Jak sedlák nepřišel o koně

Anonym

Byl jednou jeden sedlák a ten oral na poli, když tu pluhem narazil na kořen stromu, což ho dopálilo a vylil si vztek na koni: „Dám tě medvědovi k sežrání, ty herko!“ Jenomže medvěd má uší k poslouchání a hubu k namlouvání, a tak pohotově zavolal z lesa: „Zaplať ti to pánbů, už si pro něj jdu.“ V sedlákovi hrklo: „To mi ještě scházelo! Teď mi medvěd sežere koně.“ Zkusil to na medvěda polehku: „Dám ti ho k snědku, ale až na podzim.“

A běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

Přišel podzim a sedlák vedl koně k lesu, jak slíbil. Cestou potkal lišáka, který mu řekl: „Jdi raději domů a zapřáhni sáně.“ Muž nelenil a šel domů a zapřáhnul sáně. Pak mu lišák řekl: „Poběžím na okraji lesa a budu dělat velký rachot, když se tě medvěd bude ptát, co to je, tak mu řekni, že je to lovecký pes zámeckého pána.“ A bylo to!

Když medvěd uslyšel ten povyk, opravdu se zeptal a sedlákova odpověď mu byla k velkému ošívání. „Teď, když tu pobíhá kolem lovecký pes, nemám ani pomyšlení na jídlo.“ A lehnul si na pole do brázdy. Tu z lesa zavolal lišák po psím způsobu: „Hej, sedláku, co to tam leží černého na poli?“ Sedlák odpověděl: „To je jen chvojí.“ Lišák řekl: „To abys ho naložil na sáně a pořádně přivázal, ne?“

Sedlákovi nezbylo, než medvěda naložit na sáně. Medvěd mu řekl: „Přivaž mě jen na oko.“ Ale sedlák provaz pěkně utáhnul. Za chvíli se z lesa ozvalo: „Neměl bys to chvojí trochu zkrátit?“ Medvěd zase řekl: „Ale opatrně, opatrně.“ To přišlo sedlákovi vhod, popadnul sekeru a přivázaného medvěda pořádně praštil a bylo po něm.

Když měli tu záležitost s medvědem vyřízenu, přišel lišák a řekl: „Teď mi přines svoje slepice. Mám ukrutánský hlad.“ Sedlák šel domů pro slepice, ale když to selka slyšela, hnala ho z kurníku a žádné slepice mu nedala. Řekla: „Strč do pytle raději našeho psa!“ A bylo to!

Sedlák tedy přinesl lišákovi k večeři svého psa. Lišák si ale myslel, že v pytli jsou jeho slepice, a tak řekl: „Otevři ten pytel a pusť jednu ven.“ Ale místo slepice se z pytle vyřítil vzteklý pes, který se zakousl lišákovi do chřtánu a vzal to s ním zkrátka.

Tak ten sedlák přechytračil medvěda i lišáka a zachránil svého koně, se kterým oral svá pole ještě dalších deset let. [pozn1]




Poznámka 1 - Finskou lidovou pohádku „Der Herren Jagdhund“ z němčiny přeložila, pro vaši potěchu po svém převyprávěla a poznámkami opatřila Jitka Vlk Martináková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková