Hrad Dietrichstein v Korutanech

Anonym

Léta Páně 1334 se událo, že paní Margaretha Maultasch obléhala pevný hrad Dietrichstein. Posádka hradu byla tvrdě tísněna a dlouho už hrad udržet nemohla, zvláště když očekávaná pomoc arcivévody Otty nepřicházela. Tu se velitelé i jejich vojáci umluvili, že ve vší tichosti a tajnosti se vším lidem odtáhnou z hradu a paní Margarethe nechají prázdné hnízdečko. Obránci zakopali hluboko všechny poklady, které nemohli vzít s sebou, zničili všechna užitečná zařízení a použitelné zbraně, a když jednoho večera padla hustá mlha, tak jednotně všechen ten korutanský lid z hradu unikl a šťastně pak dorazil do města Veitu.

Následujícího rána se daly bojové zástupy maultaschských do obvyklého útoku, ale útočníci byli nemálo překvapeni, když nenarazili nejen na žádný odpor, ale dokonce nezahlédli ani na jednoho obránce. Na hradbách i na valech bylo ticho, z čehož brzy poznali, že jim ptáčkové uletěli.

Paní Margaretha Maultasch vzplála nad tím hanebným útěkem velkým hněvem a svolala své lidi, aby jim přikázala, že mají vzít ten hrad ztečí a nenechat uvnitř kámen na kameni. Tak se také stalo, pevnost byla nyní lehce dobyta a vojáci pobořili věže a brány, zdi a budovy a srovnali vše se zemí.

Tak byl hrad Dietrichstein maultaschskými zničen a potom pány z Dietrichsteinu znovu obnoven a postaven. Ty zakopané poklady ale zůstaly nenalezeny a tou zemí jde pověst, že v hradě leží pohřben poklad nevýslovné hodnoty. Ještě dnes se začasté stává, že když někdo přijde do zřícených komnat, může slyšet házení, sypání a lomození, jako by něco padalo na velkou hromadu. Ale vidět není nic, na člověka padne prazvláštní tíseň a nikdo nedokáže dlouho na tom podivném místě setrvat.




Poznámka 1 - Pověst "Dietrichstein in Kärnten" je ze sbírky rakouských pohádek "Die schönsten Märchen aus Österreich". Překlad Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková