Obr Paleček

Bratři Grimmové

b yl jednou jeden sedlák a ten vám měl synka, který nebyl větší než palec a neměl se k tomu, aby alespoň o kousíček povyrostl, tak mu říkali Paleček. Jednoho dne se sedlák chystal na pole, když tu mu synek řekl: „Tatínku, já chci jet s vámi.“ Otec se podivil: „Jen zůstaň tady. Co bys venku dělal? K užitku mi nebudeš, jen by ses mi mohl ztratit.“ Ale Paleček začal natahovat a nedal otci pokoje, dokud ho nakonec nestrčil do kapsy. Na poli synka do posadil do čerstvé brázdy. Jak tam tak Paleček seděl, sunul se sem z hory velký obr. „Vidíš to obřisko?“ řekl otec, který chtěl mrňouse trochu vystrašit, aby byl příště poslušný: „Přijde a odnese tě.“ A bylo to! Obr byl tu, Palečka opatrně dvěma prsty popadl a zvedl do výšky, prohlédl si ho a beze slova s ním odkráčel pryč. Otec tam stál celý zkoprnělý, překvapením ze sebe nevydal ani hlásku, myslil si, že synka navždy ztratil a že ho už nikdy v životě neuvidí.

a le ten obr nebyl žádný obr, byla to obřice. Zanesla Palečka domů a kojila ho a to její mléko bylo tak vydatné, že milý Paleček začal růst a než by je jeden nadál, byl silný a velký po způsobu obřisek.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

u běhly dva roky a obřice vzala Palečka do lesa, neboť si ho chtěla vyzkoušet: „Vytrhni ten prut!“ A chlapec byl už tak silný, že ze země vytrhnul mladý strom i s kořeny. Ale obřice si pomyslila: „Není to zlé, ale ještě by to mohlo být lepší.“ A vzala Palečka zpět domů a kojila ho ještě další dva roky. A když přišlo zase na zkoušení, vytrhnul Paleček pořádný starý strom, ale i to bylo obřici málo, a tak ho kojila ještě další dva roky. Nu, pak si Paleček konečně troufnul na mohutný dub; jen to zapraštělo a byla to pro něj hračka. To byla obřice spokojená a zavedla ho opět na to pole, odkud ho před lety odnesla.

o tec stál za pluhem jako tenkrát, Paleček šel k němu a zvolal: „Podívejte, otče, jak vám synek vyrostl v pořádného chlapa.“ Sedlák se obřiska polekal a pravil: „Ne, ty nejsi můj syn, já tě nechci, jdi pryč!“ „Samozřejmě, že jsem váš syn, nechejte mě pracovat, já umím orat daleko lépe než vy.“ „Ne, ty nejsi můj syn, neumíš také orat, jdi pryč!“ Ale protože se toho obrovského chlapa bál, nechal pluh pluhem, poodešel a sedl si stranou na zem. Paleček pluh hned popadnul, pořádně se do něj opřel, ale ouha! pluh se zabořil hluboko do země. Sedlák se na to nemohl dívat a zavolal: „Když chceš orat, nesmíš na to tak tlačit, to by byla práce k ničemu!“ Paleček tedy vypřáhl koně a táhnul pluh sám: „Jděte domů, otče, a řekněte matce, ať připraví pořádnou mísu jídla, já zatím zořu tohle pole.“ Tak šel sedlák domů a objednal u ženy to jídlo. Paleček zatím pole, které mělo celé dvě jitra, zoral, a protože mu to bylo málo, zapřáhnul se do brán a pole uvláčil.

k dyž byl s prací hotov, zašel do lesa, vytrhnul dva duby, hodil si je na ramena, na ně přihodil brány, pluh a pak ještě koně a nesl to všechno domů, jako by to byl stoh slámy. Když přišel na dvůr, matka ho nepoznala a ptala se: „Kdo je ten strašlivý obrovský chlap?“ Sedlák ji odvětil: „To je náš syn.“ „Ne, to nemůže být náš syn, ten by nikdy takhle nevyrostl, byl to malinký chlapeček.“ A zavolala na Palečka: „Jdi pryč! My tě nechceme!“ Paleček neřekl nic, zavedl koně do stáje, dal jim oves i seno, jak se patřilo. A když byl s tou prací hotov, vešel do světnice, posadil se na lavici a řekl: „Matko, teď mám velký hlad, je jídlo hotovo?“ Tak selka přinesla dvě plné obří mísy, těmi by se její muž sytil po osm dní. Ale než by jeden okem mrknul, byly prázdné a Paleček se ptal, jestli se bude podávat ještě něco. „Ne.“ odvětila mu: „To bylo všechno, co jsme měli.“ „Ale to bylo jen tak na chuť, já potřebuji daleko víc!“ pravil Paleček. Matka se mu neodvážila odporovat, vyšla ven a nad oheň pověsila obrovský kotel, a když bylo jídlo hotovo, přinesla ho dovnitř. „Konečně je tu něco k zakousnutí!“ řekl Paleček a snědl všechno, ale teď už měl konečně dost.

k dyž se tak poměl, pravil: „Otče, vidím, že u vás bych se stěží nenajedl dosyta, obstarejte mi pořádný železný kyj, ale musí být tak silný, že ho přes ho kolena nezlomím, a já se vydám do světa!“ Sedlák se zaradoval, zapřáhnul a jel ke kováři pro kyj, byl tak velký a těžký, že ho dva koně sotva utáhli. Paleček ten kyj vzal a přelomil ho přes kolena jako tyčku od fazolí. „Otče, to jste mi moc nepomohl, zapřáhněte a přivezte mi pořádnější kyj.“ Sedlák tedy zapřáhnul čtyři koně a ti přivlekli ještě větší kyj. Ale i tenhle Paleček přes koleno zlomil jako nic a řekl otci: „Otče, přivezte konečně pořádný kyj!.“ Tak sedlák zapřáhnul osm koní a ti přivlekli obrovitý kyj. Ale i ten byl pro obřisko k zlomení a rozzlobený Paleček se měl k výčitce: „Otče, vidím, že mi ani neumíte obstarat pořádný kyj. Tady už déle nebudu!“ A šel pryč.

p řišel do jedné vsi, kde bydlel kovář, který byl velký lakomec, žádnému člověku nic nepřál a vše chtěl mít jen pro sebe. K tomu Paleček zašel a ptal se ho, zda by nepotřeboval tovaryše. „Ano.“ řekl kovář, protože viděl, že hoch je kus chlapa a na svůj chleba si jistě vydělá: „Jak velký plat si žádáš?“ „Já nechci skoro nic.“ odvětil Paleček: „Jen každých čtrnáct dní, kdy vyplácíte pacholky, dám vám dva pohlavky a vy je musíte snést.“ To bylo něco pro lakomcovy uši, chlap udělá fůru práce a úplně zadarmo! Druhého rána chtěl cizího tovaryše vyzkoušet, ale jak vzal Paleček nářadí do ruky a dal první ránu, železo se rozletělo do všech stran a kovadlina se zabořila do země tak hluboko, že ji nedostali ven. Tu se ten lakomec rozzuřil a pravil: „Víš, co? Tebe já potřebovat nemohu, všechno mi tu jen zničíš. Co jsem ti dlužen?“ Tu Paleček odvětil: „Jeden malý pohlavek, nic víc nechci!“ A lup! Kovář přeletěl přes několik fůr sena. Pak si vyhledal Paleček tu nejsilnější železnou tyč, která u kováře byla, popadnul ji do ruky a odešel pryč.

t áhnul tím světem sem a zase tam, až jednoho dne přišel k poplužnímu dvoru a zeptal se správce, zda nepotřebuje pomocníka. „Ano.“ odvětil mu správce: „Jednoho bych potřeboval, vypadáš jako pořádný chlap, který toho hodně zmůže. Kolik si žádáš na rok?“ A Paleček mu odvětil po obřím způsobu, nechce žádné peníze, jen mu musí dopřát tři pohlavky. To přišlo správci, protože to byl taky pěkný lakomec, velice levné, a tak souhlasil. Druhého rána, kdy se chystali pacholci na dřevo, Paleček stále ležel v posteli. Tu na něj jeden zavolal: „Vstávej, je čas, jedeme do lesa, musíš s námi!“ „Ale,“ řeklo obřisko umíněně. „jen jeďte, já budu doma stejně dřív než vy!“ Tak šli ke správci a vyprávěli mu, že ten nový pacholek leží ještě v posteli a nechce jet do lesa. Správce jim poručil, aby ho vzbudili ještě jednou a měli ho k zapřahání. Ale Paleček zase jen odfrknul: „Jen jeďte, stejně budu doma dřív než vy!“ Potom zůstal ležet ještě dvě hodiny, pak se konečně vyhrabal z peřin, z půdy si přinesl dvě měřice hrachu, uvařil si kaši a v klidu to všechno pojedl, a když s tím byl hotov, vyšel ven, zapřáhnul koně a jel do lesa.

d o lesa vedla úvozová cesta, která byla právě tak široká, aby po ní projel vůz. Paleček dojel k lesu, pak zastavil, slezl z vozu, kousek se vrátil a z křovisek a větví stromů udělal na cestě obrovskou hromadu, aby tudy nemohl nikdo projet. Když se vrátil k vozu, ostatní pacholci měli už naloženo a ubírali se k domovu. Paleček jim řekl: „No jen si jeďte, stejně budu doma dříve než vy!“ Pak popojel kousek do lesa, vytrhl ze země dva obrovské stromy, hodil je na vůz a vydal se také domů. Když přijel k té hromadě, pacholci tam stáli a nevěděli, co si počít. „Tak vidíte,“ řekl jim Paleček: „kdyby jste zůstali se mnou, mohli jste ještě hodinu spát!“ Pak vypřáhnul svoje koně, položil je nahoru na vůz, popadnul oj a vůz i s koňmi přenesl na druhou stranu tak lehce, jako by byl naložený jen peřím. Když byl na druhé straně, řekl pacholkům: „Vidíte, jsem rychlejší než vy.“ A jel dál a ostatní za ním bezmocně civěli. Když byl na dvoře, popadnul ty stromy a ukazoval je správci: „Nejsou to krásné sáhy dřeva?“ A spokojený správce řekl své ženě: „Ten nový pacholek je řádný pracant, sice ráno vyspával, ale je tu dříve než všichni ostatní.“ Tímto fortelným způsobem sloužil Paleček na tom dvoře celý rok.

k dyž rok uplynul a ostatní pacholci dostali svoji mzdu, tu si řekl, že i on by měl dostat zaplaceno. Ale správce se těch dlužných pohlavků, které došly právě splatnosti, velice děsil a neúnavně Palečka prosil a přemlouval, že mu místo pohlavků ve zlatě vyplatí, jen co si přát bude, že raději bude on sám dělat pacholka a Paleček může být správcem. Ale Paleček byl neoblomný. „Ne! Já se nechci být správcem, jsem pacholek a tím zůstanu, já chci jen to, co mi po právu patří.“ Správce by mu raději snesl modré z nebe, ale nic to nepomohlo, na vše mu Paleček říkal: „Ne!“ To už si nevěděl správce rady ani pomoci, a tak si vyžádal čtrnáct dní odklad, doufal, že ho něco zatím napadne. A Paleček souhlasil. Správce zatím povolal všechny svoje písaře, aby dali hlavy do hromady a poradili mu. Písařové dlouho přemýšleli, okousali při tom nemálo husích brků a vycintali libru inkoustu, konečně mu řekli, že není jiné zbytí, než se toho pacholka zbavit lstí, protože jinak si před ním nemůže být nikdo jistý životem, ten dokáže zabít člověka jako komára. Správce by mu měl poručit vyčistit studnu a až bude dole, ať mu hodí na hlavu jeden z mlýnských kamenů, to bude určitě obřiskův konec. Tahle rada byla nad zlato, a tak musel Paleček do studny, a když stál konečně dole, kvapem přivalili obrovský mlýnský kámen a svalili ho dolů, až to žuchlo. Nahoře si mnuli ruce, jak to pěkně zaonačili, když tu se ze studny ozvalo: „Chlapi, odežeňte ty slepice od studny pryč, hrabají v písku a ten mi padá tu dole do očí, já tu pak nevidím!“ Zkoprnělý správce se zmohl jen na „Huš!Huš!“ jako by odháněl slepice. Když byl Paleček s prací hotov, vylezl a řekl: „Jen se podívejte, jaký mam hezký náhrdelník!“ a kolem krku měl ten mlýnský kámen.

z atím uplynulo těch čtrnáct dnů a Paleček se hotovil k placení, ale ubohý správce si na něm vyprosil další čtrnáctidenní odklad. Opět se shromáždili písařové, aby dali hlavy do hromady a nakonec správci poradili, aby toho pacholka poslal v noci do zakletého mlýna, neboť ještě žádný člověk, který do toho mlýna vstoupil, se nedočkal rána. Tato rada správci přišla ještě lepší než ta minulá. Večer si zavolal Palečka a poručil mu, aby naložil osm měřic zrní a zajel je během noci semlít na mouku, neboť je té mouky nutně třeba. Paleček vylezl na půdu, naložil si obilí a vydal se ke mlýnu. Ale mlynář mu řekl, že ve dne si může mlít, jak se mu zráčí, ale v noci ne, neboť mlýn je zakletý a kdo by v něm zůstával v noci, toho pak ráno najdou mrtvého. Ale Paleček pravil: „Když už jsem přišel, svoji práci tu odvedu.“ Potom šel do mlýna a dal se do práce. Okolo jedenácté hodiny sešel do mlýnice a sedl si tam na lavici. Když tak chvíli v klidu seděl, tu se pojednou otevřely dveře a přišla obrovská tabule a na té tabuli se stavělo víno a prostíraly pečeně a všelikeré dobré jídlo samo od sebe, neboť tu nebyl nikdo, kdo by to nosil. A potom připochodovaly židle, ale nepřisel žádný člověk, jen v jednom okamžiku uviděl Paleček prst, který pomocí nože a vidličky pokládal jídlo na talíře, ale jinak neviděl vůbec nikoho. Protože byl hladový, nenechal se pobízet, posadil se ke stolu a nechal si chutnat. Když se nasytil a také ti ostatní vyprázdnili své mísy, tu najednou zhasnula všechna světla a uslyšel podivný šramot a najednou k němu ze tmy přilétl pohlavek. „Aúúú, ještě jednou, tak to ti tedy oplatím!“ A byl tu druhý pohlavek! A tak se na tu stranu ohnal. A tak to šlo celou noc, za každý pohlavek nedal jinak, než že všechny rány pilně vracel. Při rozbřesku to najednou všechno zmizelo. Když mlynář vstal, aby se na Palečka podíval, byl velmi překvapen, že mladík žije. Paleček mu pravil: „Dobře jsem se najedl, dostal jsem sice pár pohlavků, ale také jsem jich dost rozdal.“ Mlynář se zaradoval a řekl mu, že teď je mlýn vysvobozen, a chtěl se mu odvděčit penězi. Ale Paleček mu pravil: „Peníze nechci, mam dost všeho.“ Pak si Paleček hodil mouku na záda a vrátil se na statek a vyprávěl správci, co se mu přihodilo.

a uplynulo dalších čtrnáct dní a Paleček chtěl svoji mzdu. Když to správce slyšel, posednul ho teprve nyní ten správný děs, nevěděl si rady, chodil po světnici sem a tam a pot mu tekl po tvářích. Tu otevřel okno, aby se nadýchal čerstvého vzduchu, ale dříve než se nadál, dal mu Paleček takovou ránu, že skrze to okno vylétnul ven a letěl stále výš a výš, až zmizel na nebesích. Tu Paleček pravil správcově ženě: „Ten už se nevrátí, druhou ránu musíte tedy snést vy!“ A ona volala: „Ne, ne, já ji nechci!“ A otevřela druhé okno, aby utekla, ale Paleček byl rychlejší, tak se vydala do nebes, a protože byla docela lehounká, vyletěla ještě výš než její muž. A její muž na ni volal: „Pojď ke mně!“ „Pojď ty ke mně, já k tobě nemohu!“ A tak plachtili vzduchem a nemohli jeden k druhému; a pokud nespadli, tak tam plachtí dodnes.

a co Paleček? Nu, ten vzal přece svůj železný kyj a táhnul tím světem dál. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Der junge Riese“ je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů Kinder-und Hausmärchen (1812-15, 1822, 1857). Přeložila a převyprávěla Jitka Janečková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Mozná je k poslechu v MP3   -   Formátuj pro tisk    -   Pošli e-mailem
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

Arcimág a jeho sluha - Joseph Haltrich
Báchorka o fazoli - Johann Wilhelm Wolf
Bleška a veška - Bratři Grimmové
Brémští muzikanti - Bratři Grimmové
Bukač a dudek - Bratři Grimmové
Buvolí kráva a rybka - Joseph Haltrich
Chytrá Běta - Bratři Grimmové
Ďáblova babička - Bratři Grimmové
Dědeček a vnuk - Bratři Grimmové
Dietmarova lžipohádka - Bratři Grimmové
Divodějný strom - Anonym
Doktor Vševěd - Bratři Grimmové
Duch v láhvi - Bratři Grimmové
Dva řezníci v pekle - Joseph Haltrich
Dvanáctero líných pacholků - Bratři Grimmové
Fridrich a Katynka - Bratři Grimmové
Hádanka - Bratři Grimmové
Hadí královna - Otto Sutermeister
Hadrnička - Bratři Grimmové
Hambálek - Bratři Grimmové
Holota - Bratři Grimmové
Honza a Jacek - Joseph Haltrich
Honza a loupežníci - Otto Sutermeister
Honza Lenivec - Joseph Jacobs
Honza se žení - Bratři Grimmové
Honza Vejtaha - Otto Sutermeister
Hora Zemúň - Bratři Grimmové
Hrnečku, vař! - Bratři Grimmové
Jak chodil lišák se džbánem, až se ucho utrhlo - Anonym
Jak ďábla okradli o duši - Bratři Grimmové
Jak dělal lišák chůvu - Anonym
Jak dva lhali, až se prášilo - Joseph Haltrich
Jak dvanáct bratrů hledalo nevěsty - Joseph Haltrich
Jak dvě sestry sloužily u čarodějnice - Joseph Haltrich
Jak Honza ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak Honza špásoval - Joseph Haltrich
Jak jedna dostala dárky - Joseph Haltrich
Jak jedni kvůli svatbě utekli - Anonym
Jak jednomu hloupost zlatě vykvetla - Joseph Haltrich
Jak jednomu přišla krása draho - Joseph Haltrich
Jak jednomu uletělo štěstí - Otto Sutermeister
Jak ježek uhonil zajíce k smrti - Bratři Grimmové
Jak kohoutek a slepička sbírali drobečky - Bratři Grimmové
Jak krejčík vylekal obra - Bratři Grimmové
Jak lišák a vlk skákali skrze oheň - Joseph Haltrich
Jak lišák léčil havránčatům svrab - Joseph Haltrich
Jak lišák obral sedláka o ryby - Joseph Haltrich
Jak lišák přelstil kohouta - Joseph Haltrich
Jak lišák přemlouval vlka jíti do loupežnického domu - Joseph Haltrich
Jak lišák přemlouval vlka přes studnu skákati - Joseph Haltrich
Jak lišák přišel o kožich - Joseph Haltrich
Jak lišák sbíral borůvky - Anonym
Jak lišák učil vlka chytat ryby - Joseph Haltrich
Jak lišák učinil zajíce svým nevolníkem - Joseph Haltrich
Jak lišák vedl válku s medvědem - Anonym
Jak lišák vedl vlka do ovčína - Joseph Haltrich
Jak lišák vlkovi ku dvěma sviním pomohl - Joseph Haltrich
Jak lišák vyrobil vlkovi nový ocas - Joseph Haltrich
Jak lišáka přelstily husy - Joseph Haltrich
Jak medvěd a lišák klučili les - Anonym
Jak medvěd, vlk a lišák bojovali - Joseph Haltrich
Jak měl trakař pravdu - Anonym
Jak padla kosa na kámen - Anonym
Jak pes pozval vlka na svatbu - Anonym
Jak přadlenky mlčely - Joseph Haltrich
Jak satanáš pískal na flétnu - Johann Wilhelm Wolf
Jak se dva vsadili - Joseph Haltrich
Jak se dva vychloubali až do nebe - Joseph Haltrich
Jak se Janek Šavlička vydal do Říma - Ulrich Jahn
Jak se jeden učil latinsky - Joseph Haltrich
Jak se jeden vydal do světa - Bratři Grimmové
Jak se jeden vyučil na gaunera - Bratři Grimmové
Jak se jeden ženil s ropuchou - Johannes Jegerlehner
Jak se jednomu lepila smůla na paty - Bratři Grimmové
Jak se kohout ženil - Johann Wilhelm Wolf
Jak se lišák osvobodil - Joseph Haltrich
Jak se lišák vlkovi svezl po hřbetě - Anonym
Jak se lišákovi vysmíval zajíc - Joseph Haltrich
Jak se lišky dělily - Joseph Haltrich
Jak se měl mordýř ku ženitbě - Bratři Grimmové
Jak se nestal střízlík králem - Bratři Grimmové
Jak se Paleček vydal do světa - Bratři Grimmové
Jak se slepička dusila - Bratři Grimmové
Jak se sousedův kohout a sousedčina slepice předháněli - Joseph Haltrich
Jak se stal Popelák králem - Joseph Haltrich
Jak se zajíc poměl s liškou - Anonym
Jak sedláček přechytračil čerta - Bratři Grimmové
Jak sedlák nepřišel o koně - Anonym
Jak si Honza opatřil nevěstu - Franz Georg Brustgi
Jak si kočka dala šít - Anonym
Jak si pasáček vepřů přál - Otto Sutermeister
Jak si vedl krejčík v nebi - Bratři Grimmové
Jak skřítkové křtiny slavili - Bratři Grimmové
Jak skřítkové šili boty - Bratři Grimmové
Jak slepička umřela - Joseph Haltrich
Jak slepičku pohřbili - Joseph Haltrich
Jak smrtisko posílalo posly - Bratři Grimmové
Jak sobě vybrati nevěstu - Bratři Grimmové
Jak Starý Fric prohrál sázku - Ulrich Jahn
Jak starý Sultán vedl vojnu - Bratři Grimmové
Jak šel jeden do nebe - Franz Georg Brustgi
Jak šel sedlák pro vavřín - Bratři Grimmové
Jak šel Smrťák za kmotra - Ulrich Jahn
Jak šla kachnička na vandr - Joseph Haltrich
Jak šly děti na jahody - Ludwig Bechstein
Jak v jednom zámku strašilo - Franz Georg Brustgi
Jak vlci slavili svatého Jána - Joseph Haltrich
Jak vlk přišel k úhoně - Anonym
Janek Karbaník - Bratři Grimmové
Jasné slunce zlé skutky vyjevuje - Bratři Grimmové
Jehňátko a rybička - Bratři Grimmové
Karkulínkové - Anonym
Kdo hledá, najde - Joseph Haltrich
Kmotr - Bratři Grimmové
Kmotra Liška se opět vdává - Bratři Grimmové
Kocour Micpuf - Joseph Haltrich
Kouzelné hadřisko - Bratři Grimmové
Kouzelné trpasličí čepičky - Ludwig Bechstein
Kouzelný oblázek - Otto Sutermeister
Král a sedm zakletých princezen - Jitka Vlk Martináková
Král zlodějů - Bratři Grimmové
Krásná Katynka a Hromburác - Bratři Grimmové
Krvavá komnata aneb vykutálená čečetka - Bratři Grimmové
Lidožroutka lidožravá - Anonym
Líná přadlenka - Bratři Grimmové
Líný Honza a Tlustá Terka - Bratři Grimmové
Lišák a husy - Bratři Grimmové
Lišák a ježek - Joseph Haltrich
Lišák a kmotřička - Bratři Grimmové
Lišák a kočka - Bratři Grimmové
Lišák a kůň - Bratři Grimmové
Lišák a medvěd - Joseph Haltrich
Lišák a šnek - Joseph Haltrich
Lišák a vlk na svatbě - Joseph Haltrich
Lišák a vlk u obecní studny - Joseph Haltrich
Lívanec nejlívancovitější - Anonym
Loupežnická nevěsta - Ludwig Bechstein
Mazaný učitel a čertiska - Joseph Haltrich
Medvěd,vlk, lišák a zajíc na jarmarku - Joseph Haltrich
Miláček Štěstěny - Anonym
Muzikant ve vlčí jámě - Joseph Haltrich
Mužík s kouzelným zrcadlem - Anonym
Na dvorku - Bratři Grimmové
Na nebeském mlatě - Bratři Grimmové
Ne chudoba, ale bohatství činí z člověka mudrce - Joseph Haltrich
Nehodný syn - Bratři Grimmové
Nejlepší jídlo na světě - Johann Wilhelm Wolf
Nemytý a nečesaný - Otto Sutermeister
O chlapečkovi, co stále ujídal - Joseph Haltrich
O chytrém Honzovi - Bratři Grimmové
O chytrém krejčíkovi - Bratři Grimmové
O chytrém pacholkovi - Bratři Grimmové
O Červené Karkulce - Bratři Grimmové
O desíti kůzlátkách a medvědovi - Joseph Haltrich
O děsuplné paní Gertrůdě - Bratři Grimmové
O dvou zakletých pastýřích - Otto Sutermeister
O hrušce, která nechtěla spadnout - Bratři Grimmové
O jednom, co nosil kříž - Joseph Haltrich
O jednom, co se stal přes noc farářem - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co starostí neměl - Franz Georg Brustgi
O jednom, co zbohatl na starém sedle - Ulrich Jahn
O kouzelné strace - Joseph Haltrich
O kouzelném flakonku - Franz Georg Brustgi
O křišťálové studánce - Otto Sutermeister
O krvelačném jelitu - Bratři Grimmové
O líné Kateřině - Joseph Haltrich
O lišce a chytré sýkorce - Joseph Haltrich
O milosrdné ruce - Bratři Grimmové
O myšce, ptáčkovi a klobásce - Bratři Grimmové
O nejhloupějším muži na světě - Joseph Haltrich
O nenažraném obrovi - Otto Sutermeister
O obřích hruškách - Otto Sutermeister
O perníkové chaloupce - Jitka Vlk Martináková
O přátelství kočky a myši - Bratři Grimmové
O prohnané Grétličce - Bratři Grimmové
O psím naříkání - Ludwig Bechstein
O řepě - Bratři Grimmové
O slavičí proradnosti - Bratři Grimmové
O slepém, chromém a nahém - Joseph Haltrich
O smutném konci pantáty Košinky - Bratři Grimmové
O třech bílých labutích - Johannes Jegerlehner
O třech bratrech a zlovolném obřisku - Joseph Haltrich
O třech hluchých pastýřích - Joseph Haltrich
O třech ranhojičích - Bratři Grimmové
O třikrát líném Honzovi - Otto Sutermeister
O trpaslici Troubelíně - Johannes Jegerlehner
O vandrování kdovíkudy kdovíkam - Bratři Grimmové
O velkém přátelství psa a vrabčáka - Bratři Grimmové
O vlkovi, který uvěřil vlastním uším - Johann Wilhelm Wolf
O zachráněném háděti - Johann Wilhelm Wolf
O zakleté panně - Otto Sutermeister
O zakleté panně s klíči - Otto Sutermeister
O zlatém telátku - Joseph Haltrich
O ztracené odvaze - Jitka Vlk Martináková
O ztracených dětech - Otto Sutermeister
O zvířecí věrnosti a lidské proradnosti - Bratři Grimmové
Odkud dneska fouká? - Anonym
Oklamaný ďábel - Anonym
Opustíš-li mne, zahyneš - Bratři Grimmové
Palečkovo vandrování světem - Bratři Grimmové
Paní Zima - Bratři Grimmové
Pasáček - Bratři Grimmové
Pečené ryby - Anonym
Podivné hry - Bratři Grimmové
Podivuhodný muzikant - Bratři Grimmové
Podvržené dítě - Bratři Grimmové
Pohádka krajánka ze Lhoty - Bratři Grimmové
Pohádka o hadovi - Bratři Grimmové
Pohádka o pěti bratrech - Joseph Haltrich
Pohádka o pěti prstech na nohách - Joseph Haltrich
Pohádka o rudém kohoutku - Joseph Haltrich
Pohádka z Prolhané Lhoty - Ulrich Jahn
Pole, políčka za mandel sýra - Ulrich Jahn
Potrestaný platýz - Bratři Grimmové
Povedený učenec - Joseph Haltrich
Pozemský ráj - Anonym
Rozumbradové - Bratři Grimmové
Sedláček - Bratři Grimmové
Sedlák, medvěd a lišák - Joseph Haltrich
Sedmkrát zabitý - Joseph Haltrich
Smrťákův zámek - Johann Wilhelm Wolf
Sova - Bratři Grimmové
Spěchej pomalu! - Bratři Grimmové
Stará žebračka - Bratři Grimmové
Starý Fric a selský synek - Ulrich Jahn
Stéblo trávy, uhlíčko a fazole - Bratři Grimmové
Střízlík a medvěd - Bratři Grimmové
Svatba kmotry Lišky - Bratři Grimmové
Švábská sedmička - Bratři Grimmové
To nejméně uvěřitelné - Johann Wilhelm Wolf
Tři bratři - Bratři Grimmové
Tři císařské otázky - Franz Georg Brustgi
Tři dítka Štěstěny - Bratři Grimmové
Tři lenoši - Bratři Grimmové
Tři sestry a lidožroutské obřisko - Joseph Haltrich
Tři tovaryši - Bratři Grimmové
Trpasličí dárky - Bratři Grimmové
V dobrém a ve zlém - Bratři Grimmové
Věčně spokojené dítě - Johann Wilhelm Wolf
Vlk a člověk - Bratři Grimmové
Vlk a člověk podruhé - Joseph Haltrich
Vlk a deset kůzlátek - Joseph Haltrich
Vlk a dva kozlové - Joseph Haltrich
Vlk a dva sedláci - Joseph Haltrich
Vlk a klisna - Joseph Haltrich
Vlk a lišák - Bratři Grimmové
Vlk a lišák u kožešníka v mořidle - Joseph Haltrich
Vlk a sedm kůzlátek - Bratři Grimmové
Vlk a stará koza - Joseph Haltrich
Vlk a svině s dvanácti selátky - Joseph Haltrich
Vlk kajícníkem - Joseph Haltrich
Vlk králem a lišák ministrem - Joseph Haltrich
Vodní víla - Bratři Grimmové
Vychrtlá Líza - Bratři Grimmové
Zaječí nevěsta - Bratři Grimmové
Zakletý dům - Otto Sutermeister
Zlatý klíč - Bratři Grimmové
Zrnko prosa - Joseph Haltrich
Žár i chlad z jedněch úst - Anonym
Železný Honza - Joseph Haltrich
Žid v trnisku - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons