Jak se jeden vypínal až do nebes

Ludwig Bechstein

Byl jednou jeden mocný a pyšný král, který se rozhodl, že ke chvále Pána vystaví nádherný chrám, ale protože chtěl mít na tomto díle jen svůj díl, nikdo nesměl k této stavbě přispět ani halíř, tak zněl jeho výslovný příkaz, neboť jen on sám ho vybuduje ze svého pokladu.

A tak se také stalo. Chrám byl dokončen, nádherný a vznešený se tyčil k nebesům. A král nechal vyrobit velkou mramorovou desku, do které nechal vytesat zlatými písmeny nápis, že on, král, sám chrám vybudoval a nikdo jiný k tomu nepřispěl. Ale když deska zavěšena, v noci se nápis změnil a místo králova jména se tam objevilo jiné jméno, a sice jméno jedné chudé ženy, takže teď to znělo, jakoby ten nádherný chrám vybudovala ona.

To krále velmi rozezlilo, dal ženino jméno z kamene vybrousit a vytesat tam opět svoje vlastní. Ale přes noc se na kameni objevilo opět jméno oné chudé ženy a každý tak četl, že to ona je donátorkou tohoto chrámu. Potřetí bylo na kamennou desku vytesáno královo jméno a potřetí také zmizelo.

Tu král pochopil, že to do kamene píše prst Boží. Pokořil se a nechal po té ženě pátrat, aby ji povolal před trůn. Plna strachu předstoupila před krále, který jí řekl: „Ženo, dějí se zázračné věci, řekni mi ve jménu Pána a při svém životě pravdu! Nedbala jsi mého příkazu, že nikdo nesmí dát na stavbu ani halíř? Nebo jsi něco přidala?“ Tu padla žena králi k nohám a řekla: „Milost, můj pane a králi! Všechno tvé milosti vypovím! Jsem zcela chudá žena, abych neumřela hlady, živím se předením, tu mi přece jen jeden halíř zbyl, kterým bych ráda k té stavbě chrámu přispěla, ale bála jsem se, pane, tvého zapovězení a tvých tvrdých hrozeb, a tak jsem za ten haléř koupila otýpku sena, tu jsem rozsypala na silnici volům, kteří táhli kameny na stavbu tvému chrámu, a ti seno sežrali. Tak jsem udělala zadost moji vůli bez toho, že bych tvůj příkaz překročila.“

Tu byl král ženinou řečí mocně pohnut a pochopil, že Pán její čistou myšlenku povznesl a její velká oběť byla pro něj víc než celý královský poklad. A král tu chudou ženu obdaroval a vzal si ten trest za svoji pýchu k srdci. [pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pohádka v romantickém kabátku „Des Königs Münster“ je ze sbírky Deutsches Märchenbuch (Leipzig 1857) německého spisovatele Ludwiga Bechsteina. Pro vaši radost a poučení přeložila a po svém převyprávěla Jitka Martináková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková