Svatý Josef v lese

Bratři Grimmové

b yla jednou jedna matka a ta měla tři dcery; ta nejstarší byla nezpůsobná a zlá, ta prostřední byla mnohem lepší, i když měla také nějakou tu chybičku, ale ta nejmladší, to bylo dobré a zbožné dítě. Matka byla také podivuhodná osoba, neboť nejraději měla právě tu nejstarší a tu nejmladší nemohla ani vystát. Často ubohé děvčátko posílala do lesa, aby se jí zbavila, neboť si myslela, že jednoho dne se musí dočista ztratit a domů se již nikdy nevrátí. Ale strážný anděl, kterého má každé zbožné dítě, ji nikdy neopustil, nýbrž ji vždy přivedl na správnou cestu.

j ednoho dne měl však strážný andílek té nejmladší cosi jiného a kdesi jinde k činění, a tak dívenka cestu z lesa nenašla. Šla stále dál a dál, až nastal večer a ona uviděla v dálce světýlko, běžela tedy tím směrem a přišla k chaloupce. Zaklepala na dveře, ty se otevřely a za nimi byly druhé dveře, které jí otevřel vznešený stařec se sněhobílým vousem, nebyl to nikdo jiný než svatý Josef! Přátelsky pravil: „Jen pojď dál, milé dítě, sedni si na sesličku k ohni a ohřej se, já ti donesu čerstvou vodu. Jestli máš ale hlad, k jídlu tu nemám nic jiného než pár kořínků, které musíš nejdříve oškrábat a uvařit.“ Pak jí podal kořínky, ona je oškrábala, z kapsy vytáhla kousek vaječné omelety a chleba, který jí matka dala s sebou, a všechno to dala do kotlíku nad oheň a uvařila kaši. Když bylo jídlo hotovo, Josef řekl: „Já jsem taky hladový, dej mi trochu svého jídla.“ Dívenka mu ochotně dala více, než zůstalo jí samotné, a bylo to jídlo Bohem požehnané, neboť se i tím málem nasytila. A když takto pojedli, tu jí svatý Josef pravil: „Nyní půjdeme spát, ale mám jen jednu postel, lehni si do ní, já si lehnu na zem na slámu.“ „Kdepak!“ odvětila: „Jen zůstaň ve své posteli, pro mne je sláma dobrá dost.“ Ale svatý Josef ji vzal do náruče, zanesl do postele, tam se pomodlila a usnula. Druhého rána, když se probudila, chtěla Josefovi popřát dobré ráno, ale neviděla ho. Tu vstala a hledala ho, ale našla jen pytel přede dveřmi a ten byl plný zlata a tak těžký, že ho sotva unesla, visela na něm cedulka, že je pro ni. Tak ho popadla a vydala se pryč, až šťastně dorazila domů k matce, které to zlato hned dala, protože si myslela, že ji teď bude mít ráda.

d ruhého dne dostala chuť vydat se do lesa ta prostřední. Matka jí dala daleko větší kus vaječné omelety a chleba a vedlo se jí stejně jako sestře. Večer přišla do chaloupky svatého Josefa, který jí dal kořínky, aby uvařila kaši. Když byla kaše hotova, řekl: „Já jsem taky hladový, dej mi trochu tvého jídla.“ Tu mu dítě odvětilo: „Tak jez se mnou!“ Když ji pak svatý Josef nabídnul svoji postel a sám si chtěl lehnout na slámu, pravila mu: „Kdepak, lehni si se mnou do postele, je tu pro nás oba místo.“ Svatý Josef ji vzal do náruče, položil ji do postele a sám si lehnul na slámu. Ráno, když se probudila a hledala ho, byl stařec pryč, ale před dveřmi nalezla pytlík se zlatem, na kterém stálo, že je pro ni. Tak ho popadla a běžela domů, kde ho dala matce, ale před tím si pár zlaťáčku schovala pro sebe.

n yní popadla chtivost i tu nejstarší dcerku, a tak následujícího rána chtěla do lesa. Matka jí dala velkou vaječnou omeletu, kus chleba a k tomu ještě sýr. Večer dívka našla svatého Josefa v jeho chaloupce, a když byla hotova kaše a svatý Josef řekl: „Já jsem taky hladový, dej mi trochu tvého jídla.“, tu mu odvětila: „Počkej, až se najím, pak můžeš sníst, co zbude.“ Ale snědla skoro všechno sama a svatý Josef jen vyškrabal misku. Pak jí ten dobrý stařec nabídnul svoji postel a sám se chtěl uložit na slámě a ona mu neodporovala, lehla si sama do postele a nechala mu slámu na tvrdé zemi. Druhého rána, když se probudila, svatý Josef tu nebyl, ale o něj si starost nedělala a hned hledala přede dveřmi pytel se zlatem. Když vyšla přede dveře, něco tam na zemi opravdu leželo, nemohla však rozeznat, co je to, a tak se sehnula a strčila do toho svůj nos. A tu máš čerte kropenku! Ono jí to zůstalo na nose viset! Když se zase narovnala, tu se strašlivě vyděsila, neboť to byl dlouhatánský šeredný nos, který jí pevně přirostl k tomu jejímu. Tu se dala do křiku a jekotu, ale pranic to nepomohlo, druhý nos držel jako přibitý. S nářkem běžela domů a cestou potkala svatého Josefa, tu mu padla k nohám, a tak dlouho prosila, dokud ji z milosrdenství ten nos zase neodňal a daroval aspoň dva krejcary. Když přišla domů, stala matka na zápraží a hned se jí vyptávala: „Copak jsi dostala za dárek?“ A tu jí zalhala: „Jeden obrovský pytel zlata, ale cestou jsem ho ztratila.“ „Ztratila?“ vykřikla matka: „Tak to ho musíme zase najít!“ a popadla ji za ruku a chtěla jít hledat. Dívka napřed plakala a nechtěla nikam jít, ale nakonec přece jen šla. Cestou se na něj ale vyrojilo tolik ještěrek a jedovatých hadů, že se jim nemohly ubránit, nakonec ta havěť uštípala to zlé dítě k smrti a její matku také, to proto, že dceru tak špatně vychovala! [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Der heilige Joseph im Walde“ (KHM 201) je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů „Kinder-und Hausmärchen“ (1812-15, 1822, 1857). Z němčiny pro vaše potěšení přeložila a pro vaši radost převyprávěla Jitka Janečková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Mozná je k poslechu v MP3   -   Formátuj pro tisk    -   Pošli e-mailem
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

Bezruká dívka - Bratři Grimmové
Boží pokrm - Bratři Grimmové
Bratr Štístko - Bratři Grimmové
Chudák a boháč - Bratři Grimmové
Chudoba a pokora vedou do nebe - Bratři Grimmové
Cikán a tři ďáblové - Joseph Haltrich
Délka života - Bratři Grimmové
Dílo Boží a dílo Satanovo - Bratři Grimmové
Dítě Mariino - Bratři Grimmové
Dvanáct apoštolů - Bratři Grimmové
Dvě nevěsty - Bratři Grimmové
Džbánek slz - Ludwig Bechstein
Honza a Černá princezna - Ulrich Jahn
Hvezdné tolary - Bratři Grimmové
Hvozdík - Bratři Grimmové
Jak jeden doběhl až do pekla - Joseph Haltrich
Jak jeden ubohý pasáček sešel ze světa - Bratři Grimmové
Jak přišel sedláček do nebe - Bratři Grimmové
Jak se jeden vypínal až do nebes - Ludwig Bechstein
Jak se jedna chtěla vdávat - Bratři Grimmové
Jak věšeli Měsíc - Bratři Grimmové
Kdo jsi bez viny - Ulrich Jahn
Laciné dřevo - Joseph Haltrich
Lískový prut - Bratři Grimmové
Mistr Kopýtko - Bratři Grimmové
Mnich a ptáček - Ludwig Bechstein
Mužík omlazený ohněm - Bratři Grimmové
Nebeská svatba - Bratři Grimmové
O andílkovi v obilí - Otto Sutermeister
O Betelce zlaté a Bětce smolné - Otto Sutermeister
O bílé kůstce - Otto Sutermeister
O Boží milosti - Joseph Haltrich
O Božím upomínání - Joseph Haltrich
O chytrém Filipovi - Franz Georg Brustgi
O černém žabáku a ohnivé kolébce - Ulrich Jahn
O dobru, zlu a spravedlnosti - Otto Sutermeister
O nadání dětí Eviných osudy rozličnými - Bratři Grimmové
O prosťáčkovi - Otto Sutermeister
O říční panně - Otto Sutermeister
O staré matičce - Bratři Grimmové
O třech řečech - Bratři Grimmové
O věčném hladu - Bratři Grimmové
O zbožném vévodovi - Otto Sutermeister
O zmáčené košilce - Bratři Grimmové
O žebrotě žebrácké a pokoře pokorné - Johannes Jegerlehner
Odměna a trest - Joseph Haltrich
Pastýř a Smrt - Bratři Grimmové
Pekelná výpomoc - Joseph Haltrich
Pilný se raduje - Bratři Grimmové
Růže - Bratři Grimmové
Sklenička Matky Boží - Bratři Grimmové
Svatá panna Starosta - Bratři Grimmové
Svéhlavé dítě - Bratři Grimmové
Tři rudovousové - Joseph Haltrich
Tři zelené ratolesti - Bratři Grimmové
Ukradená almužna - Bratři Grimmové
Vrabčák a jeho čtyři synové - Bratři Grimmové
Zasloužená odměna - Joseph Haltrich
Zlatovláska a Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zpívající kosti - Bratři Grimmové
Žitný klas - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons