Krysař z města Hameln

Anonym

V roce 1284 se ve městě Hameln [pozn1] objevil prazvláštní muž, který nosil pestrobarevný kabátec, a tak mu mezi sebou díky tomu říkali Strakáč. Ten muž se prohlásil za krysaře a za určitou odměnu hamelnským měšťanům slíbil, že je zbaví všech myší a krys, s čímž hamelnští rádi souhlasili a požadovaný obnos mu slíbili. Krysař vytáhnul ze své mošny píšťalu a začal na ni opravdu prazvláštním způsobem hrát, což přivedlo všechny krysy a myši v okolí k takovému vytržení, že vylézaly ze svých úkrytů v domech a shromažďovaly se kolem krysaře. Když se krysař domníval, že už žádná nechybí, vydal se pomalu městskou branou ven a očarovaný zástup hlodavců ho následoval až k řece Weser, kde si Strakáč vykasal svůj podivuhodný kabátec a vstoupil do vody a všechna ta havěť naskákala za ním a bídně se utopila. Teď, když byli hamelnští občané zbaveni svého krysího soužení, přišlo jim líto té slíbené odměny a pod rozličnými záminkami odmítali krysaři peníze vyplatit, až se tento nakonec rozhněval a roztrpčeně město opustil.

Bylo to tenkrát 24. června, na den Svatého Jana Křtitele, brzy ráno okolo sedmé hodiny, když se Strakáč opět objevil. Neměl svůj strakatý kabátec, ale oděv lovce a na hlavě podivuhodný rudý klobouk. Mlčky a se zachmuřeným pohledem vytáhnul svoji píšťalu a nechal ji naplno rozeznít v ulicích města Hameln. Ale tentokrát se nesbíhaly krysy ani myši, ze všech koutů města se sem jako ptáčkové slétaly děti; ve velkém houfu chlapci a děvčátka, nejmladšímu byly čtyřmi roky a byla mezi nimi i skoro dospělá starostova dcera. Celý ten zástup se táhnul za krysařem, který ho vedl ven z města k nedaleké hoře a v té pak s celým zástupem dětí zmizel. Celé to viděla jedna mladičká chůva, která se s dítětem v náručí za zástupem opožďovala, až se pak obrátila zpět k městu a přinesla o tom zprávu. Rodiče zatím houfně vybíhali ze dveří a s nářkem hledali své děti; zvláště matky srdceryvně naříkaly a plakaly. Bez váhání rozeslali k řece i do všech koutů kraje posly, aby pátrali, zda někdo ty děti nebo alespoň jediné z nich někde neviděl, ale všechno hledání bylo marné. Sto třicet dětí se tenkrát ztratilo.

Vypráví se, že dvě děti se opozdily a vrátily se zpět, ale jedno z nich bylo slepé a to druhé hluchoněmé. To slepé jim místo, kam je krysař zavedl, nedokázalo ukázat, ale vyprávělo o tom, jak krysaře následovalo; to hluchoněmé to místo vědělo, ale nerozumělo jejich otázkám, a tak jim to nemohlo říci. Jeden malý chlapec prý vyběhl ven jen v košilce a po chvíli se obrátil, aby si přinesl kabátek, díky čemu z toho neštěstí unikl, neboť když se vrátil zpět, ostatní děti už zmizely v nitru hory. Ta ulice, po které vyšly hamelnské děti městskou branou ven, zůstala pak po všechny časy tichá, neboť se tam nesměl provozovat žádný tanec a jiné veselí. Dokonce, když tudy cestou do kostela muzika doprovázela nevěstu, musili muzikanti na této ulici hru přerušit. Ta hora u města Hameln, ve které děti zmizely, se jmenuje Poppenberg. Stojí tam dodnes na památku té smutné a prazvláštní události dva kamenné kříže.

Měšťané hamelnští tuto událost zaznamenali v městské kronice a v roce 1572 nechal starosta města vymalovat tento příběh na okenních tabulích v místní katedrále. [pozn2]




Poznámka 1 - Bratři benediktýni by se jistě nenadáli toho, že ospalá osada Hamela na břehu řeky Wesera, ve které v roce 851 založili klášter, jednou vyroste ve světoznámé město. Ještě více by se podivili, že proslulost tomuto městu zajistila podivná událost z roku 1284, kdy se z nějakého, nám dosud nejasného důvodu domluvilo pár hamelnských výrostků a teenagerů a z města odešlo. Ani dnešní moderní rodiče s pokrokovými názory na výchovu dětí si nedokáží připustit, že nastávají okamžiky, kdy ničemu nerozumí, a tak se nemůžeme divit, že hamelnští občané si odchod svých dětí nedokázali vysvětlit jinak, než že zbloudilé potomky někdo očaroval a odvedl. Tak vznikla legendární postava krysaře, který má moc nad zvířaty i lidmi. Postava, která se stala symbolem města a kterou jsou návštěvníci očarování ještě i dnes tak, že si málokdo všimne skvělých architektonických děl vrcholné wesserské renesance.
Poznámka 2 - Toto zpracování lidové pověsti „Der Rattenfänger zu Hameln“ není prací bratří Grimmů, ale pochází ze souboru anonymních pověstí ze spolkové země Dolní Sasko v projektu virtuální knihovny Gutenberg.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková