Jak jedni kvůli svatbě utekli

Anonym

Za dávných časů, kdy v naší zemi ještě žili trollové a jiná havěť, chystali na jednom statku svatbu dcery. Na dvoře měli černého býka, černou svini, černého psa, černého kohouta a černou kočku. V noci se sedlák se selkou se radili: „Co dáme svatebčanům k jídlu?“ Sedlák řekl: „Nejlépe toho černého býka, na tom je masa dost.“ Tohle tajné umlouvání ale slyšela černá kočka, která nelenila a utíkala za býkem: „Dej si pozor! Chtějí tě zabít na svatební hostinu!“ A pak býkovi poradila, aby utekl do jednoho statku v lese.

Býk tam šel a prosil o přístřeší. Sedlák mu řekl: „Pokud máš odvahu, můžeš se usadit v naší parádní světnici. Nám je k ničemu, protože každou neděli tam chodí lesní troll.“ „Ohooo, já se nebojím!“ řekl býk a v parádní světnici se usadil.

Přišla další noc a sedlák se radil se selkou: „Co dáme svatebčanům k jídlu, když býk někam zmizel?“ Sedlák řekl: „Zabijeme tu černou svini.“ Kočka zase všechno slyšela, a tak běžela za sviní, aby jí to řekla: „Dej si pozor! Chtějí tě zabít na svatební hostinu!“ A pak jí poradila, aby také utekla na statek do lesa.

Svině tam běžela a prosila o přístřeší. Sedlák řekl: „Pokud máš odvahu, můžeš se usadit v naší parádní světnici. Nám je k ničemu, protože každou neděli tam chodí lesní troll.“ „Ohooo, já se nebojím!“ řekla svině a v parádní světnici se usadila.

Přišla třetí noc, býka ani svini už neměli, a tak se selka ptala: „Co dáme svatebčanům k jídlu, když i svině někam zmizela?“ Sedlák řekl: „Zabijeme toho černého psa, je velký jako ta svině a masa je na něm taky dost.“ Jen to kočka uslyšela, běžela za psem a řekla: „Chtějí tě zabít na svatební hostinu! Uteč na statek do lesa, už je tam býk i svině. Teď jsem brzy na řadě i já, neboť tihle dva upotřebí všechno, co se dá jíst!“ A pes utekl.

Přišla čtvrtá noc, už neměli ani býka, ani svini, ani psa, a tak se sedlák se selkou radili: „Co je teď lepší, kohout nebo kočka?“ Nakonec se dohodli, že bude lepší zabít kohouta. Kočka nelenila a běžela za kohoutem: „Buď teď zazpívej svoji poslední písničku, nebo uteč do lesa, chtějí tě zabít na svatební hostinu!“ „Můj ty bože!“ zvolal kohout a byl v mžiku pryč. Teď vzala nohy na ramena i kočka a utíkala za ním, jak nejrychleji mohla.

Všichni se sešli v té parádní světnici na lesním statku. Sedlák jim slíbil, že se o ně dobře postará, pokud se jim podaří vyhnat toho trolla nadobro ze světnice. Byla sobota večer, když se přišel na zvířata podívat a ptal se: „Tak co, stále máte odvahu? Jinak byste měli vzít nohy na ramena, protože této noci přijde troll.“ Zvířata ale řekla: „Jen ať přijde!“ Kočka vyskočila na pec a řekla: „Toto je moje místo!“ Býk se postavil vedle dveří, svině se ukryla pod stůl, pes si sednul na lavici za stolem a kohout vyletěl na trám.

Když odbila půlnoc, objevil se troll. Hned se hrnul k peci, aby si upekl maso. Když začala pečeně vonět, kočka neodolala a kousek si vzala. „Neber mi to!“ řekl jí troll: „Sic se ti zle povede!“ Ale kočka si vzala ještě a troll ji chtěl tedy potrestat.

Ale sotva se po ní ohnal, vyrazili na něj zpod stolu rozzuřená černá svině a z lavice běsnící černý pes. Překvapený troll se otočil a tu stál proti strašlivému černému býkovi a z trámu na něj křičel rozčepýřený černý kohout, že si pro něj přišel sám ďábel. Troll na nic nečekal a vyrazil ze dveří, před tím mu býk ještě uštědřil pěkný štulec. Další neděli se už troll neobjevil, a tak sedlák dostal zpět svoji parádní světnici a černá zvířata u něj zůstala, dokud nebylo po svatbě a mohla se zase vrátit domů.

Za několik let sedlák na lesním statku oral svoje pole, když tu se objevil onen troll a ptal se: „Jsou u tebe v parádní světnici ještě ta ďábelská zvířata?“ Sedlák odvětil: „Inu, dneska je jich tam ještě víc! To víš, mnozí se narodili a žádný neumřel!“ A to bylo opravdu naposledy, co toho trolla viděl.“ [pozn1]




Poznámka 1 - Finskou lidovou pohádku „Die schwarzen Tiere auf der Flucht von der Hochzeit“ z němčiny přeložila, pro vaši potěchu po svém převyprávěla a poznámkami opatřila Jitka Vlk Martináková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková