Obersdorfu v kraji Allgäu žil jednou jeden chasník, kterého v noci často sužovala můrka.[pozn1] Ačkoliv svoji světnici večer dobře zavřel a dokonce ucpal klíčovou dírku, přišla můrka zase a pokoje mu nedala. Tak prohledal stěny světnice a konečně našel na jednom prkně vypadlý suk. Když se v noci můrka zase objevila, ucpal Jura zátkou tu díru po suku. Tak milou můrku ve světnici uvěznil a ona neměla kudy uniknout. Pak hodil na zem podušku. Druhého rána seděla na podušce krásná dívka. Nevěděla, kdo je ani odkud se tu vzala. Ale protože na Juru udělala dobrý dojem, nechal si ji jako děvečku v domě. Byla neustále pilná a hodná, proto ji měli lidé rádi a nejvíce Jura. Vzal si ji brzy za ženu. Oba dlouhý čas žili pospolu šťastně, ale mladá žena přece jen trpěla tajným smutkem. Tu se jí jednoho dne Jura zeptal, proč je tak smutná a žena mu odvětila: „Protože nevím, kdo jsem, odkud pocházím a jak jsem se do tohoto domu dostala.“ Tak ji Jura zavedl do světnice, ukázal ji to prkno s vypadlým sukem a vytáhnul zátku se slovy: „Podívej, tudy jsi přišla.“ Sotva žena ta slova slyšela, tou dírou vyletěla ven a už se ta můrka nikdy v domě neukázala.[pozn2]