Jak se jedna chtěla vdávat

Bratři Grimmové

To byla jednou jedna děvečka z města Brakelu [pozn1] a ta se jednoho dne vydala do kaple sv.Anny, která stojí nedaleko zámku Hinnenburgu [pozn1], aby si tam na matičce sv.Anně vyprosila jednoho muže, na kterého si myslila. Když přišla do kaple, domnívala se, že je tam sama, a tak se dala do modlení a přednesla voje přání: „Svatá Anno, matičko, uzdrav moje srdíčko, chci muže od severní brány, toho s plavými kudrnami! Dáš-li mi ho, zdráva budu, nedáš-li, pak láskou umřu!“

Ale za oltářem stál kostelník a všechno slyšel, a protože byl kopa veselá a poštívačná, zavolal na děvečku dětským hláskem: „Toho nikdy nedostaneš! Toho nikdy nedostaneš!“ Když to děvečka slyšela, myslela si, že to říká maličká Máří Magdaléna, kterou držela sv.Anna v náručí, rozzlobila se a křikla na ni: „Paperlapap, ty hloupá huso! Raději drž klapačku a nech mluvit matku!“ [pozn3]




Poznámka 1 - Město Brakel leží na křižovatce prastarých obchodních cest v okrese Höxter ve spolkové zemi Severní Porýní–Vestfálsko. První zmínka o „villa Brachel“ z roku 836 pochází od benediktýnských mnichů, kteří tenkrát putovali ze St.Denis u Paříže do Corvey s ostatky sv.Víta. Největšího rozkvětu město dosáhlo ve 14.století, kdy bylo členem hansy a bylo jedním z hlavních center paderbornského knížectví s právem trhu i právem útrpným.
Poznámka 2 - Zámek Hinnenburg se rozkládá na 282 m vysokém pahorku severně od Brakelu. Původně renesanční zámek spatřil světlo světa někdy kolem roku 1600 a dnes je v soukromých rukou, takže ho můžete obdivovat jen z povzdálí.
Poznámka 3 - Lidová pohádka „Dat Mäken von Brakel“ (KHM 139), napsána v paderbornském dialektu, je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů „Kinder-und Hausmärchen“ (1812-15, 1822, 1857). Pro vaše potěšení přeložila a pro vaši radost převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková