Znamení budoucí zkázy

Anonym

Když se magdeburští dne 22. září roku 1550 brali k bitvě s vévodou Jiřím Meklenburským [pozn1], potkali při své tažení na bitevní pole před vsí Barleben[pozn2], jednu míli cesty od města, jednoho vysokého a statného starce, v oděvu prostého sedláka. Ten podivný muž se jich vyptával, co zamýšlejí s tím zbrojním lidem a s tou válečnou vystrojí.

Magdeburští ho zpravili o svém válečném úmyslu a on je se zdviženýma rukama zapřísahal a srdceryvně varoval, aby od toho odstoupili a opět táhli domů, a tam raději ochraňovali svoje město. Na onom místě a zejména v tomto čase nemají žádnou bitvu začínat, protože právě na tom místě na řece Ohre [pozn3] před dvěma sty lety na den Sv. Mořice byli magdeburští pobiti, jak si ostatně každý, kdo by chtěl, může přečíst na pamětní tabuli v kapli Sv. Jana v Magdeburgu[pozn4]. A jim se jistě nepovede o nic lépe, pokud potáhnou dál.

Ačkoliv někteří z nich se řeči toho zvláštního muže podivovali, většina z nich se jeho varovným slovům jen hlasitě vysmála, z těchto posměváčků se potom z té bitvy nikdo nevrátil. Říká se, že ten muž se sice zjevil jako stařičký a šedivý, ale měl takový krásný blažený a mladý obličej, že to bylo k podivení.

Stalo se pak bohužel to, co prorokoval; i rozběhlo se všude pátrání, ale nenašli nikoho, kdo by starce předtím nebo potom kdy viděl. [pozn5]




Poznámka 1 - Jiří Meklenburský (23.02.1528 – 20.07.1552) byl třetím synem vévody Albrechta VII. Meklenburského. Bojechtivý mládeneček se už v roce 1546 přidal k vojsku Mořice Saského, které stálo na straně císaře Karla V. Tak se stalo, že se přimotal i k válečnému snažení o dobytí města Magdeburgu, které trvalo od 16. Září 1550 do 9. Listopadu 1551. Při jednom výpadu magdeburských byl ovšem mladý vévoda zajat a na svobodu se dostal teprve, až město Magdeburg kapitulovalo. Jiří zůstal dál věrný Mořici Saskému, a tak se zúčastnil i knížecího povstání proti císaři a svým válečným umem a statečností se zasadil o dobytí několika měst a rychlé ukončení tažení, které vedlo k uzavření Pasovské smlouvy. Potom se účastnil na 17. Července začínajícím obležení města Frankfurtu nad Mohanem, kde ho ovšem již 20. Července trefila z města vystřelená dělová koule a utrhla mu pravou ruku, v důsledku tohoto zranění téhož dne zemřel.
Poznámka 2 - Město Barleben leží na sever od Magdeburgu, hlavního města spolkové země Sasko-Anhaltsko. Vzkvétající obec z časů naší pověsti, o níž se písemné zdroje poprvé zmiňují v roce 1062, zcela zničila třicetiletá válka a morové rány. Před válečnými útrapami ta hrstka občanu, která přežila, uprchla za brány města Magdeburgu. Teprve až po roce 1651 se první z nich začali do zpustošeného domova vracet, aby ho opět od základů vybudovali.
Poznámka 3 - Levostranný přítok Labe, 103 km dlouhá řeka Ohre, která pramení v dolnosaském Ohrdurfu, na své pouti protéká spolkovými zeměmi Dolní Sasko a Sasko-Anhaltsko.
Poznámka 4 - Kostel zasvěcený Sv. Janu najdete v centru Magdeburgu dodnes, zda tam opravdu visí pamětní tabule o krveprolití na bitevním poli, o kterém vypráví pověst, nevím, ale že zde 26. června 1524 kázal Martin Luther a od toho dnes se stal Magdeburg centrem protestantismu, to vím jistě.
Poznámka 5 - Lidová pověst "Verkündigung des Verderbens" (DS 145) je z rozsáhlé sbírky pověstí bratří Grimmů „Deutsche Sagen“ (1816-1818). Pro vaše potěšení z němčiny přeložila, po svém převyprávěla a poznámkami doplnila Jitka Martináková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková