Lišák a kůň

Bratři Grimmové

Byl jednou jeden sedlák a ten měl věrného koně, který však zestárnul a nebyl mu už k žádnému užitku, takže ho nechtěl zbůhdarma krmit, a tak jednoho dne řekl: „Už tě neupotřebím, ale protože to s tebou myslím dobře, dám ti ještě šanci. Ukážeš-li mi, že jsi ještě tak silný, abys mi přinesl lva, tak si tě nechám. Teď se ale kliď ze stáje!“ A vyhnal ubohého koně do šírého světa.

Kůň byl smutný a chodil po lese, aby si vyhledal nějaký úkryt před nepohodou. Tu potkal lišáka, který se ptal: „Proč věšíš hlavu a bloumáš tu tak sám?“ „Ach jo,“ odvětil kůň: „lakota a věrnost nejsou sestry v jednom domě. Můj pán zapomněl, jak dobře jsem mu dlouhá léta sloužil, a protože už nemohu pořádně orat, nechce mě dál živit a vyhnal mě pryč.“ „Nedal ti žádnou šanci?“ zeptal se lišák. „Řekl mi, že pokud jsem ještě tak silný, že mu přinesu lva, tak si mne nechá, ale dobře ví, že bych to nikdy nedokázal.“ Lišák pravil: „Já ti pomohu, lehni si tady a dělej mrtvého.“ Kůň udělal, jak si lišák přál; a ten šel ke lvu, který měl nedaleko svoje doupě a volal: „Tam venku leží mrtvý kůň! Pojď se mnou! Dáme si konečně pořádně do nosu!“ Lev šel s ním, a když u mrtvého koně stáli, lišák řekl: „Tady to není nic pro tvoji rozvážnou povahu, víš co? Já ti ho přivážu za ocas na záda a ty si ho budeš moci odtáhnout do svého doupěte a tam v klidu sníst.“ Lvu se ta rada zalíbila a postavil se tak, aby mohl lišák koně pořádně přivázat. Ale lišák koňským ocasem svázal dohromady lví nohy a utáhnul to tak silně, aby to lev nepřetrhnul.

Když dokončil svoji práci, poklepal koni na záda a řekl: „Táhni, šimlíku, táhni!“ Tu kůň vyskočil a táhnul lva za sebou. Ten začal řvát tak hlasitě, až se ptáci v celém lese s křikem vznesli do povětří, ale kůň na to nedbal, táhnul a vlekl lva přes louky a pole až k domu svého pána. Když to pán uviděl, hned o koni lépe smýšlel a řekl: „Zůstaneš u mne a budeš se mít dobře.“ A dával koni dosyta nažrat, dokud tento neumřel. [pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pohádka "Der Fuchs und das Pferd" (KHM 132) je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů „Kinder-und Hausmärchen“ (1812-15, 1822, 1857). Z němčiny pro vaše potěšení přeložila a pro vaši radost převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková