Tři rudovousové

Joseph Haltrich

Byl jednou jeden chuďas a ten měl tři syny. Jednoho dne si je zavolal a řekl jim: „Vidíte, chlapci, že není v mých silách, abych se o vás dál staral, vypravte se proto do světa a zkuste si vydělat na svůj denní chleb sami.“ „Ano, milý otče,“ řekli synové: „již vám nebudeme na obtíž, vydáme se do služby a postaráme se i o vás!“ S tím si sbalili své ranečky a druhého dne se vydali na cestu. Tu se událo, že když táhli lesem, potkali starého muže v šedivém kabátě, který se jich přátelský zeptal: „Kampak jdete, milé děti?“ „Jdeme do služby, dobrý muži, neboť náš otec nás dále nedokáže uživit, chceme se postarat nyní i o něj.“ „To je správné, chlapci, ale pravím vám, střezte se třech rudovousů, neboť od těch vás nečeká nic dobrého.“ „Dáme si pozor!“ slíbili bratři a šli dále. Netrvalo dlouho a opravdu potkali tři rudovouse, kteří se jich hned ptali, kampak jdou. „Hledáme službu!“ řekli bratři. „A to my zrovna sluhy potřebujeme!“ odvětili rudovousové: „Pojďte s námi!“ „My bychom rádi šli,“ řekli bratři: „avšak jeden stařec nás varoval, že s rudovousi si nemáme nic začínat, neboť se nám zle povede.“ „Ha,ha!“ zasmáli se rudovousové: „Vy dáte na nějakého staříka? Vy blázni! My vám dáme za jeden jediný rok tak velký plat, který byste si jinde vysloužili za celých deset let.“ Bratři nyní pomyslili na svého chudičkého otce, jak by se měl dobře, kdyby se už za rok vrátili s tolika penězi, a tak do služby nastoupili. Jeden jako druhý měli po roce dostat pytel dukátů a v tom čase nedělat nic jiného, než chodit kolem jedné věže a odříkávat průpovídku, kterou mu jeho pán určí.

Každý rudovous si vzal s sebou jednoho bratra. Ten nejstarší měl při své obchůzce kolem věže celý rok přeříkávat: „My tři bratři.“ Ten prostřední: „Kvůli hlouposti!“ A ten nejmladší bez ustání vykřikoval: „Tak je to správně!“ A také se tak stalo. Po roce dostal každý z bratrů smluvenou mzdu. Když se teď společně vraceli domů, tu neuměl žádný z nich říci nic jiného, než to, co o samotě celý rok neustále přeříkával, mluvit po člověčím způsobu úplně zapomněli. Tu je potkal jeden muž, který je pozdravil a zeptal se: „Kampak?“ Ten nejstarší bratr odvětil: „My tři bratři.“ „Ale já se ptal, kampak jdete!“ „Kvůli hlouposti!“ odvětil druhý bratr. „Kat vás sper, holomci nevychovaní!“ „Tak je to správně!“ řekl třetí bratr. Muž si pomyslil, že má co do činění s blázny, a tak se více neptal a šel svou cestou.

Bratři vandrovali dál, když tu pojednou uviděli, jak nějaký lupič přepadl jednoho pocestného a srazil ho celého zkrvavělého k zemi. Bratří utíkali tomu ubožákovi na pomoc, avšak lupič jim uniknul a ten zraněný jim záhy umřel v náručí. Zrovna v okamžiku, když se zabývali umírajícím, přispěchali biřici, kteří měli bratry za vrahy a lupiče, a tak se na ně vrhli, spoutali je a vedli rovnou před soudce. Když je předvedli a byli dotázáni, kdo toho cizince zabil, řekl ten nejstarší: „My tři bratři.“ „Proč?“ ptal se dál soudce. „Kvůli hlouposti!“ odvětil druhý bratr. „Budete tedy nyní pověšeni!“ namítnul soudce. „Tak je to správně!“ řekl třetí bratr. „Co potřebujeme víc?“ zvolal soudce: „Svou vinu sami přiznali, s trestem jsou také srozuměni, pověste je!“

Tak vedli bratry na šibenici, a když stoupali po žebříku vzhůru, stáli opodál ti tři rudovousové a číhali. Tu se tam náhle zjevil onen stařec v šedivém kabátě, ale viděli ho a slyšeli jen bratři: „Toto jste si vysloužili! A měl bych vás v tom nechat, protože jste mne neposlechli, ale protože máte dobré srdce, zachráním vás. Mluvte!“ Tu zvolali bratři silnými hlasy: „Ty tři rudovouse chyťte!“ Sotva to ti tři slyšeli, zvedli se z prachu a v tu ránu zmizeli. Nyní bratři vyprávěli, jak se to vše ve skutečnosti seběhlo. Z toho vyprávění lidi usoudili, že ti rudovousové byli ďáblové a ten stařec v šedivém kabátě byl náš Pán. Potom bratři označili pravého vraha, kterého pak postavili před soud, kde přiznal svoji vinu a byl pak po právu oběšen.

Bratři zatím táhli se vším tím zlatem domů, zůstali u svého starého otce a do konce svých dnů nepoznali nouzi. [pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pohádka "Die drei Rotbärte " je ze sbírky lidových pohádek "Sächsische Volksmärchen aus Siebenbürgen" filologa a folkloristy Josepha Haltricha (22.07.1822 -17.05.1886). Další zpracování podobného motivu najdete v povídačce bratří Grimmů Tři tovaryši. Z němčiny pro vaše potěšení přeložila a pro vaši radost převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková