Žár i chlad z jedněch úst

Anonym

Byl jednou jeden muž a kácel stromy v lese, když tu se k němu při práci přidružil jeden lesní skřítek, který byl nějaký krotký a důvěřivý, obdivoval dřevorubcovu sílu, šikovnost a vytrvalost a dlouhý čas se bavil jeho pozorováním. Bylo to v zimě a panoval třeskutý mráz. Navzdory usilovné práci muž mrznul a ruce měl celé ztuhlé mrazem. Položil tedy sekeru na stranu a dýchal si do dlaní a zvláště na špičky prstů. To se zdálo lesnímu mužíčkovi opravdu zvláštní a nepochopitelné, vědychtivě se ho zeptal na vysvětlení a ten prostomyslný muž mu tu věc vysvětloval tak, jak jí sám rozuměl: „V ústech mám žár a horkými výdechy si zahřívám ruce.“ Zpočátku se to mužíkovi asi nezdálo, neboť se na dřevorubce dlouho a rozpačitě díval, ale nakonec se s tím vysvětlením přece jen spokojil a nadále u něj zůstal.

Přišel čas oběda. Muž si na ohni uklohnil nějaký žvanec a lesní mužíček beze slova pozoroval každé jeho hnutí, stejně jako ho předtím pozorně sledoval při sekání dřeva. Když ale viděl, že dřevorubec při jídle na lžíci, z které se řádně kouřilo, nepřetržitě foukal, nemohl to vydržet a znova se zeptal: „Není to jídlo od ohně dost horké, že si na něj dýcháš jako na zimou ztuhlé ruce?“ „Když hubou foukám do kaše, tak vychladne.“ bylo vysvětlení, kterému mu jedlík dal. To se ovšem zdálo skřítkovi už příliš a zeptal se vyděšeně: „Co ty jsi mi za bytost, že ti jde z huby chvíli horko a chvíli zima? Ty budeš pěkně nebezpečný, od tebe se budu raději držet dál.“

Domluvil a zmizel a vícekrát se neukázal. [pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pohádka "Warm und kalt aus einem Mund" je ze sbírky rakouských pohádek "Die schönsten Märchen aus Österreich". Z němčiny pro vaše potěšení přeložila a pro vaši radost po svém převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková