Lišák a ježek

Joseph Haltrich



Pro tentokrát zajíc lišákovi utekl [pozn1], a tak byl kmotrův hlad opravdu strašlivý. Běhal celý pomatený a popletený po čerstvě zoraném poli a slídil po myších, když tu natrefil na ježka, který se právě hotovil u jednoho myšího hnízda hodovat. „Zloději!“ zařval lišák: „To není nic pro tvoji tlamu!“ a bez okolků mu myši sebral a spolykal je sám. „Ty zatracený hlínožroute, za tohle ti zakroutím krkem!“ vyhrožoval ježek.

Těm výhružkám se lišák děsně smál, jídla bylo sice málo, ale i tak měl hned lepší náladu a ježkovi pravil: „Hele, ježku, řekni mi, proč s sebou stále vláčíš tolik jehel?“ „To je moje jediná zbraň,“ odvětil ježek: „proti psům a jiným nepřátelům. I ty ji můžeš vyzkoušet, jestli chceš!“ „Ubohé zvířátko,“ smál se lišák: „k tobě se příroda zachovala opravdu macešsky, k bodlinám tě navíc ještě obdařila hloupostí. Já, zaplať pánbů, nepotřebuji žádnou zbraň, díky své chytrosti se vždy dostanu ze všeho!“

Tu uslyšeli nějaký křik, kde se vzali, tu se vzali, objevili se tam dva chrti. Ježek se okamžitě stočil do klubíčka a lišák vzal do zaječích. Psi chvíli čenichali u ježka, ale protože si o něj bolestivě popíchali čumáky, nechali ho nakonec být a pospíchali za lišákem.

Lišák si vzal na pomoc svoji lstivost, běhal sem a tam kolem stohu sena, dělal rozličné skoky a kličky, ale nic mu to nepomohlo, psi ho nakonec dopadli. Každý ho popadl za jedno ucho a vedli ho ke svému pánu lovci. [pozn2]




Poznámka 1 - Jak to bylo s lišákem a zajícem, to se dozvíte v povídačce „Jak lišák učinil zajíce svým nevolníkem“.
Poznámka 2 - Lidová pohádka "Der Fuchs und der Igel“ je ze sbírky pohádek „Sächsische Volksmärchen aus Siebenbürgen“ (1856) německého filologa a folkloristy Josepha Haltricha (22.07.1822 - 17.05.1886). Z němčiny pro vaši radost přeložila, po svém převyprávěla a poznámkami opatřila Jitka Vlk Martináková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková