O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli

Otto Sutermeister

Byli jednou dva vandrovníci, který už spolu nějaký čas putovali, a jednoho dne na cestě nenašli žádnou ves, a tak jim nezbylo nic jiného, než aby přenocovali v lese. Jeden z nich vyšplhal na jedli, kde se pevně přivázal za podvazky, a ten druhý si zalezl do houští.

O půlnoci se tam ale slétl rej čarodějnic, které kolem stromu rejdily a tancovaly. A když se potom sesedly, aby držely hostinu, vyprávěly si a klábosily o tom, jak začarovaly do nemoci princeznu, když tu jedna řekla: „Dokud člověk neporazí šimla, který nemá ani jeden šedivý chlup, a princezna se nezabalí do čerstvé koňské kůže, dotud se neuzdraví.“ Potom, když se najedly a dost napovídaly, odletěly zase pryč.

Ten chasník, co ležel v houštině, spal tak tvrdě, že ho nic neprobudilo, ale ten na jedli nezamhouřil oko a dobře si čarodějnické zlořečení zapamatoval. Když se začalo rozednívat, slezl ze stromu, probudil kamaráda a žádal ho, aby s ním ihned šel na královský zámek, kde by tu novinku ohlásili.

Ale kamarád tomu pranic nevěřil, vysmál se mu a odtáhl, když byl les u konce, dál svojí cestou.

Ten druhý chasník šel ale na zámek a králi prozradil léčebný prostředek pro jeho nemocnou dceru, a tak ihned poslali ven na pastviny, kde poručili chytit a zabít šimla, potom princeznu zabalili do jeho čerstvé kůže a ona byla v tu samou hodinu opět zdravá. To bylo radosti a jásotu, celá země si o té šťastné události vyprávěla, chasník směl provždy zůstat na zámku a pečovali o něj jako o vlastního.

Když jeho kamarád o té historii slyšel, štvalo ho, že s ním na zámek nešel. Ale nebylo nic lehčího, než aby se rovněž dozvěděl nějakou dobrou zprávu a tu králi pak přinesl. Tak se obrátil do lesa, vyhledal tu jedli, na které tenkrát kamarád seděl, vylezl nahoru a čekal na čarodějnice.

O půlnoci opět pod stromem začal taneční rej a čarodějnický hodokvas. Čarodějnice klábosily a vyprávěly si, že královskou dceru měl vyléčit jeden, co vyslechl jejich rozhovor pod tímto stromem, když tu najednou jedna z nich zavolala: „Tady ten druhý sedí na jedli!“ Tak se čarodějnice vyšplhaly nahoru a roztrhaly chasníka na tisíc kousků.

Druhého dne přišla jedna čarodějnice na zámek a přála si mluvit s mladíkem, který se tu zdržuje, že mu má prý vyřídit zprávu z domova. Ale král nechal čarodějnici chytit a mučit, dokud vše nepřiznala, potom ji zazdili a ona tam musela bídně zahynout.

Tomu chasníkovi dal král jednoho dne svoji dceru za ženu. [pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pohádka „Der Wanderbursche auf der Tanne“ je ze sbírky pohádek „Kinder- und Hausmärchen aus der Schweiz“ (1873) švýcarského sběratele pohádek Otto Sutermeistera. Pro vaše potěšení z němčiny přeložila, po svém převyprávěla a poznámkami doplnila Jitka Vlk Martináková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková