Trpaslíci ze Svatošských skal

Bratři Grimmové

Na řece Ohří poblíž zámečku Doubí [pozn1] ční do výše mohutné skály, které se již od dávných časů nazývají Svatošské [pozn2]. Na jejich úpatí si člověk může prohlédnout jeskyni, do níž se dostane zvnějšku jen sotva patrným malým otvorem. Ta jeskyně byla kdysi obývána trpaslíky, nad kterými v posledku vládnul jako jejich kníže tajemný stařec, jménem Svatoš [pozn3].

Před dávnými časy šla jednou jedna žena, narozená ve vsi Tašovice [pozn4], v předvečer svatého Petra a Pavla do lesa, aby tam sbírala lesní plody, ale zastihnula ji tam noc a ona uviděla vedle Svatošských skal stát krásný dům. Vešla dovnitř, a když otevřela dveře světnice, seděl tam u stolu nějaký stařec a horlivě něco psal. Ta žena ho poprosila o nocleh a on ji přívětivě přijal. Vyjma starce nebylo ve světnici živáčka, ale přesto ve všech koutech něco silně hlomozilo, takže se vyděsila a zeptala:„Kde to vlastně jsem?“ Stařec jí odvětil, že se jmenuje Svatoš, ale brzy odcestuje: „neboť dvě třetiny mých trpaslíků už uteklo pryč.“ Tato podivuhodná odpověď ženu trochu zneklidnila a chtěla se ptát dál, ale on ji poručil, aby mlčela a řekl: „Kdybyste nepřišla v téhle podivné hodině, nikdy byste tenhle nocleh nenašla.“ Vystrašená žena si vlezla pokorně do kouta a spokojeně usnula.

Když se druhého dne probudila, ležela pod skalní stěnou, a tak si myslela, že se jí to vše jen zdálo, neboť nikde žádné stavení neviděla. Šťastná a spokojená, že se jí na tom nebezpečném místě nic nestalo, pospíchala zpět do vsi, ale tam našla vše podivně změněné. Stály tam nové domy a ty ostatní byly přestavěny, lidi, které potkávala, nepoznávala a nikdo z nich ji taky nepoznal. S obtížemi našla konečně chalupu, ve které jinak bydlela, ale i ona byla vyspravena, jen ten dub, který kdysi vysadil jejich dědeček, tam stál a vrhal svůj stín.

Když chtěla vejít do světnice, byla neznámými lidmi vykázána jako cizinka, a tak plačící a naříkající běhala po vsi sem a tam. Lidé ji měli za šílenou a předvedli ji před vrchnost, kde ji vyslechli a její záležitost přezkoumali. A vida, našlo se v kronikách, že před sto lety zrovna tohoto dne jedna žena jejího jména, která šla do lesa sbírat jahody, se nevrátila domů a nikdy také nebyla nalezena. Tak bylo jasně prokázáno, že v těch skalách spala plných sto let a vůbec po ten čas nestárla.

Ta žena žila ještě mnoho let spokojeně a bezstarostně na obecní útraty, neboť ji takto zaopatřili jako odškodnění za to čarování, které na své osobě musela strpět. [pozn5]




Poznámka 1 - Pseudorenesanční zámeček Doubí (v originále Aich), který stojí na místě původního hradu ze 14.století, leží ve stejnojmenné obci, která je dnes městskou částí Karlových Varů a leží v leží CHKO Slavkovský les. Za pozornost jistě stojí cyklistická stezka Karlovy Vary – Loket, která vede podél Ohře také malebným údolím Svatošských skal.
Poznámka 2 - Svatošské skály (v originále Heilingsfelsen) jsou chráněný přírodní útvar v karlovarském žulovém masívu, který vznikl zásluhou neúnavné a dlouhodobé práce řeky Ohře (Eger). Skály se rozkládají na ploše asi 2 ha v nadmořské výšce 380 – 440 m n.m. Působivá uskupení skalních pilířů, hranolů a jehlanů připomínají zkamenělý svatební průvod, takže je toto malebné přírodní zákoutí po staletí opředeno legendami a pověstmi, jejichž zvuk dolehl až k uším bratří Grimmů.
Poznámka 3 - Jan Svatoš čili Hans Heiling byl podle legendy zlovolný člověk, který přinášel jen neštěstí. Lidé tenkrát soudili, že byl ve spojení se samotným ďáblem. Zalíbila se mu sličná panna, kterou by rád získal, ale ona prohlédla jeho zčervivělé srdce a jeho námluvy odmítala a setrvala ve slibu, který dala svému chudému milému. Když pak kráčela se svou láskou ve svatebním průvodu, objevil se tam zlopověstný Hans Heiling, pronesl strašlivou kletbu a celý ten zástup lidí počestných a nevinných na místě zkameněl a stojí na tom místě jako připomínka nerovného boje lásky a nenávisti dodnes.
Poznámka 4 - Obec Tašovice u Doubí (v originále Taschwitz) je dnes místní část města Karlovy Vary, která je proslula mezi archeology jako místo, kde lze nalézt nevýslovné poklady a dobýt sobě nehynoucí slávu na poli vědy.
Poznámka 5 - Lidová pověst "Die Heilingszwerge" (DS 152) je z rozsáhlé sbírky pověstí bratří Grimmů „Deutsche Sagen“ (1816-1818). Pro vaše potěšení z němčiny přeložila a po svém převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková