O zakleté panně

Otto Sutermeister

Jeden lovec šel hlubokým černým lesem a nepozorovaně se dostal do houštiny tak husté a neprostupné, že nevěděl, zda je den či noc. Tu před sebou uviděl bledou mlžnou postavu, která mu pokynula a v ústrety mu vystrčila svou bílou ruku. Nejprve se polekal, protože si myslel, že mu jde o život, ale brzy se opět vzmužil a bylo mu, že nabídnutou ruku nemůže odmítnout, a tak ji statečně popadl. Bylo to, jako by se dotknul studeného rampouchu, v tom okamžiku stromy, které stály v okolí, vzplály divokým ohněm, uslyšel syčení hadů a vytí vlků a vzteklý řev zuřících šelem, který se rozléhal docela blízko. Ale po celou dobu studenou ruku držel ještě pevněji a nepohnul se z místa ani o krok. Za chvíli bylo opět ticho a tma jako před tím.

Tu tam přišel šedivý mužík, který lovci pokynul, aby šel k němu. V ruce nesl košík, který zářil jako jasné slunce ve dne, protože byl až nahoru naplněný diamanty a zlatem. Ale lovec dál pevně držel studenou ruku a zůstal stát bez pohnutí. Tu kolem proběhl vlk, který nesl v tlamě dítě, ve kterém lovec s úlekem poznal svoje vlastní. Ale nevydal se za ním, neboť mu bylo, jako by to byl opravdový hřích, kdyby tu ruku nechal být.

Když vlk zmizel, tu najednou studená ruka zteplala a v té bledé postavě byla k poznání půvabná panna, která se na něj usmála a řekla: „Tys mne vysvobodil z těžkého kouzla, a protože si u mne tak věrně stál, tak tě odměním.“ Podala mu košík a byl to ten, kterým ho chtěl svést šedivý mužík. Košík mu posvítil na cestu ven z lesa a od těch dob byl bohatý muž a žil šťastně a spokojeně až do konce svých dnů. [pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pohádka „Die Erlösung“ je ze sbírky pohádek „Kinder- und Hausmärchen aus der Schweiz“ (1873) švýcarského sběratele pohádek Otto Sutermeistera. Z němčiny přeložila a pro vaši radost po svém převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková