Jak šla kachnička na vandr

Joseph Haltrich

Byla, žila kachnička, co se jednoho dne vydala do světa. Potkala žabičku, která se ptala: „Kampak, kachničko?“ „Do světa, žabičko.“ odvětila kachnička. „Mohu jít s tebou, kachničko?“ zeptala se žabička. „Sedni si na můj ocásek, žabičko.“odvětila kachnička.

Tak si žabka sedla a táhly tím světem dál, až potkaly obrovský mlýnský kámen, který se ptal: „Kampak, kachničko? Kampak, žabičko?“ „Do světa, obrovské mlýnské kamenisko.“ odvětila kachnička. „Do světa, obrovské mlýnské kamenisko.“ odvětila žabička. „Mohu jít s tebou, kachničko? Mohu jít s tebou, žabičko?“ zeptal se obrovský mlýnský kámen. „Sedni si na můj ocásek, obrovské mlýnské kamenisko.“odvětila žabička.

Obrovský mlýnský kámen si sednul a táhli dál tím světem, až potkali uhlíčko se žhavými dolíčky na tvářích, které se ptalo: „Kampak, kachničko? Kampak, žabičko? Kampak, obrovské mlýnské kamenisko?“ „Do světa, uhlíčko.“ odvětila kachnička. „Do světa, uhlíčko.“ odvětila žabička. „Do světa, uhlíčko.“ odvětil obrovský mlýnský kámen. „Mohu jít s tebou, kachničko? Mohu jít s tebou, žabičko? Mohu jít s tebou, obrovské mlýnské kamenisko?“ zeptalo se uhlíčko. „Sedni si na můj ocásek, uhlíčko.“odvětil obrovský mlýnský kámen.

Uhlíčko se žhavými dolíčky na tvářích si sedlo a bylo rádo, že si bude moci prohlédnout svět. Táhli dále, až přišli k řece. Kachnička plavala přes vodu, a když byla uprostřed, řekla: „Dávejte pozor, já se ponořím a rybku si tu ulovím.“

Božíčku! Jen to učinila, spadli obrovské mlýnské kamenisko i uhlíčko do vody. Mlýnský kámen šel bez váhání ke dnu a už ho nikdo nikdy neviděl. A uhlíčko zůstalo sice na hladině, ale jeho žhavé dolíčky na tvářích zčernaly jako smrt a voda ho unášela do moře. Jen kachnička a žabička zůstaly na živu, neboť uměly plavat. A tak se tomu smály, až se za břicha popadaly. Nu, smějí se tomu šibalky dodnes.

Lidé, kteří tento příběh neznají, však říkají, že kachny kejhají a žáby kvákají. [pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pohádka „Die Reise des Enteleins“ je ze sbírky pohádek „Sächsische Volksmärchen aus Siebenbürgen“ (1856) německého filologa a folkloristy Josepha Haltricha (22.07.1822 -17.05.1886). Z němčiny pro vaši radost přeložila, po svém rozumu dovyprávěla a poznámkami opatřila Jitka Vlk Martináková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková