výcarský venkovský lid si vypráví pověsti o svatých pramenech, které obyčejně na pasece vytrysknou, když někdo byl nějakou bohaprázdnou a křivou přísahu pronesl. V tomtéž okamžiku se přísahajícímu, který byl dané slovo porušil, oheň z úst i nosu vyvalil a jeho dům sám od sebe lehl popelem.[pozn1]