Stříbrný pramen

Bratři Grimmové

V únoru roku 1605, za vlády vévody Jindřicha Juliána z Brunšviku, se přihodilo, že v údolí jednu míli cesty od města Quedlinburgu[pozn1] jeden chudý sedlák poslal svoji dceru do nejbližšího lesa, aby tam nasbírala dřevo na otop.

Dívka si vzala na dřevo nůši a do ruky košík, a když měla obojí naplněné a chtěla jít domů, když tu k ní přišel bíle oblečený mužík a zeptal se jí: „Copak to neseš?“ „Dříví,“ odvětila dívka: „na topení a vaření.“ „Vysyp to dřevo,“ pokračoval mužík: „vezmi nůši i košík a následuj mne, chci ti ukázat něco, co je daleko lepší a potřebnější než dřevo.“ Při tom ji vzal za ruku a vedl ji zpět do lesa, až došli na nějaký pahorek, kde jí ukázal plochu, velikosti asi dvou stolů, která byla tlustě pokryta stříbrnými mincemi, ty vytvářely obraz Panny Marie, okolo s nápisem vyvedeným prastarým písmem.

Když pojednou ze země vytrysklo stříbro ve velké množství, dívka se tuze vyděsila a couvla zpátky, ani za nic nechtěla z košíku vysypat dřevo. Proto to mužík udělal sám, naplnil ho stříbrem, podal jí ho a řekl: „To bude pro tebe lepší jak dřevo.“ Celá rozpačitá si od něj košík vzala, ale když ji žádal, aby vysypala také dřevo z nůše a nabrala do ní stříbro, odmítla a řekla, že musí přinést také dřevo, neboť doma jsou malé děti a ty musejí mít teplou světnici a i něco teplého k jídlu. S takovou odpovědí byl mužík spokojený a řekl: „Nu tak jdi s tím, co máš.“ A zmizel. Dívka přinesla domů košík stříbra a vyprávěla, co se jí přihodilo.

Lidé v houfech utíkali s motykami a jiným nářadím do lesíka, aby si tam nabrali svůj díl pokladu, ale nikdo to místo, kde tryská stříbrný pramen, nemohl najít. Kníže z Brunšviku si nechal poslat pro jednu libru z toho vytrysklého stříbra, také prý jeden měšťan Halberstadtu, nějaký Norbert Everkan, jednu libru toho podivuhodného stříbra v tyglíku rozpustil. [pozn2]




Poznámka 1 - Město Quedlinburg leží ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko na severním okraji pohoří Harzu a západním břehu řeky Bode v nadmořské výšce 123 m n.m. Díky úrodné údolní nivě řeky Bode tu žili lidé už neolitu, jak dokládají nálezy z 55 neolitických sídlišť. Ale většího významu dosáhla osada až v 10.století, kdy tu stál pyšný královský hrad, na kterém v roce 973 přísahali věrnost tehdejšímu panovníkovi Otovi Velkému také český kníže Boleslav I. a polský kníže Mieszko I. Ale koruna jednoho dne statky i polnosti prohospodařila, a tak tu v pozdním středověku pod dohledem nedalekého opatství vládl stav měšťanský, jehož přičiněním a pílí se stalo nyní už město Quedlinburg v roce 1384 členem Dolnosaského svazu měst a v roce 1426 dokonce členem Hansy. Takováto svobodomyslnost vedla k logickému střetu s církevní mocí, roztrpčení měšťané se uchýlili k násilí a v roce 1477 se pokusili abatyší Hedviku Saskou z města vyhnat, za což byli náležitě potrestáni. Toto příkoří měšťané však církevní vrchnosti vrátili za pár let později, když propukly selské války.
Poznámka 2 - Lidová pověst „Das quellende Silber“ (DS 161) je z rozsáhlé sbírky pověstí bratří Grimmů „Deutsche Sagen“ (1816-1818). Pro vaše potěšení z němčiny přeložila a po svém převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková