Mlynářka

Bratři Grimmové

Mezi řekami Ems a Wels v Rakousku žil na jednom odlehlém mlýně mlynář, který jednoho nedělního rána podle obyčeje odešel se svými pacholky do kostela a doma zůstala jen jeho žena, která očekávala slehnutí. Když tam mlynářka sama seděla, přišla porodní bába, aby viděla, jak si žena stojí. Mlynářka k ní byla přátelská, přinesla něco na zub a sedly si spolu ke stolu. Zatímco jedly, upadl porodní bábě nůž a ona řekla: „Podejte mi ten nůž!“ „Ach,“ odvětila mlynářka: „mluvíte podivně, vždyť sama musíte vědět, že se mi hůře ohýbá než vám.“ Ale přistoupila, sehnula se, nůž zvednula a bábě ho ještě v předklonu podávala. Ta nůž popadla a obrátilo proti mlynářce. „Nyní mi dejte vaše všechny peníze, které tu máte, sic vám tu čepel vrazím do břicha!“ Mlynářka se vylekala, pak se ale vzmužila a řekla: „Pojďte se mnou do komory, tam ve skříni si můžete vzít, co unesete..“ Porodní bába ji následovala, vzala ze skříně peníze, ale protože její chtivost nebyla ještě ukojena, šmejdila po všech koutech, zda tam není ještě něco ukryto. Toho okamžiku mlynářka využila, vyběhla ven ze dveří a pevně je za sebou zavřela, a protože v okně byla pevná mříž, byla porodní bába v pasti. Nyní zavolala mlynářka svého sedmiletého syna a řekla mu: „Utíkej za otcem do kostela, že ho prosím, aby se s pacholky rychle vrátil domů, neboť jsme ve velkém nebezpečí.“ Dítě utíkalo, ale nedaleko od mlýna potkalo muže té porodní báby, který s ní byl umluven, že lup odnese. Když uviděl dítě, popadnul je a vlekl s sebou zpět ke mlýnu.

Mlynářka, která očekávala muže, stála u okna a viděla je přicházet. Rychle zamknula domovní dveře a zastrčila závoru. Když byl muž u mlýna, volal na mlynářku, aby mu otevřela, a když to neudělala, zuřivě mlátil do dveří, neboť doufal, že je vyrazí. Mlynářka za všech sil křičela o pomoc z okna, ale protože mlýn stál na odlehlém místě a byl hustě obrostlý stromy a keři, nikdo ji neslyšel. Když dveře pod ranami muže nepovolily a on viděl v jakém nebezpečí se on a jeho žena ocitnuli, a protože se každou chvíli měl vrátit mlynář z kostela, vytáhnul muž dýku a na mlynářku zavolal: „Jestli mi ihned neotevřete, před vašima očima to dítě zabiji a mlýn vám zapálím nad hlavou!“ a popadl chlapce, až ten začal divoce ječet. Tu mlynářka spěchala, aby dveře otevřela, ale když tam u nich stála, napadlo ji, že ji ten vrah jistě chce jen vylákat ven a pak ji samotnou i s tím dítětem, co nosí pod srdcem, zabije, takže na pár okamžiků zaváhala. Ale ten muž neotálel ani okamžik, dýku vrazil dítěti do prsou a jal se běhat kolem mlýna, aby našel jinou cestu, kudy by vniknul dovnitř. Tu mlynářku, která o tom hrůzném činu ještě nevěděla, napadlo, že když uvede v tuto nezvyklou sváteční hodinu do pohybu mlýnské kolo, jeho zvuk v posvěceném nedělním čase přiláká lidi.

Ten vrah ale chtěl do mlýna proniknout právě skrze to stojící mlýnské kolo. Měl zrovna nohu na jednom paprsku kola a bez pochyb by se mu to zdařilo, kdyby se v tomtéž okamžiku z Božího úradku kolo nebylo roztočilo, vtáhlo ho dovnitř a bídně rozmačkalo.

Za chvíli přispěchal mlynář i s pacholky domů. Když otevřeli tu komoru, kde byla uvězněná ta proradná porodní bába, našli ji ležet mrtvou na zemi, neboť ji z toho úleku a strachu trefil šlak.[pozn1]




Poznámka 1 - Pověst "Die Müllerin" je z rozsáhlé sbírky pověstí bratří Grimmů. Překlad Jitka Janečková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková