Paní Holla a věrný Eckart
Bratři Grimmové
V Duryňsku leží vesnice, která se jmenuje Schwarza [pozn1]. Jednou tudy táhla o vánocích Paní Holla [pozn2] se svou družinou. Daleko vpředu jel věrný Eckart [pozn3], aby varoval lidi, které potkal, že mají ustoupit z cesty, jinak se jim stane nějaké neštěstí.
Zrovna v tom čase dostali dva selští synkové v hospodě do džbánků pivo a teď to nesli pantátům domů. Když na cestě uviděli ten podivný původ, chtěli si ho lépe prohlédnout, ale protože přízrační jezdci zabrali celou šíři cesty, museli i se svými džbánky ustoupit na stranu. Než se ale nadáli, byla Paní Holla tu, sehnula se, vzala jim z rukou džbánky, vypila z nich pivo, pak jim je prázdné vrátila a ujížděla dál. Chlapci strachem ani nedutali, ale byli nešťastní z toho, co řeknou doma, že mají prázdné džbánky. Tu se k nim vrátil věrný Eckart a řekl, že při nich stál Bůh, když jim poradil, aby mlčeli, neboť kdyby promluvili, zle by se jim vedlo, strašidla by jim zakroutila krky. Pak jim poručil, aby spěchali domů a nikomu se o tom, co se stalo, ani slůvkem, nezmínili, pokud budou mlčet, budou jejich džbánky vždy plné piva. Chlapci opravdu celé tři dny mlčeli a pivo ze džbánků neubývalo, ale pak už nemohli své tajemství déle udržet a vše rodičům vypověděli, v tom okamžiku kouzelné džbánky vyschnuly.
Někteří lidé vyprávěli, že se tento příběh neudál o vánocích, ale v jiném čase, ale kdo ví. [pozn4]
Poznámka 1 - O městyse Schwarza se toho moc zajímavého říct nedá, pokud by člověk nechtěl psát o historii pronásledování zdejších občanů židovského původu v dobách národního socialismu a o tragickém osudu Irmy Sternové a jejích dětí, které všechny našly smrt ve vyhlazovacích táborech na východě. Obec Schwarza leží v jižní části Duryňského lesa nedaleko Meiningenu a protéká jí stejnojmenná řeka. První písemná zmínka pochází z roku 827 a svá městská práva dostala od císaře Maximiliána I. na přímluvu svého tehdejšího pána hraběte Hermanna VIII. v roce 1495.
Poznámka 2 - Za to, že dodnes všichni známe germánskou bohyni Hollu, vděčíme právě pohádkám bratří Grimmů, kteří ji spodobnili jako dobrotivou Paní Hollu, která trestá zlo a odměňuje dobrotu a poctivost. Germáni si bohyně, které říkali Holla, Holda či Hohe (v mnoha oblastech také Perchtha, což je původní forma jména Bertha a znamená „ta zářící“), velmi vážili a uctívali ji zvláště v Bavorsku, Švábsku a Alsasku, kde jí přičítali dobrotu matky země a ochranitelky nebeské záře. Holla byla bytost k lidem přívětivá, chránila rostliny a lidi a dokázala vyléčit každou nemoc. Holla milovala také prameny a studny a chtěl-li ji nějaký smrtelník navštívit, musel projít studnou. Právě tento motiv se odráží v pohádce bratří Grimmů, kdy musela ubohá pastorkyně skočit pro vřetánko do studny, a tak se dostala k Paní Holle. Bohyniným stromem byl nehezký a pokřivený černý bez, který milovala nade vše, a proto právě k němu lidé pokládali své obětiny. Podle pověsti putovala Holla zemí v zimě v čase kolem slunovratu, doprovázena sněhem a ledem, aby přikryla zemi k odpočinku. Dobrého člověka, který žil podle jejich představ, odměnila moudrostí a svým požehnáním; teprve později se v lidové slovesnosti nehmotné požehnání změnilo v praktické obdarování zlatem. V časech, kdy lidé Hollu uctívali, bylo zakázáno poškodit černý bez, kdo by to udělal, toho by postihla krutá nemoc. Existují doklady o tom, že ještě v 17. a 18.století lidé prosili černý bez o prominutí, pokud ho museli porazit. Vlivem křesťanství se ovšem z dobrotivé bohyně postupně stala zlá žena, které trestá neposlušné děti a líne přadlenky, rozřezává lidem břicho, aby jim do něj zašívala kameny. V čase posvátných vánoc táhne krajem se zástupem strašidel a přízraků, aby lidem přinášela smrt a zkázu. Důkazem zásadní změny obrazu bohyně Holly jsou i pověsti bratři Grimmů.
Poznámka 3 - Předobrazem věrného Eckarta byl starogermánský hrdina Eckewart, statečný a věrný ochránce slabých. Eckart vždy jel vpředu a varoval pocestné před přibližující se kavalkádou přízračných jezdců v Paní Hollou včele, aby nedošli k úhoně. Podle pověstí bylo velmi nebezpečné na jezdce zavolat či jiným způsobem o sobě dát k vědět. Asi neměli čumily příliš rádi, a tak je ve většině případů prostě roztrhali.
Poznámka 4 - Lidová pověst „Frau Holla und der treue Eckart“ (DS 7) je z rozsáhlé sbírky pověstí bratří Grimmů „Deutsche Sagen“ (1816-1818). Pro vaše potěšení z němčiny přeložila a po svém převyprávěla Jitka Janečková.
www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)
Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková