yli jednou dva pastýři a ti vyhnali svoje stádo na nestejné pastviny.
en první nechal svůj dobytek pást na kamenité a neúrodné půdě, aby nebyl z nadbytku píce divoký a svévolný a neztěžoval mu pasteveckou službu. Ale takové zacházení ta ubohá zvířata neunesla dlouho, zhubeněla a zeslábla natolik, že nakonec zůstala jednoho dne ležet na poli. Za trest byl pastýř proměněn v dudka, který musí navěky úpěnlivě volat „hýp, hýp“, aby dobytek dostal domů.
ruhý pastýř naproti tomu vyháněl svůj dobytek na úrodné pastviny, neboť chtěl, aby mu krávy co nejdříve ztučněly. Ale z takového nadbytku byla zvířata divoká a svévolná, poskakovala na pastvě vlevo i vpravo a on po nich házel kameny a klacky, co mu zrovna padlo do ruky, a tak mnohé zmrzačil nebo zabil. Za trest byl proměněn v bukače, aby navěky volal „ohá, ohá“, aby utíkající krávy pohnul ke klidu.
do má uši, slyší.[pozn1]