Divoký Lovec na honu

Bratři Grimmové

V podzemních úkrytech na duryňských vřesovištích nebo v zapomenutých hromadách dřeva na temných místech v lesích, žijí na mechu pidimužíčkové a pidiženičky, porostlí zeleným mechem, těm lidé říkají mechyňky. Místní řezbáři ta stvoření rádi vyřezávají a figurky pak prodávají pro potěšení. O co víc ta dobrá stvoření mají rádi lidé, o to víc leží v oku i v žaludku jinému divému stvoření, kterému tady říkají Divoký Lovec. Přízrak se prohání lesy, nahání ubohou zvěř a jiné lesní bytosti, aby je uštval až k smrti. K pomoci má děsivý vítr, hromy i blesky a jiný povětrnostní neřád. Však místní často po bouřce říkají: „Vida, dneska v noci byl Divoký Lovec zase na honu!“

Jednou šel jeden sedlák z Arntsgereuth u Saalfeldu [pozn1] do hory na dřevo. Když udělal svoji práci, pomalu se stmívalo a to byl zrovna ten čas, kdy se vydal na lov neviditelný Divoký Lovec. Sedlák slyšel hlahol lesního rohu a divoký štěkot psů a v mžiku ho popadla touha taky si zalovit; a tak se jal křičet, jak to činívají naháněči lovců. Pak se snesl večer a on se vydal domů. Ráno druhého dne, když chtěl jít do stáje, spatřil, jak na vratech visí čtvrtka jedné mechyňky, jeho odměna za pomoc na lovu.

Sedlák se vyděsil k smrti a běžel do Wirbachu k vladykovi z Watzdorfu [pozn2], aby mu vyprávěl svůj příběh. Tu mu pán poradil, aby se toho ubožátka nedotýkal, jinak ho bude Divoký Lovec soužit do konce života; má to nechat viset. Sedlák tak učinil a za nějaký čas ta strašlivost z jeho vrat zmizela, jak se objevila, a sedlákovi se nic zlého nestalo. [pozn3]




Poznámka 1 - Město Saalfeld najdete ve spolkové zemi Duryňsko v údolí řeky Sály, na jejím západním břehu. První písemná zmínka o něm je z roku 899, a tak patří k jedněm z nejstarších osídlení východního Duryňska, které již v roce 1180 dostalo městská práva. Místní gotický kostel Sv.Jana, renesanční bývalý františkánský klášter nebo zbytky městského opevnění ze 14.století určitě stojí za shlédnutí. Obec Arnsgereuth najdete asi 6 km po silnici č.281 od města Saalfeldu a dnes není vůbec ničím zajímavá.
Poznámka 2 - Osada Watzdorf je dnes součástí lázní Blankenburg a dala jméno duryňskému šlechtickému rodu Watzdorfů, jehož prvním, v roce 1137 písemně doloženým představitelem, byl hradní pán na Blankenburgu Konrád z Watzdorfu. Rodina Watzdorfů kromě jiných zámků do roku 1764 vlastnila také i výstavní barokní zámek Lichtenwalde v Sasku, který je dnes nejen oblíbeným výletním místem, ale slouží i k okázalým svatebním obřadům. Barokní park bývá za krásného počasí o víkendech v obležení nevěst, ženichů a fotografů, proto si ke své návštěvě raději vyberte zamračený listopadový nebo dubnový čtvrtek :-)
Poznámka 3 - Lidová pověst "Der wilde Jäger jagt die Moosleute" je z rozsáhlé sbírky pověstí bratří Grimmů. Přeložila a převyprávěla Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková