Lichtenbergu zemřel jeden sedlák, který na svém pozemku po nocích posunoval mezníky a tím si svoje polnosti na úkor sousedů zvětšoval. Skrze tento hřích, jak se vypráví, musel za trest i po smrti po nocích bloumat sem a tam s hraničními kameny v rukou. Lidé, kteří tam tudy pozdě v noci procházeli, jej mohli slyšet sténat, naříkat a volat: „Kampak ho mám dát?“ Jeden chasník, který ho také zpozoroval, se vzmužil a na ducha zavolal: „Ty bambulo, tak to polož tam, kde stojíš!“ A od toho času se strašidlo už neukázalo.[pozn1]