Jak lišák přelstil kohouta

Joseph Haltrich



Brzy po onom závodu [pozn1] dostal lišák zase hlad. Věděl o jenom dvoře, kde běhalo dvanáct slepic, které střežil kohout a ten byl na pravé oko slepý. Když se tam blížil, uviděl, jak nad dvorem krouží jestřáb. „Ještě ti odnese večeři, když si nepospíšíš!“ pomyslil si lišák a spěchal tam. Kohout ho slyšel i viděl přicházet, a tak svolal slepice a varoval je. „Dnes nemáš příčiny, milý časoměřiči, abys své slepičky přede mnou varoval, raději se podívej levým okem nahoru, uvidíš tam jiného hladovce, který číhá na chvíli, kdy vás spolyká.“ Kohout pohlédl nahoru a nadmíru se vyděsil, když spatřil jestřába, v poslední chvíli stačil dát slepicím povel, aby se ukryly.

Nyní vidíš,“ pravil pak lišák: „že to s vámi myslím dobře. Ale mohl bych ti podat ještě jeden důkaz přátelství. Dvěma očima vidí člověk lépe než jedním. Pokud chceš, mohu ti na pravém oku vyléčit ten zákal, pak jestřába pokaždé uvidíš včas a svoje slepice ochráníš před nebezpečím. Potřebuješ jen mé políbení, neboť já jsem svatý muž a uzdravím tvoje oko.“

Kohout sice věděl, že by neměl tomu tichošlápkovi nikdy věřit, ale byl nyní vyhlídkou na dokonalý zrak tak zaslepen, že šel k lišákovi a nastavil mu slepé oko až k čumáku. Lišák ho však popadnul za krk a zardousil. Slepice, které teď byly bez ochrany, si pak jednu po druhé odnosil do lesa. [pozn2]




Poznámka 1 - O jaký závod šlo, se dozvíte v povídačce „Lišák a šnek“.
Poznámka 2 - Lidová pohádka "Der Fuchs überlistet den Haushahn“ je ze sbírky pohádek „Sächsische Volksmärchen aus Siebenbürgen“ (1856) německého filologa a folkloristy Josepha Haltricha (22.07.1822 - 17.05.1886). Z němčiny přeložila, pro vaši potěchu po svém převyprávěla a poznámkami opatřila Jitka Vlk Martináková.



www.pohadky.org - server plný pohádek pro malé i velké.
Licence Creative Commons 3.0 - Uvedte autora(BY)-Nevyuzivejte dilo komercne(NC)-Zachovejte licenci(SA)

Webmaster: Petr Macek (webmaster@pohadky.org)
Texty: Jitka Martináková