Paní Holla naděluje

Bratři Grimmové

vánocích, kdy začíná Paní Holla [pozn1] putovat zemí, zakládají přadlenky novou přeslici, pilně navijí všechnu koudel a pak to nechávají přes noc stát, aby to paní Holla viděla. Ta se vždy z takové pilnosti raduje a přadlence požehná: „Čím více na hlavě vlasů, tím lepších dočkáš se časů!“ Toto obcování s lidmi trvá až do Tří králů, kdy se Paní Holla vrací zpět do svého sídla na Horselbergu. [pozn2]

ajde-li však Paní Holla na přeslici zbylý len, rozhněvá se a líné přadlence nadělí: „Čím více na hlavě vlasů, tím horších dočkáš se časů!“ Proto všechny přadlenky vždy před Svatvečerem čistí své přeslice od toho, co nespředly, aby na nich nic nezůstalo a nepřineslo jim to smůlu. Nejlepší ale je, když se jim podaří do vánoc všechno spříst. [pozn3]

Poznámka 1 - Za to, že dodnes všichni známe germánskou bohyni Hollu, vděčíme právě pohádkám bratří Grimmů, kteří ji spodobnili jako dobrotivou Paní Hollu, která trestá zlo a odměňuje dobrotu a poctivost. Germáni si bohyně, které říkali Holla, Holda či Hohe (v mnoha oblastech také Perchtha, což je původní forma jména Bertha a znamená „ta zářící“), velmi vážili a uctívali ji zvláště v Bavorsku, Švábsku a Alsasku, kde jí přičítali dobrotu matky země a ochranitelky nebeské záře. Holla byla bytost k lidem přívětivá, chránila rostliny a lidi a dokázala vyléčit každou nemoc. Holla milovala také prameny a studny a chtěl-li ji nějaký smrtelník navštívit, musel projít studnou. Právě tento motiv se odráží v pohádce bratří Grimmů, kdy musela ubohá pastorkyně skočit pro vřetánko do studny, a tak se dostala k Paní Holle. Bohyniným stromem byl nehezký a pokřivený černý bez, který milovala nade vše, a proto právě k němu lidé pokládali své obětiny. Podle pověsti putovala Holla zemí v zimě v čase kolem slunovratu, doprovázena sněhem a ledem, aby přikryla zemi k odpočinku. Dobrého člověka, který žil podle jejich představ, odměnila moudrostí a svým požehnáním; teprve později se v lidové slovesnosti nehmotné požehnání změnilo v praktické obdarování zlatem. V časech, kdy lidé Hollu uctívali, bylo zakázáno poškodit černý bez, kdo by to udělal, toho by postihla krutá nemoc. Existují doklady o tom, že ještě v 17. a 18.století lidé prosili černý bez o prominutí, pokud ho museli porazit. Vlivem křesťanství se ovšem z dobrotivé bohyně postupně stala zlá žena, které trestá neposlušné děti a líne přadlenky, rozřezává lidem břicho, aby jim do něj zašívala kameny. V čase posvátných vánoc táhne krajem se zástupem strašidel a přízraků, aby lidem přinášela smrt a zkázu. Důkazem zásadní změny obrazu bohyně Holly jsou i pověsti bratři Grimmů.   Zpět
Poznámka 2 - Místo, odkud natřásá Paní Holla svoje peřiny a dole u lidí potom sněží, najdete jihovýchodně od Eisenachu na západě Duryňska. Vrch Hörselberge (484 m n.m.) je romantické místo s Venušinou jeskyní (Venushöhle), která inspirovala Richarda Wágnera k jeho opusu Tannhäuser, a s jeskyní, která dnes nese jméno tohoto hrdiny a byla objevena někdy kolem roku 1930.   Zpět
Poznámka 3 - Lidová pověst „Frau Holla zieht umher“ (DS 5) je z rozsáhlé sbírky pověstí bratří Grimmů „Deutsche Sagen“ (1816-1818). Pro vaše potěšení z němčiny přeložila a po svém převyprávěla Jitka Janečková.   Zpět

Stáhni eBook    -   Mozná je k poslechu v MP3   -   Formátuj pro tisk    -   Pošli e-mailem

Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)
Kontakt: webmaster@pohadky.org

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .