O vlčím mámení

Ulrich Jahn

b yl jednou jeden král a královna a ti měli velmi krásnou dceru. Jednoho dne, když král odjel na lov, přišel ke královně vznešeně oblečený muž a prosil, aby mu dala princeznu za ženu. „O tom nemohu sama rozhodnout,“ řekla královna, „počkejte, až se vrátí domů můj muž.“ S tím urozený nápadník souhlasil, a když se král vrátil z lovu, přednesl mu svou žádost. Králi se šlechtic líbil, a tak řekl ano, ale se svatbou by rád ještě trochu počkal, s čímž cizinec souhlasil a zůstal na královském dvoře.

j ednoho dne se nápadník vydal s princeznou na projížďku do lesa. Po nějaké chvíli dorazili k hluboké skalní rozsedlině, a když tak byli uprostřed divočiny, ozvala se pojednou hlasitá rána a místo urozeného pána seděl v kočáře bílý vlk, který královské dceři poručil, aby ho vískala, což ona třesouc se strachy udělala a při tom mu našla v kožešině obrovskou blechu. „Polož ji na cestu!“ poručil bílý vlk, a když ho princezna poslechla, pokračoval: „Pokud tudy pojede nějaký kočár a tu blechu přejede, tak zmizím a tebe nechám samotnou v lese.“ Sotva to domluvil, tak už jejich směrem přijížděl po cestě nádherný kočár a uvnitř seděla nějaká dáma, to byla žena bílého vlka, který byl již dlouho ženatý a měl malé děti. Kočár přijížděl blíž a blíž a blechu přejel. Ta se velkým třeskotem rozprskla a v mžiku byli kočár i bílý vlk pryč, zatímco princezna stála sama v divokém lese.

d ívka byla strachy bez sebe a nevěděla kudy kam; mnoho dní bezradně a bezmocně bloudila mezi stromy a živila se bobulemi a kořínky. Konečně potkala kotláře, kterého se ptala, zda neviděl vznešeně oblečeného pána. „Nikoho jsem neviděl.“ odvětil kotlář a princezna musela nazdařbůh pokračovat ve svém únavném putování. Za pár dní potkala vazače košťat, ale ten ji také nic neřekl. Zpola mrtvá hlady a únavou, šla dál, dokud neuviděla, jak jí jde v ústrety vysloužilý voják. Rozběhla se k němu a ptala se ho na toho urozeného pána a vyprávěla mu, co se jí v roklině s bílým vlkem přihodilo. „O bílém vlkovi jsem už slyšel,“ odvětil voják: „ale tu cestu, po které se k němu dostaneš, tu ti popsat nedokážu. Jdi dál, až dorazíš k malé chaloupce, tam se dozvíš více.“ Princezna vojákovi poděkovala za tu dobrou zprávu, kterou jí dal, a řekla: „Pokud se někdy dostanu zpět do říše mého otce, budu na tebe pamatovat.“

p otom putovala dál a dál, až uviděla v dálce světlo; k tomu se vydala a došla k chaloupce, o které mluvil vysloužilý voják. Vešla dovnitř a v kuchyni našla prastarou ženu, ta stála u kamen a vařila. „Nechej mne tu na noc, matičko.“ prosila princezna. „Ze srdce ráda,“ odpověděla stařenka: „jen kdyby nebylo mých dětí – Slunce, Měsíce a Hvězdy. Když tě najdou, tak tě to bude stát život, neboť jsou všichni tři velcí lidožrouti.“ Tu se jala královská dcera hořce plakat a naříkat, jak je unavená a malátná, až se stařena slitovala a řekla, že se pokusí ji před dětmi ukrýt. Nato princezně připravila k večeři kuřátko a nařídila jí, aby si všechny kuřecí kostičky pečlivě schovala, neboť je bude potřebovat. Princezna poslechla. Jen co kuře dojedla, sundala si z krku černý hedvábný šátek a kuřecí kosti do něj pečlivě zabalila. Po jídle ji vzala stařena za ruku a poručila jí, aby si vlezla pod postel až úplně dozadu, aby ji tam nikdo neobjevil.

n eležela v úkrytu dlouho, když se otevřely dveře, a dovnitř vešlo Slunce a čenichalo po světnici sem a tam a nakonec se postavilo před matku a řeklo: „Matko, cítím tu člověčinu.“ Stařenka řekla: „Ale, synku, co tě to napadá? Jak by se sem do té divočiny dostala člověčina?“ Ale Slunce si to nedalo vymluvit a řeklo: „Já to cítím, tady je člověčina! Ale daruji tomu člověku život, když mi řekneš, kde je ukrytý.“ Stařenka tedy královské dceři poručila, aby předstoupila, a ta ustrašeně vylezla zpod postele, šla ke Slunci a plakala a stěžovala si na své trápení tak dojemně, až se nad ní ustrnulo a řeklo: „Já nejsem až tak zlé, ale měj se na pozoru před mou sestrou Hvězdou, ta je daleko zlejší než já.“ Tu stařena připravila druhé kuřátko, které musela princezna sníst a jeho kostičky uschovat do černého hedvábného šátku; pak se opět schovala pod postel.

t rvalo to krátkou chvíli a Hvězda byla tu a čenichala zamyšleně po světnici sem a tam, až zvolala: „Cítím člověčinu!“ a jala se strašlivě vyvádět a klít, když se jí to matka pokoušela vymluvit. Protože toho člověka ale nemohla najít, nakonec se uklidnila a řekla: „Ať je to, kdo chce, nechám ho žít, jen když vyleze z úkrytu.“ Tu princezna předstoupila a vyprávěla i Hvězdě svůj dojemný příběh, až z toho byla tato celá naměkko a řekla: „Ode mne se nemáš čeho bát, ale měj se na pozoru před mým bratrem Měsícem, ten je strašlivý a určitě tě sežere.“ A tak se princezna musela opět ukrýt, ale předtím snědla i třetí kuřátko a jeho kostičky uložila do černého hedvábného šátku k těm ostatním.

n akonec přišel i Měsíc a čenichal po celém domě a křičel: „Čichám člověčinu!“ Matka se pokoušela mu to vymluvit, ale on byl vzteklý a chtěl se na ni vrhnout, ale ona ho už znala a nakonec ho ukonejšila tak, že královská dcera mohla bez trestu vylézt z úkrytu. „Odkud přicházíš,“ zeptal se Měsíc: „a kam jdeš?“ Tu mu princezna do posledního puntíku povyprávěla celý svůj příběh, jak hledá bílého vlka a cestu nemůže najít. Tu Měsíc pravil: „Když chceš k bílému vlkovi, musíš se vrátit cestou, kterou jsi přišla, a jít tak dlouho, až přijdeš k velké vodě. Přes tu musíš přejít, ale to nedokážeš bez kuřecích kůstek. Vezmi si je s sebou a nezapomeň, před každým krokem, který ve vodě uděláš, si před sebe jednu z nich polož. Zapomeneš-li jednou jedinkrát, jsi ztracená.“ Princezna děkovala za radu a druhého rána se vydala na cestu. Dříve než odešla, darovali jí ti tři nádherné šaty, jedny zdobené slunci, druhé hvězdami a třetí zářivými měsíci.

p rincezna putovala, jak jí poradil Měsíc, stejnou cestou zpět, až dorazila k velké vodě, do které odhodlaně vstoupila a před každým dalším krokem před sebe položila jednu kuřecí kůstku a kráčela po nich jako po pevném mostě. Zbýval už jen jeden poslední krok a byla by na druhé straně, ale šátek byl prázdný, uvnitř ani kůstka. Neváhala, vytáhla ostrý nožík a uřízla si malíček, položila ho před sebe, a tak se šťastně dostala na druhý břeh, kde leželo velké a krásné město a to patřilo bílému vlkovi.

p rincezna vzala jedny z těch tří šatů, ty zdobené tisícem zlatých sluncí, oblékla si je a procházela se po ulicích. Žena bílého vlka právě seděla u okna, a když princeznu v těch drahocenných šatech uviděla, hned se jí zalíbily, sešla dolů a ptala se dívky, zda by jí je neprodala. Princezna jí je slíbila zadarmo, když jí dovolí strávit noc u svého muže. S tím žena souhlasila a šaty si vzala, ale muži večer podala uspávací nápoj, aby o dívce nic nevěděl. Večer vešla princezna k bílému vlkovi do ložnice, sedla si na postel, sehnula se k jeho uším a zpívala mu písničku o tom, kdo je a proč přišla a co si kvůli němu vytrpěla. Ale bílý vlk se neprobudil a princezna musela odejít. Ráno bílý vlk vyprávěl své ženě, že se mu zdálo o nějaké princezně, která celou noc seděla na okraji jeho postele a zpívala mu a opakoval její slova, která slyšel. Ale jeho žena věděla, jak ho přivést na jiné myšlenky, takže za chvíli na tu věc zcela zapomněl.

d ruhého dne si princezna oblékla šaty se zlatými hvězdami a procházela se v nich kolem zámku, až ji žena bílého vlka opět uviděla a do krásného oděvu se na první pohled zamilovala, takže seběhla dolů a ptala se princezny na cenu, a když tato žádala totéž, jako den předtím, slíbila jí, že může i druhou noc strávit u jejího muže. Ale princeznina píseň byla opět k ničemu, královy smysly měl ve své moci uspávací nápoj, takže se neprobudil a na její zpěv neodpověděl.

s těžkým srdcem si dívka oblékala poslední šaty poseté, tisícem zářivých měsíců a kráčela k zámku. Byly to nadmíru krásné šaty a králova žena i potřetí princezně splnila tutéž prosbu, jen aby je dostala. Večer podala muži uspávací nápoj, ale tento měl podezření, že to s jeho podivným sněním může mít souvislost, a tak víno nepozorovaně vylil, takže když v noci přišla princezna a sehnula se k jeho uchu s písní na rtech, poznal ji, vysvětlil ji cestu a dal jí zlata, co jen unesla, aby se mohla vrátit domů do říše svého otce.

p rincezna se vydala domů, a když dorazila do jedné vsi, tu místní poznali zmizelou princeznu a dali jí doprovod, aby ji zavedl zpět ke starému králi. Po celé zemi zavládla velká radost, ale princezna pamatovala na toho vysloužilého vojáka, který ji ukázal cestu, a na svůj slib, který mu dala, a prosila krále, aby svolal všechny vojáky své říše. A jak prosila, tak se stalo. Mezi těmi zástupy ho poznala a vdala se za něj, aby pak mnoho let spokojeně a šťastně žili, a pokud neumřeli, žijí dodnes. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Der weisse Wolf“ je ze sbírky lidových pohádek a pověstí „Volksmärchen aus Pommern und Rügen“ (1891) německého sběratele a folkloristy Ulricha Jahna (1861-1900). Pro vaše potěšení z němčiny přeložila a po svém převyprávěla a poznámkami doplnila Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons