Můrka

Bratři Grimmové

Ačkoliv před můrkami bývají okna i dveře dobře zavírány, mohou se dostat dovnitř skrze malé škvíry, které s neobyčejnou chutí vyhledávají. Pak je slyšet v nočním tichu šramot, který na stěně dělají. To pak musí člověk rychle vyskočit a onu škvíru ucpat. Tak musejí můrky zůstat uvnitř a ven nemohou, dokud jim člověk sám neotevře dveře či jinou bránu ven. Před tím však, než je člověk osvobodí, musí si na nich vyžádat slib, že toto místo už nikdy nebudou znepokojovat svými návštěvami. Při těchto příležitostech můrky srdceryvně naříkají, že doma mají děti a že ony budou muset bídně zahynout, pokud člověk můrky ven nepustí. Při svých nočních výletech se vydávají můrky do daleka.

Jednou byli pastevci v noci ještě v polích a hlídali svá stáda, která se pásla blízko vody. Tu tam přišla můrka, nasedla do loďky a veslovala přineseným křídlem k druhému břehu, tam vystoupila, připevnila loďku a šla pryč. Za nějakou chvíli se vrátila a veslovala zase zpět. Ale pasáci, když to byli v tmě po několik nocí pozorovali, tak se umluvili a loďku té můrce jednou sebrali. Když můrka zase přišla, tu se jala žalostně naříkat a pastevcům vyhrožovat, aby ji loďku ihned vrátili, jestli chtějí žít v pokoji, což oni byli nakonec učinili.

Někdo vyprávěl, jak můrku chytil vochlemi[pozn1] přímo na těle, ale můrka se tak otáčela a vrtěla, že se mu zuby vochlí zle zatínaly do těla a můrku pustil. Dobrý prostředek proti můrkám je, když se boty postaví u postele tak, že jsou patami k postranicím obráceny. Když někoho tlačí můrka, je dobré držeti palec v dlani a ona musí povolit. Můrky často prohání koně, to ráno člověk vidí, jak jsou koně zemdlení. Můrka může být taky zahnána koňskou hlavičkou. Před spaním ten, kdo svoji židli nepřeklopí, toho můrka tlačí celou noc. Můrky taky lidem rády vlasy zle cuchávají, můří spletence se tomu pak říká. Když kmotra dítě do plenek zavinuje, musí kříž udělat a cíp plenky zasunout, jinak dítě můrka převine. Proti můrkám je též zaříkadlo: „Můrko, na vyptání přijď za svítání.“ A můrka musí od člověka odejíti a druhého rána přijít v lidské podobě, aby si něco vypůjčila. Nebo může člověk zvolat: „Můrko, až zrána tu buď, narazíme spolu nový sud!“

Podle Prätoria můrky srážejí obočí do rovné linky, takže někteří lidí věří, že člověk, který má srostlé obočí nebo ten, který je zlostný a nerudný, tomu prý jeho zlou náturu můrky darovaly. Můrky z toho obočí prý vylétávají v podobě malého bílého motýlka a sedají si na obličeje ostatních spáčů.[pozn2]




Poznámka 1 - Kdo neví, co jsou to vochle, pak věz, že se jim říká taky drhlen, kterým se česal třeba len. Takový hřeben s ostrými zuby.
Poznámka 2 - Pověst "Der Alp" je z rozsáhlé sbírky pověstí bratří Grimmů. Překlad Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková