O nadání dětí Eviných osudy rozličnými

Bratři Grimmové

Když vyhnali Adama a Evu z ráje, museli si tito postavit na neúrodné zemi dům a v potu tváře dobývat svůj každodenní chléb. Adam okopával pole a Eva předla vlnu. Každý rok porodila dítě a každé z nich bylo jiné, jedno krásné, jiné zase ošklivé.

A běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

Jednoho dne poslal Bůh k těm dvěma anděla, aby jim vyřídil, že přijde navštívit jejich příbytek. Eva se nad Boží milostí velmi zaradovala, uklidila celý dům, vyzdobila ho květinami a udusanou podlahu vystlala čerstvou ostřicí. Pak zavolala děti, ale jen ty krásné, aby je umyla a vykoupala, učesala jim vlasy a oblékla čisté šaty a nabádala je, aby se v Boží přítomnosti chovaly slušně a mravně, aby se uctivě poklonily, podaly mu ruce a skromně a rozumně odpovídaly na jeho otázky. Ty ošklivé děti neměl Pán ani zahlédnout. První ukryla do sena, druhé pod střechu, třetí do slámy, čtvrté do pece, páté do sklepa, šesté pod káď, sedmé pod vinný sud, osmé pod starou kožešinu, deváté a desáté pod sukno, ze které šila oděvy, jedenácté a dvanácté pod kůži, ze které šili boty.

Když byla hotova, někdo zaklepal na domovní dveře. Adam nahlédl škvírou a uviděl, že je to Pán. Uctivě otevřel dveře a nebeský otec vešel dovnitř. Tu před ním stály v řadě děti, klaněly se, líbaly mu ruce a poklekaly na kolena. Bůh jim začal žehnat, pokládaje na ně ruce, řkouc, že ten bude králem, ten knížetem, jiný zase rytířem, až požehnal všem dětem ke vznešeným stavům. Když to Eva slyšela, velmi se zarmoutila, že ty ostatní děti ukryla, Bůh jim mohl taky požehnat; a tak pro ně rychle běžela, aby je přivedla z úkrytů. Tak tu pojednou před Pánem stál zástup dětí neuhlazených, špinavých, prašivých a nepokojných, a on se začal usmívat a požehnal i jim; ty budeš rybářem, ty rolníkem, ty kovářem, ty kárkařem, ty tkalcem, ty ševcem, ty krejčím, ty hrnčířem, ty koželuhem, ty lodníkem, ty poslíčkem a ty podomkem.

Eva se zasmušila a otázala se, proč mezi jejími dětmi činí tak velké rozdíly, jsou to všechny její děti, ale Bůh ji pokáral. Ty děti patří jemu, jsou tvory Božími, a jak bylo rozhodnuto, tak bude i po právu, kdyby byly všechny děti vznešeného stavu, kdo by pak obdělával pole, kosil obilí, mlátil, pekl chleba. Každému z jejích děti byl určen takový osud, aby mohly žít ve svornosti jako údy jednoho těla.

Eva prohlédla svůj omyl a Pánu se za svou unáhlenost omluvila; ať se děje vůle Páně. A tak je tomu navěky věků. [pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pohádka „Die ungleichen Kinder Evas“ (KHM 180) je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů „Kinder-und Hausmärchen“ (1812-15, 1822, 1857). Z němčiny pro vaše potěšení přeložila a pro vaši radost převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková