Dobromysl a jablečník

Bratři Grimmové

O kouzelné moci dobromyslu a jablečníku vyprávěla jedna porodní bába z Halle [pozn1] následující příběh, který se prý udál její předchůdkyni:

Jednou v noci porodní bábu zavolali k rodičce a její muž ji vedl věru podivnou cestou. Prošli městskou branou, která byla navzdory pozdní hodině otevřená, a vstoupili rovnou do Sály[pozn2]. Cestou ji muž poučil, že nesmí promluvit ani slůvko, nesmí ani muknout či hlesnout, jinak jí zakroutí krkem, poslechne-li, pak je ovšem v bezpečí. Bába se poručila Bohu k opatrování a toho podivína následovala. Sála se před nimi rozestoupila a oni scházeli do podzemní říše, až dorazili k místu, kde stál překrásný palác, ve kterém našli ležící spanilou ženičku. Porodní bába jí byla k pomoci a užitku a vodník mezi tím vyšel ven.

Když bába udělala, co měla, ženička řekla: „Ach, milá paní, převelice by mne trápilo, kdyby jste zde musela zůstat až do soudného dne, proto se mějte na pozoru! Můj muž vám přinese hromadu dukátů, ale nesmíte si vzít víc, než berete za svoje služby od jiných lidí. Později, až půjdete zpět, v nestřeženém okamžiku si utrhněte dobromysl [pozn3] a jablečník [pozn4], dobře jej držte a neztraťte! Jen tak se zase dostanete domu a budete volná.“

Jen to dořekla, přišel vodník, měl kučeravé žluté vlasy a bleděmodré oči a nesl plné necky zlata, které položil před porodní bábu; celá světnice se od té záře rozsvítila. Vodník pravil: „Podívej se a vezmi si, kolik chceš.“ Ale bába si vzala jen jeden dukát. Vodník protáhl obličej a hrozivě se na ni podíval: „Tohle nemáš ze sebe, to ti poradila má hloupá žena, však toho bude ještě litovat! Nyní pojď a následuj mě!“

Když vyšli nahoru, porodní bába se hbitě sehnula a popadla hrst dobromysli a jablečníku. Vodník ji na to pravil: „Tohle ti jistě poručil Bůh, anebo ti to zase poradila moje žena. Nyní jdi kam chceš, jsi volná.“ Porodní bába se ocitla za chvíli na břehu a pak se vydala do města, jehož brána byla stále otevřená, a dorazila šťastně domů.

To jiná porodní bába, rozená v Eschätzu u Querfurtu [pozn5], která na jablečník s dobromyslí také nedala dopustit, vyprávěla tento příběh:

V její domovině musel jeden urozený muž odjet, a tak zanechal svoji ženu šestinedělku samotnou doma. O půlnoci přišel před dům vodník a oknem ji zavolal hlasem jejího muže do zahrady; měla rychle vyjít ven, že prý jí chce něco důležitého povědět. Tomu se žena velmi podivila a pravila: „Pojď dovnitř! Vstávat v tomhle nočním čase se mi tedy nechce. Přece víš, kde leží klíč, ve škvíře po dveřmi.“ „To já vím, ale musíš jít se mnou.“a prosil ji tak dlouho a tak sladce, až nakonec vstala a vyšla do zahrady. Ale strašidlo mazitím poodešlo dál a pomalu kráčelo stále hlouběji do zahrady a ona ho následovala až k vodě, která tekla nedaleko domu, až vodník řekl: „Nadzvedni si šaty, drahá, ať si je neurousáš v dobromysli a jablečníku.“ Neboť tyhle byliny tady ve velkém množství rostly všude kolem. Teprve nyní žena zpozorovala, že je skoro u vody a rychle se vrhla do trávy. V tom okamžiku vodník zmizel, neboť nad ní neměl žádnou moc.

Po půlnoci se manžel vrátil domů, dveře našel otevřené, světnici prázdnou, šestinedělka nebyla v posteli, i jal se ji starostlivě volat, až zaslechnul její slabý hlas ze zahrady, kde ji našel ležet v bylinách a přinesl ji zpět do pokoje. Porodní bába pak natrhala celé hrsti jablečníku a dobromysli a rozmístila byliny všady, v posteli šestinedělky, v kolébce i ve sklepě, a také sama si je zastrčila za košili, aby na ně vodník nemohl.

A když se vydáte do Lipska [pozn6] najdete na trhu nejednu bylinkářku s těmito bylinami. Jednou tam jedna žena šla v poledne do sklepa, aby přinesla pivo, když uslyšela strašidlo, jak uvnitř přeříkává: „Nemáš u sebe jablečník, tak to spolu můžeme to pivo pít.“ [pozn7]




Poznámka 1 - Svobodné město Halle nad Sálou (87 m n.m.) najdete ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. První písemná zmínka o místě Halla, jehož jméno pochází z předgermánského označení pro sůl, je z roku 806 a právě díky soli se z této osady stalo město, které bylo už v roce 1281 členem Hansy. Symbolem města je nejen Červená věž vysoká 84 m, ale i pomník skladatele Georga Friedricha Händela, který se tu roku 1685 narodil. Místní universita se čtyřmi fakultami byla založena v roce 1694 a místní lidé si zakládají na tom, že zdejší Mariánská knihovna je největší a nejstarší evangelická knihovna v Německu. A jedinečný je i místní renesanční hřbitov ze 16.století, který se podařilo před zničující silou lhostejnosti zachránit před zkázou teprve nedávno.
Poznámka 2 - Řeka Sála je jeden z nejvýznamnějších přítoků Labe, který pramení v pohoří Smrčin v nadmořské výšce 728 m n.m. a protéká spolkovými zeměmi Bavorsko, Duryňsko a Sasko-Anhaltsko. Je dlouhá 433,9 km a podle lidových pověstí v ní žije nespočet vodních tvorů, vodníků a hastrmanů, vodních žínek a panen, běsů a strašidel.
Poznámka 3 - Dobromysl obecná nebo-li Origanum vulgare je hojna bylina, rostoucí na slunných stráních. Dneska ho koupíte jako sušené koření oregano, tak často využívané v italské kuchyni.
Poznámka 4 - Jablečník obecný nebo-li Marrubium vulgare (někde se mu říká také samaritánka či zelená šedivka) byste si lehce spletli s hluchavkou, na rozdíl od ní má však velmi hořkou šťávu a používal se už ve starém Římě k léčbě chorob horních cest dýchacích či tuberkulózy.
Poznámka 5 - Město Querfurt (168 m n.m.) najdete ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko cca 35 km na jihozápadozápad od Halle. Dominantou města je stejnojmenný gotický hrad, který patří mezi největší a nejlépe opevněné hrady ve střední Evropě. Každý rok se tu koncem června konají velkolepé hradní slavnosti.
Poznámka 6 - Lipsko najdete ve spolkové zemi Svobodný stát Sasko cca 110 km po dálnici A4 na západ od Drážďan. Možná se budete divit, ale jeho název je skutečně odvozen od lípy, neboť ho založili mírumilovní slovanští osadníci v roce 1015, aby tu prodávali vše, co sami nesnědli nebo neupotřebili. Trvalo celých 800 let než země, na které oni pěstovali obilí či zeleninu a pásli svoje stáda, nasákla krví při největší bitvě napoleonských válek, kterou lidé později nazvali Bitva národů a všem těm mrtvým postavili obrovský pomník. Lipové město dalo světu filozofa Leibnize, skladatele Bacha i Wagnera a Křišťálovou noc. Schiller tu napsal svoji dojemnou Ódu na radost, Heisenberg si tu vysnil svoji Nobelovu cenu a Goethe si na město uchoval vzpomínky více než živé. To všechno je Lipsko. Nebo ještě lépe, je to místo, kde se každoročně koná GC - Games Convention!
Poznámka 7 - Lidová pověst "Vor den Nixen hilft Dosten und Dorant" je z rozsáhlé sbírky pověstí bratří Grimmů. Přeložila a převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková