Kouzelné trpasličí čepičky

Ludwig Bechstein

b yl jednou jeden mlynář, který měl tři syny a jednu dceru. Tu dceru velmi miloval, ale syny nesnášel, byl s nimi ustavičně nespokojený a z života jim dělal peklo, neboť se mu nikdy nemohli ničím zavděčit. Tím se ti bratři velmi trápili a přáli být si co nejdále od otcovského domu, a tak spolu často sedávali, naříkali a vzdychali a nevěděli, co by si počali.

j ednoho dne, když si bratři opět smutně seděli pospolu, jeden z nich si povzdychl: „Ach, kdybychom jen měli trpasličí čepičku, to by nám bylo všem pomoženo.“ „A copak s ní?“ zeptal se jeden z obou bratrů. „Trpaslíci, kteří bydlí v Zelených horách,“ vysvětloval bratr: „mají čepičky, kterým říkají také mlžné kapucky, a s nimi může být člověk neviditelný, když si ji nasadí. A to je vám krásná věc, milí bratři, když tak jeden může jít z cesty lidem, kteří o něm nechtějí nic vědět a od kterých nemůže čekat dobré slovo. Člověk může jít, kam chce, vzít si, co chce, nikdo ho neuvidí, dokud má nasazenou trpasličí čepičku.“ „Ale jak člověk tak vzácnou čepičku získá?“ zeptal se třetí a nejmladší bratr. „Trpaslíci,“ odvětil ten nejstarší: „jsou malý, komický nárůdek, který si rád hraje. Dělá jim velkou radost, když svoje čepičky vyhazovat do výše. Hups! A jsou viditelní. Hups! A opět čepičky chytí a nasadí si je a jsou zase neviditelní. Jeden nemusí dělat nic jiného, než dát pozor, jakmile trpaslík hodí svoji čepičku do výše, být rychlejší než on a čepičku sám chytit. Trpaslík musí zůstat viditelný a člověk se stana pánem celého trpasličího národa. Může si buď čepičku nechat a dělat se s ní neviditelným, nebo od trpaslíků za ni žádat tolik, že má dost na celý život, neboť trpaslíci mají moc nad všemi kovy v zemi, znají všechna tajemství a kouzelné síly přírody, oni by mohli také skrze své umění z hlupáka udělat chytráka nebo z nejlínějšího studenta vysoce vzdělaného profesora, z burana doktora a z písaře ministra.“ „To by bylo!“ zvolal prostřední bratr: „Jdu tam a opatřím tobě i nám takové čepičky, nebo přinejmenším jednu tobě a ty pak pomůžeš i nám, abychom mohli odtud pryč.“ „Ne, udělám to já.“ řekl nejstarší bratr a brzy byl na cestě k Zeleným horám.

b yla to trochu delší cesta a teprve kolem večera ten dobrý hoch přišel do trpasličích hor. Tam se uložil do zelené trávy na místo, kde byly v měsíčním světle v trávě vidět stopy trpasličího rejdění a víření. A opravdu, po nějaké chvíli spatřil docela blízko několik trpaslíků, jak jeden přes druhého metají kotrmelce, vyhazují do vzduchu čepičky a provádějí jiné rozličné a radostně kratochvíle. Za malou chvíli spadla jedna čepička na zem vedle něho, již ji skoro držel, ale ten trpaslík, kterému patřila, byl nesrovnatelně rychlejší než on, čepičku chytl sám a zvolal: „Zloděj! Zloděj!“ Na toto zavolání se na ubohého chlapce vrhl celý zástup trpaslíků a bylo to, jako by po velkém broukovi šplhala hromada mravenců, nemohl se tomu množství ubránit a musel dopustit to, že ho trpaslíci zajali a odvedli ho hluboko pod zem do svých skrytých příbytků.

k dyž se nejstarší bratr nevrátil, velmi to zarmoutilo a rozesmutnilo oba mladší bratry a taky sestře to bylo líto, neboť byla mírná a dobrá dívka, kterou často rmoutilo, že otec je k bratrům tak tvrdý a nepřátelský a ji samu upřednostňuje. Ale starý mlynář vrčel: „Jestli si ho vzal čert, tak to mne netrápí! Byl to jen neužitečný vyžírka a o jeden hladový krk v domě méně. Ale on se vrátí, je na svoje uvyklý! Však mráz kopřivu nespálí!“ Ale šel den za dnem a hoch nepřišel a otec byl na ty dva zbylé bratry stále nevrlejší a tvrdší. Tu ti často společně naříkali, až ten prostřední bratr řekl: „Víš co, vydám se na cestu do Zelených hor, možná se mi podaří získat trpasličí čepičku. Myslím si, že náš bratr čepičku získal a je s ní v širém světě, šel nejprve hledat svoje štěstí, a proto na nás zapomněl. Já přijdu určitě zpět, když budu mít štěstí, ale když nepřijdu, tak jsem štěstí neměl, pro tento případ tu žij blaze.“ Smutně se chlapci rozloučili a ten prostřední vandroval do Zelených hor. Tam se mu ale vedlo úplně stejně jako jeho bratrovi. Viděl trpaslíky, chytal čepičku, ale trpaslík byl čipernější a zvolal: „Zloděj! Zloděj!“ a pak se na něj vrhla hromada trpaslíků, polapili ho, že se nemohl pohnout, a vedli ho hluboko dolů do podzemní říše. S toužebnou netrpělivostí očekával nejmladší bratr doma ve mlýně na bratrův návrat, ale marně, a tak byl velmi smutný, neboť věděl, že jeho prostřední bratr neměl štěstí, a sestra byla také smutná, ale otec zůstával lhostejný a jen řekl: „Láry, fáry. Komu se doma nelíbí, ať si vandruje. Svět je velký a široký dost a v mém domě nechal tesař pro takové díru. Koho pálí dobré bydlo, ať si pádí za štěstím, však si cestou zlomí hnátu. Co bych se nad tím budižkničemu trápil? Já jsem rád, že mi sešel z očí, neboť sejde z očí, sejde z mysli.“

n ejmladší bratr snášel všechnu svoji bolest a otcovu zlobu, protože na to byli tři, ale nyní, když byli oba jeho bratři pryč, považoval svoji pozici za docela nesnesitelnou a řekl sestře: „Milá sestro, jdu také pryč a těžko se vrátím zpět, když se mi bude dařit jako mým bratrům. Otec mne nemá rád a já za to nemohu. Ty nadávky, které se dříve snášely na nás tři, dopadají nyní na mne samotného, což je na mne příliš těžké břemeno. Žij tu blaze a měj se tu dobře!“ Sestra nechtěla nejdříve bratra pustit, protože toho měla nejraději, avšak on odešel přesto tajně a cestou si dobře promyslel přesně, jak to má narafičit, aby získal trpasličí čepičku.

k dyž přišel do Zelených hor, brzy poznal na zelených kadeřích trávy to místo, kde trpasličí národ za měsíčních nocí tančil a křepčil, za setmění si tam lehl do trávy a čekal, až přijdou trpaslíci, aby si hráli, tancovali a házeli čepičkami. A byli tu a jeden z nich přišel do hochovy blízkosti, vyhodil svoji čepičku, ale chytrý chlapec po ní nesáhnul, neboť věděl, že má čas. „Nejdřív se ti chlapíčci musí dobře rozparádit a cítit se bezpeční.“ Trpaslík si čepičku, která spadla docela blízko hocha, opět vzal. Netrvalo to dlouho, tu vedle něj spadla druhá čepička „Oj,“ pomyslel si: „tady prší čepičky!“, ale nesáhnul po ní, dokud mu konečně nespadla ta třetí rovnou na ruku. Wuppps! Držel ji pevně a rychle se zvednul. „Zloděj! Zloděj! Zloděj!“ křičel hlasitě trpaslík, kterému čepička patřila, tenkým pronikavým hláskem, který se jednomu zarýval až do morku kostí. Tu se trpasličí lid hemžil sem a tam, ale hoch byl neviditelný, protože měl čepičku, a tak mu nemohli nic udělat.

t u spustili všichni trpaslíci kvůli čepičce velký nářek a prosili, aby ji pro všechno na světě vrátil. „Pro všechno na světě?“ zeptal se: „Inu, to by se mi hodilo! Z toho obchodu by něco mohlo být! Ale nejdříve chci slyšet a také vidět, co to vaše „všechno na světě“ vlastně je. Takže nejdříve otázka: Kde jsou mí bratři?“ „Ti jsou dole v klíně Zelených hor.“ odvětil trpaslík, kterému čepička patřila. „A co tam dělají?“ „Slouží nám.“ „Tak? Oni slouží vám a vy teď sloužíte mně. Hybaj! Dolů k mým bratrům! Jejich služba je u konce a vaše začíná!“ A tak museli trpaslíci tenkrát poslouchat člověka, protože měl nad nimi díky té čepičce velkou moc.

o třesení a ustrašení trpaslíci vedli svého pána na místo, kde se ve skále nacházel otvor, který se s duněním otevřel a rychle se šlo dovnitř a dolů, kde byly nádherné a neuvěřitelně široké prostory, velké sály a malé pokojíky a komůrky, vše podle trpasličí povahy a způsobů. Nyní si hoch přál dříve, než se po něčem ostatním porozhlédne, vidět svoje bratry. Tak je přivedli a nejmladší bratr viděl, že měli oděvy sluhů; žalostně na něj volali: „Ach, přicházíš také, milý dobrý bratře, náš nejmladší! Tak jsme opět spolu, ale v moci trpaslíků, nikdy neuvidíme světlo světa, zelený les a zlatá pole.“ „Milí bratři,“ odvětil ten nejmladší: „posečkejte! Myslím, že se karta obrátila!“ „Panské šaty a bohatý šat pro mne i mé bratry!“ poručil trpaslíkům, ale svoji drahocennou čepičku držel prozřetelně pevně v ruce, když byly jeho povely okamžitě poslušně vyplněny a šlo na oblékání.

n yní si novopečený vládce trpaslíků poručil tabuli s vybranými pokrmy a vzácnými víny, zpěv a hudbu loutny spolu s baletem, pantomimou, ve kterémžto umění trpaslíci vynikají, potom drahocenné postele k odpočinku, nakonec museli trpaslíci zažehnout všechny světla v celé podzemní říše, vystrojit skleněný kočár s nádhernými koňmi v zápřeži a bratři se projížděli v útrobách zelených hor a prohlédli si všechny pamětihodnosti a cennosti, projeli všemi jeskyněmi s drahými kameny, popásli se na kráse vodotrysků a fontán, viděli kovy, které kvetly jako květiny, stříbrné lilie, zlaté slunečnice, měděné růže; vše tu zářilo leskem, nádhernou a přepychem.

p otom vládce zahájil jednání s trpaslíky o navrácení čepičky a předložil jim tvrdé podmínky. Za prvé si žádal nápoj z léčivých bylin, jehož tajemství bylo dobře známo jen trpaslíkům, aby vyléčil nemocné srdce svého otce a obrátil ho tak k lásce ke svým třem synům. Za druhé si přál věno pro nevěstu, a to tak velké, jak se sluší pro královskou dceru; to byl dar pro milovanou sestru. Za třetí mu měli obstarat vůz plný drahokamů a uměleckých předmětů, které umí vyrobit jen trpaslíci, dále plný vůz mincí ve zlatě, protože jedno rčení říká „ryzí zlato se směje a u srdce hřeje“ a bratři by se také rádi jednou smáli a zahřáli svá srdce, a nakonec ještě jeden vůz pro ně tři, pěkně pohodlně zařízený, aby měl skleněná okýnka, a k tomu vše potřebné, tři kočí, dostatek koní, postroje a náčiní.

t rpaslíci se při těch požadavcích svíjeli a křivili obličeje, lamentovali a hořekovali tak, že by se nad nimi kámen ustrnul, kdyby měl kámen lidské srdce, ale to jejich skučení jim nepomohlo. „Nu, jestli nechcete nebo nemůžete, nevadí,“ řekl vládce: „to mi také vyhovuje. Zůstaneme tady, protože je to u vás opravdu pěkné, já vám vezmu všem, kolik vás tu je, vaše čepičky, pak uvidíte, co bude, když vás člověk uvidí, budete po vás veta všude, kde se jen ukážete. A ještě víc! Pojedu nahoru na svět a posbírám ropuchy a ty vám pak dám každému před spaním do postele.“ Jakmile vládce vyslovil slovo ropucha, vrhli se všichni trpaslíci na kolena a volali: „Milost! Milost! Jen to ne! Pro všechno na světě, jen to ne!“ Neboť ropucha je pro trpaslíka horší jak smrt. „Vy hlupáci!“ spílal jim vládce: „Vždyť si nepřeji všechno na světě! Předložil jsem vám zcela skromné požadavky, mohl jsem si přát nekonečně více, avšak jsem z gruntu hodný člověk. Mohl bych si vzít všechno, tu čepičku i vládu nad vámi, neboť dokud ji mám, byl bych, jak dobře víte, nikdy neumřel. Takže splníte mi ty tři malé podmínky nebo ne?“ „Ano, ano, vznešený pane vláče!“ vzdychali trpaslíci a dali se do díla, aby vše požadované opatřili a všechny rozkazy splnili.

v e mlýně starého nerudného mlynáře nahoře to nebylo k výskání. Když nejmladší bratr odešel, mlynář říkal: „Nyní je ten poslední ničema také pryč! Však si buď, kde jsi! Zmizí si to jak voda v kanále, tak rychle, než se člověk ohlédne. Co z toho člověk má, že vychovává děti, jednoho dne mu ukážou záda. Naštěstí je tu ještě to děvče, oko mé hlavy, moje milovaná.“ Ta milovaná tam ale seděla a plakala. „Zase brečíš?“ vrčel starý: „Myslíš, že věřím, že pláčeš za tvými bratry? Cha! Pláčeš kvůli tomu žebrákovi, kvůli tvému nápadníkovi, který by se o tebe rád ucházel. Ale je chudý jak kostelní myš, nemá nic a ty také nemáš nic. Já nemám nic, máme tedy všichni tři nic. Slyšíš klapání? Já ho neslyším, protože mlýn stojí! Hůř už to s mým mlýnem jít nemůže než, že stojí. Nemohu mlít, ty se nemůžeš vdát, svatbu budeme mít jen se zubatou! Co říkáš?“ Takové řeči slýchávala dcera denně, až přešly do tiché písně a neslyšné bolesti.

j ednoho krásného rána přijely kočáry, napřed jeden, pak druhý, třetí, zastavily před mlýnem, na kozlíku seděli malí kočí, ze stupátek seskákali malí lokajové a otevřeli dveře prvního kočáru, ze kterého vystoupili tři mladí krásní pánové, oblečení jako princové. Služebnictvo se hemžilo kolem těch ostatních kočárů, vykládalo, vybalovalo, skládalo truhly a truhlice, bedny a kazety, toaletky a dózy; všechno nosili do mlýna. Mlynář a jeho dcera tam stáli němí úžasem. „Dobré ráno, otče! Dobré ráno, sestro! Tak jsme opět tu!“ zvolali bratři a oni na ně překvapeně zírali. „Napij se na naše zdraví a shledání, otče.“ zvolal nejstarší bratr, vzal ze sluhovy ruky nějakou láhev, nalil ušlechtilý nápoj do umělecky tepaného zlatého poháru a poručil otci, aby se napil. Tento pil a dal pohár dál a pili všichni. Starci pojednou proudilo do studeného srdce teplo a mělo se k ohni a byl to zážeh lásky. Rozplakal se a padl svým synům do náruče, líbal je a žehnal jim. A potom přišel milý té dcery a směl také pít a líbat.

a na úplném konci tohoto příběhu se od radosti roztočila mlýnská kola, která předtím tak dlouho stála, a okolím se rozléhalo: „Klapy, klapy, klap. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka v romantickém kabátku „Zwergenmützchen“ (DM 46) je ze sbírky Neues deutsches Märchenbuch (Leipzig 1856) německého spisovatele Ludwiga Bechsteina. Z němčiny pro vaši radost přeložila, po svém převyprávěla a poznámkami opatřila Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

Arcimág a jeho sluha - Joseph Haltrich
Báchorka o fazoli - Johann Wilhelm Wolf
Bleška a veška - Bratři Grimmové
Brémští muzikanti - Bratři Grimmové
Bukač a dudek - Bratři Grimmové
Buvolí kráva a rybka - Joseph Haltrich
Chytrá Běta - Bratři Grimmové
Ďáblova babička - Bratři Grimmové
Dědeček a vnuk - Bratři Grimmové
Dietmarova lžipohádka - Bratři Grimmové
Divodějný strom - Anonym
Doktor Vševěd - Bratři Grimmové
Duch v láhvi - Bratři Grimmové
Dva řezníci v pekle - Joseph Haltrich
Dvanáctero líných pacholků - Bratři Grimmové
Fridrich a Katynka - Bratři Grimmové
Hádanka - Bratři Grimmové
Hadí královna - Otto Sutermeister
Hadrnička - Bratři Grimmové
Hambálek - Bratři Grimmové
Holota - Bratři Grimmové
Honza a Jacek - Joseph Haltrich
Honza a loupežníci - Otto Sutermeister
Honza Lenivec - Joseph Jacobs
Honza se žení - Bratři Grimmové
Honza Vejtaha - Otto Sutermeister
Hora Zemúň - Bratři Grimmové
Hrnečku, vař! - Bratři Grimmové
Jak chodil lišák se džbánem, až se ucho utrhlo - Anonym
Jak ďábla okradli o duši - Bratři Grimmové
Jak dělal lišák chůvu - Anonym
Jak dva lhali, až se prášilo - Joseph Haltrich
Jak dvanáct bratrů hledalo nevěsty - Joseph Haltrich
Jak dvě sestry sloužily u čarodějnice - Joseph Haltrich
Jak Honza ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak Honza špásoval - Joseph Haltrich
Jak jedna dostala dárky - Joseph Haltrich
Jak jedni kvůli svatbě utekli - Anonym
Jak jednomu hloupost zlatě vykvetla - Joseph Haltrich
Jak jednomu přišla krása draho - Joseph Haltrich
Jak jednomu uletělo štěstí - Otto Sutermeister
Jak ježek uhonil zajíce k smrti - Bratři Grimmové
Jak kohoutek a slepička sbírali drobečky - Bratři Grimmové
Jak krejčík vylekal obra - Bratři Grimmové
Jak lišák a vlk skákali skrze oheň - Joseph Haltrich
Jak lišák léčil havránčatům svrab - Joseph Haltrich
Jak lišák obral sedláka o ryby - Joseph Haltrich
Jak lišák přelstil kohouta - Joseph Haltrich
Jak lišák přemlouval vlka jíti do loupežnického domu - Joseph Haltrich
Jak lišák přemlouval vlka přes studnu skákati - Joseph Haltrich
Jak lišák přišel o kožich - Joseph Haltrich
Jak lišák sbíral borůvky - Anonym
Jak lišák učil vlka chytat ryby - Joseph Haltrich
Jak lišák učinil zajíce svým nevolníkem - Joseph Haltrich
Jak lišák vedl válku s medvědem - Anonym
Jak lišák vedl vlka do ovčína - Joseph Haltrich
Jak lišák vlkovi ku dvěma sviním pomohl - Joseph Haltrich
Jak lišák vyrobil vlkovi nový ocas - Joseph Haltrich
Jak lišáka přelstily husy - Joseph Haltrich
Jak medvěd a lišák klučili les - Anonym
Jak medvěd, vlk a lišák bojovali - Joseph Haltrich
Jak měl trakař pravdu - Anonym
Jak padla kosa na kámen - Anonym
Jak pes pozval vlka na svatbu - Anonym
Jak přadlenky mlčely - Joseph Haltrich
Jak satanáš pískal na flétnu - Johann Wilhelm Wolf
Jak se dva vsadili - Joseph Haltrich
Jak se dva vychloubali až do nebe - Joseph Haltrich
Jak se Janek Šavlička vydal do Říma - Ulrich Jahn
Jak se jeden učil latinsky - Joseph Haltrich
Jak se jeden vydal do světa - Bratři Grimmové
Jak se jeden vyučil na gaunera - Bratři Grimmové
Jak se jeden ženil s ropuchou - Johannes Jegerlehner
Jak se jednomu lepila smůla na paty - Bratři Grimmové
Jak se kohout ženil - Johann Wilhelm Wolf
Jak se lišák osvobodil - Joseph Haltrich
Jak se lišák vlkovi svezl po hřbetě - Anonym
Jak se lišákovi vysmíval zajíc - Joseph Haltrich
Jak se lišky dělily - Joseph Haltrich
Jak se měl mordýř ku ženitbě - Bratři Grimmové
Jak se nestal střízlík králem - Bratři Grimmové
Jak se Paleček vydal do světa - Bratři Grimmové
Jak se slepička dusila - Bratři Grimmové
Jak se sousedův kohout a sousedčina slepice předháněli - Joseph Haltrich
Jak se stal Popelák králem - Joseph Haltrich
Jak se zajíc poměl s liškou - Anonym
Jak sedláček přechytračil čerta - Bratři Grimmové
Jak sedlák nepřišel o koně - Anonym
Jak si Honza opatřil nevěstu - Franz Georg Brustgi
Jak si kočka dala šít - Anonym
Jak si pasáček vepřů přál - Otto Sutermeister
Jak si vedl krejčík v nebi - Bratři Grimmové
Jak skřítkové křtiny slavili - Bratři Grimmové
Jak skřítkové šili boty - Bratři Grimmové
Jak slepička umřela - Joseph Haltrich
Jak slepičku pohřbili - Joseph Haltrich
Jak smrtisko posílalo posly - Bratři Grimmové
Jak sobě vybrati nevěstu - Bratři Grimmové
Jak Starý Fric prohrál sázku - Ulrich Jahn
Jak starý Sultán vedl vojnu - Bratři Grimmové
Jak šel jeden do nebe - Franz Georg Brustgi
Jak šel sedlák pro vavřín - Bratři Grimmové
Jak šel Smrťák za kmotra - Ulrich Jahn
Jak šla kachnička na vandr - Joseph Haltrich
Jak šly děti na jahody - Ludwig Bechstein
Jak v jednom zámku strašilo - Franz Georg Brustgi
Jak vlci slavili svatého Jána - Joseph Haltrich
Jak vlk přišel k úhoně - Anonym
Janek Karbaník - Bratři Grimmové
Jasné slunce zlé skutky vyjevuje - Bratři Grimmové
Jehňátko a rybička - Bratři Grimmové
Karkulínkové - Anonym
Kdo hledá, najde - Joseph Haltrich
Kmotr - Bratři Grimmové
Kmotra Liška se opět vdává - Bratři Grimmové
Kocour Micpuf - Joseph Haltrich
Kouzelné hadřisko - Bratři Grimmové
Kouzelný oblázek - Otto Sutermeister
Král a sedm zakletých princezen - Jitka Vlk Martináková
Král zlodějů - Bratři Grimmové
Krásná Katynka a Hromburác - Bratři Grimmové
Krvavá komnata aneb vykutálená čečetka - Bratři Grimmové
Lidožroutka lidožravá - Anonym
Líná přadlenka - Bratři Grimmové
Líný Honza a Tlustá Terka - Bratři Grimmové
Lišák a husy - Bratři Grimmové
Lišák a ježek - Joseph Haltrich
Lišák a kmotřička - Bratři Grimmové
Lišák a kočka - Bratři Grimmové
Lišák a kůň - Bratři Grimmové
Lišák a medvěd - Joseph Haltrich
Lišák a šnek - Joseph Haltrich
Lišák a vlk na svatbě - Joseph Haltrich
Lišák a vlk u obecní studny - Joseph Haltrich
Lívanec nejlívancovitější - Anonym
Loupežnická nevěsta - Ludwig Bechstein
Mazaný učitel a čertiska - Joseph Haltrich
Medvěd,vlk, lišák a zajíc na jarmarku - Joseph Haltrich
Miláček Štěstěny - Anonym
Muzikant ve vlčí jámě - Joseph Haltrich
Mužík s kouzelným zrcadlem - Anonym
Na dvorku - Bratři Grimmové
Na nebeském mlatě - Bratři Grimmové
Ne chudoba, ale bohatství činí z člověka mudrce - Joseph Haltrich
Nehodný syn - Bratři Grimmové
Nejlepší jídlo na světě - Johann Wilhelm Wolf
Nemytý a nečesaný - Otto Sutermeister
O chlapečkovi, co stále ujídal - Joseph Haltrich
O chytrém Honzovi - Bratři Grimmové
O chytrém krejčíkovi - Bratři Grimmové
O chytrém pacholkovi - Bratři Grimmové
O Červené Karkulce - Bratři Grimmové
O desíti kůzlátkách a medvědovi - Joseph Haltrich
O děsuplné paní Gertrůdě - Bratři Grimmové
O dvou zakletých pastýřích - Otto Sutermeister
O hrušce, která nechtěla spadnout - Bratři Grimmové
O jednom, co nosil kříž - Joseph Haltrich
O jednom, co se stal přes noc farářem - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co starostí neměl - Franz Georg Brustgi
O jednom, co zbohatl na starém sedle - Ulrich Jahn
O kouzelné strace - Joseph Haltrich
O kouzelném flakonku - Franz Georg Brustgi
O křišťálové studánce - Otto Sutermeister
O krvelačném jelitu - Bratři Grimmové
O líné Kateřině - Joseph Haltrich
O lišce a chytré sýkorce - Joseph Haltrich
O milosrdné ruce - Bratři Grimmové
O myšce, ptáčkovi a klobásce - Bratři Grimmové
O nejhloupějším muži na světě - Joseph Haltrich
O nenažraném obrovi - Otto Sutermeister
O obřích hruškách - Otto Sutermeister
O perníkové chaloupce - Jitka Vlk Martináková
O přátelství kočky a myši - Bratři Grimmové
O prohnané Grétličce - Bratři Grimmové
O psím naříkání - Ludwig Bechstein
O řepě - Bratři Grimmové
O slavičí proradnosti - Bratři Grimmové
O slepém, chromém a nahém - Joseph Haltrich
O smutném konci pantáty Košinky - Bratři Grimmové
O třech bílých labutích - Johannes Jegerlehner
O třech bratrech a zlovolném obřisku - Joseph Haltrich
O třech hluchých pastýřích - Joseph Haltrich
O třech ranhojičích - Bratři Grimmové
O třikrát líném Honzovi - Otto Sutermeister
O trpaslici Troubelíně - Johannes Jegerlehner
O vandrování kdovíkudy kdovíkam - Bratři Grimmové
O velkém přátelství psa a vrabčáka - Bratři Grimmové
O vlkovi, který uvěřil vlastním uším - Johann Wilhelm Wolf
O zachráněném háděti - Johann Wilhelm Wolf
O zakleté panně - Otto Sutermeister
O zakleté panně s klíči - Otto Sutermeister
O zlatém telátku - Joseph Haltrich
O ztracené odvaze - Jitka Vlk Martináková
O ztracených dětech - Otto Sutermeister
O zvířecí věrnosti a lidské proradnosti - Bratři Grimmové
Obr Paleček - Bratři Grimmové
Odkud dneska fouká? - Anonym
Oklamaný ďábel - Anonym
Opustíš-li mne, zahyneš - Bratři Grimmové
Palečkovo vandrování světem - Bratři Grimmové
Paní Zima - Bratři Grimmové
Pasáček - Bratři Grimmové
Pečené ryby - Anonym
Podivné hry - Bratři Grimmové
Podivuhodný muzikant - Bratři Grimmové
Podvržené dítě - Bratři Grimmové
Pohádka krajánka ze Lhoty - Bratři Grimmové
Pohádka o hadovi - Bratři Grimmové
Pohádka o pěti bratrech - Joseph Haltrich
Pohádka o pěti prstech na nohách - Joseph Haltrich
Pohádka o rudém kohoutku - Joseph Haltrich
Pohádka z Prolhané Lhoty - Ulrich Jahn
Pole, políčka za mandel sýra - Ulrich Jahn
Potrestaný platýz - Bratři Grimmové
Povedený učenec - Joseph Haltrich
Pozemský ráj - Anonym
Rozumbradové - Bratři Grimmové
Sedláček - Bratři Grimmové
Sedlák, medvěd a lišák - Joseph Haltrich
Sedmkrát zabitý - Joseph Haltrich
Smrťákův zámek - Johann Wilhelm Wolf
Sova - Bratři Grimmové
Spěchej pomalu! - Bratři Grimmové
Stará žebračka - Bratři Grimmové
Starý Fric a selský synek - Ulrich Jahn
Stéblo trávy, uhlíčko a fazole - Bratři Grimmové
Střízlík a medvěd - Bratři Grimmové
Svatba kmotry Lišky - Bratři Grimmové
Švábská sedmička - Bratři Grimmové
To nejméně uvěřitelné - Johann Wilhelm Wolf
Tři bratři - Bratři Grimmové
Tři císařské otázky - Franz Georg Brustgi
Tři dítka Štěstěny - Bratři Grimmové
Tři lenoši - Bratři Grimmové
Tři sestry a lidožroutské obřisko - Joseph Haltrich
Tři tovaryši - Bratři Grimmové
Trpasličí dárky - Bratři Grimmové
V dobrém a ve zlém - Bratři Grimmové
Věčně spokojené dítě - Johann Wilhelm Wolf
Vlk a člověk - Bratři Grimmové
Vlk a člověk podruhé - Joseph Haltrich
Vlk a deset kůzlátek - Joseph Haltrich
Vlk a dva kozlové - Joseph Haltrich
Vlk a dva sedláci - Joseph Haltrich
Vlk a klisna - Joseph Haltrich
Vlk a lišák - Bratři Grimmové
Vlk a lišák u kožešníka v mořidle - Joseph Haltrich
Vlk a sedm kůzlátek - Bratři Grimmové
Vlk a stará koza - Joseph Haltrich
Vlk a svině s dvanácti selátky - Joseph Haltrich
Vlk kajícníkem - Joseph Haltrich
Vlk králem a lišák ministrem - Joseph Haltrich
Vodní víla - Bratři Grimmové
Vychrtlá Líza - Bratři Grimmové
Zaječí nevěsta - Bratři Grimmové
Zakletý dům - Otto Sutermeister
Zlatý klíč - Bratři Grimmové
Zrnko prosa - Joseph Haltrich
Žár i chlad z jedněch úst - Anonym
Železný Honza - Joseph Haltrich
Žid v trnisku - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons