Divoženky na Untersbergu

Bratři Grimmové

ěšťané z Grödigu [pozn1] a sedláci z okolí vyprávějí, že okolo roku 1753 k dětem, které pásly svá stáda zejména v dolíku Glaneggu [pozn2] , přicházely divoženky z Untersbergu [pozn3] a dávaly jim k jídlu svůj chleba. O žních divoženky přicházely brzy ráno a večer, když unavení lidé již odpočívali, odešly, aniž by si cokoliv vzaly, zpět na Untersberg. Lidé si o nich mezi sebou vyprávějí podivuhodné příběhy.

ednou seděl jeden malý chlapec na koni, kterého jeho otec zapřáhnul k orání. Tu přišly z hory divoženky a chlapce popadly, že ho odnesou pryč. Ale otec, který tajemství a nástrahy té hory dobře znal, beze strachu přiskočil a ženám dítě vzal se slovy: „Co se to opovažujete? Jen si tak přijít a vzít mi dítě? Copak jste s ním zamýšlely?“ Divoženky mu odvětily: „Dobře bychom o něj pečovaly, měl by se u nás lépe jak doma, milovaly bychom ho a nic zlého by se mu nestalo.“ Ale otec svého syna už z náruče nepustil, a tak naříkající divoženky odešly pryč s nepořízenou.

indy se přihodilo, že jedna divoženka přišla do vsi Anif [pozn4] , která leží asi půl hodiny cesty z Untersbergu. V zemi si vyhloubila díru a v něm udělala lůžko. Měla neobyčejně krásné a tak dlouhé vlasy, že jí padaly až na paty. Jeden sedlák z vesnice, který ji často viděl, jak bloumá po okolí, se do ní zamiloval, hlavně pro ty její krásné vlasy. Nemohl se tomu ubránit a šel tedy za ní, díval se na ni se zalíbením a nakonec ve své prostotě a bez ostychu ulehl do jejího lůžka. Jeden druhému nic neřekli, mnoho či málo to bylo, činili, co muži se ženami činívají.

ruhé noci se divoženka sedláka zeptala, zda nemá ženu, ale ten svoji manželku zapřel. Ale jeho žena zatím přemítala, kam její muž po večerech chodí a kde v noci asi spí. Slídila tedy za ním a našla ho u divoženky. „Chraň Bůh!“ řekla jí: „Ty tvoje krásné vlasy! Copak tu vy dva děláte?“ S těmi slovy selka utekla a sedlák se velmi vylekal. Divoženka mu vyčetla jeho nevěrnou lež a pravila: „Kdyby se tvoje žena na mě hněvala a svůj hněv mi dala okusit, byl bys teď nejnešťastnější člověk, protože bys tu musel navěky zůstat. Ale protože se tvoje žena nehněvala, miluj ji od této chvíle a věrně s ní přebývej a více se neopovažuj sem přijít. Stojí psáno, ať každý věrně žije se svou oddanou ženou! Jen síla tohoto přikázání ve chvílích pochybností manželům pro všechny časy zajišťuje věčnou blaženost. Vezmi si tento zlatý střevíček a jdi a už se neohlížej!“ [pozn5]

Poznámka 1 - Městys Grödig (446 m n.m) najdete 8 km na jih od Salzburgu na úpatí horského masivu Untersberg. Obyvatelé, kterých je dohromady něco přes 7 tisíc, svému městu říkají „Brána do Salzburgu“a jsou na ně právem pyšní. Po celé Evropě proslulý místní mramor se tu těžil již v římských dobách a pět místních pramenů dodává znamenitou pitnou vodu do Salzburgu už od 13.století.   Zpět
Poznámka 2 - Glanegg (465 m n.m.) je jméno nejen pro jeden z vrcholků horského masivu Untersbergu, ale i pro osadu, která dnes tvoří jednu z městských částí městyse Grödig   Zpět
Poznámka 3 - Horský vápencový masiv Untersberg o rozloze asi 70 km2 a s nejvyšším vrcholem Berchtesgadener Hochthron (1973 m n.m.) najdete na jih od Salzburgu. Dvě třetiny masivu leží v Bavorsku a státní hranice s Rakouskem probíhá přes vrcholy Ochsenkopf (1780 m n.m.), Mitterberg (1840 m n.m.) a Salzburger Hochthron (1853 m n.m.). V lomech na severní straně horského masivu se těží proslavený vápenec, známý pod jménem unterbergský červený mramor. V masívu se nachází přes 400 krasových jeskyní, takže není těžké uvěřit tomu, že kdysi byly obydleny bájným lidem nebo, že tam dodnes dlí vojska císaře Barbarossy.   Zpět
Poznámka 4 - Obec Anif , která je poprvé v kronikách zmíněna v roce 788, leží pár kilometrů na severovýchod od Grödigu. Jedním z jejích nejslavnějších obyvatel, kterých je dnes přes 4300, byl mist Herbert von Karajan. Půvabný vodní zámek z 16.století je v soukromých rukou a majitelé areál veřejnosti zpřístupňují jen dvakrát do roka. Jednou na Boží tělo, aby tudy mohlo projít procesí a podruhé 8.prosince, kdy se ze zámecké věže nese zvuk lesních rohů a ze zahrady vůně svařeného vína a perníku.   Zpět
Poznámka 5 - Lidová pověst "Die wilden Frauen im Untersberge" je z rozsáhlé sbírky pověstí bratří Grimmů. Přeložila a převyprávěla Jitka Janečková.   Zpět

Stáhni eBook    -   Mozná je k poslechu v MP3   -   Formátuj pro tisk    -   Pošli e-mailem

Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)
Kontakt: webmaster@pohadky.org

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .