Mužíček na zádech

Bratři Grimmové



Když v březnu Léta Páně 1669 putoval jeden provazník cestou do Torgau[pozn1], narazil mezi poli na chlapce, který seděl uprostřed cesty, před sebou měl nějaké prkno a hrál si. Když muž, jak kolem procházel, prkno překročil a trochu o něj zavadil, tu na něj hošík rozhořčeně zavolal: „Proč jsi moje prkno odkopnul? Můj táta se ti poděkuje!“

Provazník šel stále dál a asi po stu krocích potkal malého a prastarého mužíka s šedivou bradou, který ho žádal, aby ho nesl, protože on je tou chůzí celý zmožený. Této troufalosti se provazník vysmál, avšak mužík mu skočil na záda, takže ho nakonec musel dovléci do nejbližší vsi. Po deseti dnech od této události onen provazník zemřel.

Když nad jeho hrobem hlasitě hořekoval jeho syn, tu se tam objevil ten klouček se zprávou, aby se jen upokojil a s otcovou smrtí se smířil, neboť se mu dobře stalo, neboť on sám i se svojí matkou ho budou chtít brzy následovat, protože v Míšni [pozn2] nastanou velmi zlé časy. [pozn3]




Poznámka 1 - Město Torgau najdete 46 km na severovýchod od Lipska na pravém břehu řeky Labe. Jeho dominantu tvoří půvabný renesanční zámek, z jehož oken se můžete kochat pohledem na pilíře, dnes už neexistujícího mostu, u kterého se 25. dubna 1945 setkala sovětská a americká vojska při svém vítězném tažení Velkoněmeckou říší.
Poznámka 2 - Míšeň, zde spíše ve významu Míšeňsko, je název historického území na saském pohraničí, které bylo vytvořeno jako míšeňská marka ke kolonizaci východních slovanských území. Z marky se pak roku 1034 stalo míšeňské markrabství, država rodu Wettinů (do roku 1918).
Poznámka 3 - Lidová pověst "Das Männlein auf dem Rücken" (DS 146) je z rozsáhlé sbírky pověstí bratří Grimmů „Deutsche Sagen“ (1816-1818). Pro vaše potěšení z němčiny přeložila, po svém převyprávěla a poznámkami doplnila Jitka Martináková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková