O zmáčené košilce

Bratři Grimmové

Byla jedna matička a ta měla synáčka, kterému bylo právě sedm let a byl tak krásný a milý, že na něj nikdo nedokázal pohlédnout bez toho, že by si ho nezamiloval; a matička, ta ho milovala nade vše na světě. Ale jednoho dne se přihodilo, že chlapec znenadání onemocněl a to stonání se mělo k takovému konci, že si ho náš milý Pán povolal k sobě. To nebohou matička tak zdrtilo, že plakala dnem i nocí a nebyla k utišení.

Brzy nato, co ubohé dítě pohřbili, zjevilo se v noci na tom místě, kde za života sedávalo a hrávalo si. Tak tam plakali společně; plakala matka, plakalo dítě a když přišel bílý den, chlapec zmizel.

A plynul čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání a matka nebyla k utišení.

Jedné noci přišel chlapec znova. Byl oblečený v bílém rubášku, ve kterém ho položili do rakve, a na hlavě měl věneček. Sedl si k nohám matčiny postele a řekl: „Ach, matičko, přestaňte plakat, já nemohu spát, protože mám košilku celou zmáčenou vašimi slzami!“

Tu se matička polekala, když to slyšela a více už neplakala.

Druhé noci dítě opět přišlo, v ruce drželo světýlko a řeklo: „Podívejte, matičko, moje košilka bude brzy suchá a já budu mít v hrobě konečně klid.“

Tak matička poručila svoji bolest milému Bohu a snášela ji tiše a trpělivě a dítě už vícekrát nepřišlo, protože od těch časů spalo ve své věčné postýlce nerušeně. [pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pohádka „Das Totenhemdchen“ je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů Kinder-und Hausmärchen (1812-15, 1822, 1857). Přeložila a převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková