Pyšná zámecká slečna

Anonym

V zámku u Steinen ve Wiesentálu žili v pradávných dobách dva zámečtí pánové. Dcera jednoho z nich se cítila nad vše pozemské povznesena, takže nechtěla chodit do kostela po holé zemi. Nechala si ke kostelu položit prkennou cestu, kterou museli na kostelním nádvoří až k samému Božímu chrámu vždy ještě pokrýt taftem.

Ale ani ona nezůstala ušetřena osudu smrtelníků, jednoho dne byla ze života vyrvána smrtí. Potom, co zemřela a byla s velkou pompou pohřbena, stála rakev druhého rána za hřbitovní zdí a rovněž tak po dva následující dny, ačkoliv ji pokaždé znovu do posvěcené půdy k věčnému spánku uložili. Naložili tedy rakev na dvoukolák a zapřáhli dva mladé černé býčky, kteří ještě jařmo nikdy nenosili a nechali je běžet, kam chtěli. A zvířata šla rovnou do neschůdného lesa a tam u jednoho pramene zůstala stát. Na tom místě rakev zakopali a ta zůstávala již v zemi. Ale ta slečna nenalezla přece v hrobě klid a tomu pramenu začali říkat Slečnin pramen.

Při východu slunce přicházela k prameni, aby se umyla a učesala. Ale také kolemjdoucí, kteří se jí zdáli špinaví a neučesaní, silou k prameni přivlekla a tam je drsně škubáním a trháním česala. Občas se zjevovala u zámečku, jak vypráví pověst a tam si v rybníce prala prádlo.[pozn1]




Poznámka 1 - Lidová pověst „Das hochmütige Schlossfräulein von Steinen“ je ze Švábska, historického území v SNR. Dnes je z velké části součástí spolkové země Bádensko-Württembersko. Překlad Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková