Jitka Vlk Martináková

ilí čtenáři, jsem trochu na rozpacích, co bych vám měla říkat o sobě, zdali povědomost o banálních věcech mého života má nějaký smysl pro vás, kteří brouzdáte texty, které jsem pro vás vytvořila. Ano, vytvořila, i když se jedná většinou o překlady z německých originálů, neboť umělecký překlad nelze nazvat jinak než tvorbou, kdy se v myšlenkách dotýkáte nevědomí dávno mrtvého spisovatele či spíše sběratele, protože každý z těch mužů by se zarděl, kdybyste z nich prostým slovem udělali něco víc než sběratele pokladů lidové slovesnosti.

arodila jsem se a ještě neumřela, to by mělo stačit, dokud tu budu, budu pro vás psát a mé pohádky pro vás zůstanou přístupné jediným kliknutím, abyste s nimi nakládali,jak je vám libo, jen je prosím šiřte dál, pouštějte je k uším vašich dětí, aby i ony jednoho dne věděly, co vyprávět dětem svým. Dovolte, ať se moje pohádky stanou ušlechtilým virem, který s vámi bude žít v míru a pokoji, léčivým virem, který zhojí nejednu ránu či šrám, bohabojným virem, který mluví vždy pravdu a