Jak lišák přišel o kožich

Joseph Haltrich



Lovec se zaradoval, když viděl, jak mu psi přivádějí lišáka. [pozn1] „Ach, ty zlosyne! Tak ty jsi ten, kdo jsi mi sežral mé zajíce? To mi zaplatíš svým kožichem!“ [pozn2] Byl tam i kožešník, a tak mu lovec řekl: „Tak s tím lišákem zatoč, jak si zaslouží!“ A odešel i se svými psy, aby pokračoval v lovu.

Kožešník lišáka pověsil na strom a hotovil se k tomu, že mu stáhne kožich, ale protože to byl veselý chlapík, jak už tak kožešníci bývají, řekl: „Kmotře lišáku, jak vám chutná to umírání?“ „Ach, smrt je hořká bylina!“ povzdychl si lišák a házel sebou sem a tam, doufajíc, že se vysvobodí. „Litujte svých hříchů, pokud chcete přijít do nebe!“ pokračoval kožešník. „Mé hříchy,“ zpovídal se lišák: „jsou mnohé a já jich lituji! O jedno vás prosím, krutý muži, kožich a čepici si můžete vzít, ale nechejte mi rukavice, bez nich by si nezvyknul.“ „Může být.“ pravil kožešník milostivě a usilovně si brousil nůž. Lišák při tom pohledu velmi zneklidněl. „Na co myslíte, kmotře lišáku?“ zeptal se kožešník. „Že bych chtěl být raději kožešníkem než lišákem.“

Smějící se kožešník udělal nožem několik rychlých řezů, jak se patří, pak chytil lišáka za ocas a stáhl mu kůži dolů. Když mu ji přetáhnul přes uši, opět se zeptal: „Nu, jak je vám? Na co myslíte nyní, kmotře lišáku?“ „Jaká je to změna.“ řekl k smrti smutný lišák.

Když bylo hotovo, vzal kožešník své saky paky a pravil: „Nu, potěš vás pánbů, kmotře lišáku, v tom posledním boji, kdy duše odchází z těla.“ A s těmi slova se vydal kožešník za svým pánem lovcem. [pozn3]




Poznámka 1 - Jak se stalo, že psi přece jen nakonec lstivého lišáka dopadli, se dozvíte v povídačce „Lišák a ježek“.
Poznámka 2 - Takovéto obvinění bylo dobrým lišákovým trikem, kterémuž naučil i vlka. Nyní vidíme, že se tomuto triku falešného obvinění a následného trestu muselo to jinak nevinné Boží stvoření vyučit u lidí.
Poznámka 3 - Lidová pohádka "Der Fuchs verliert seinen Pelz und bereut dabei Sünden“ je ze sbírky pohádek „Sächsische Volksmärchen aus Siebenbürgen“ (1856) německého filologa a folkloristy Josepha Haltricha (22.07.1822 - 17.05.1886). Z němčiny přeložila, pro vaši potěchu po svém převyprávěla a poznámkami opatřila Jitka Vlk Martináková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková