Kdo jsi bez viny

Ulrich Jahn

d louho před tím než Pán stvořil lidi, povstal proti němu Lucifer, který nabyl tolika domýšlivosti, že chtěl světu vládnout sám. Pán si ale nenechal ďáblovu aroganci líbit a vykázal ho i s jeho nohsledy do nitra země. Tady Lucifer seděl a dnem i nocí přemýšlel, jak by se opět dostal ven na slunce a světlo. Rozestavěl po své říši stráže, které měly dávat pozor, zda se neukáže něco podezřelého.

t u jednou přichvátal jeden ze strážců a svému pánu hlásil: „Dnes v noci se stropem naší říše prodral nějaký kořen.“ Když to Lucifer uslyšel, nadmíru se zaradoval a proměnil se v hada, aby se po tom kořeni vyplazil na horní svět.

p otom co dlouho šplhal a šplhal, zavolal pojednou nějaký hlas: „Stát!“ To byl sluha Smrti, které náš Pán vykázal říši nad říší ďábelskou, a ten nechtěl jen tak strpět, že někdo narušil její výsostné území. „Zavolej mi svou paní.“ prosil had, a když Smrt opravdu přišla, řekl jí: „Co si tu sama v tom širém podsvětním království počneš? Dovolíš-li mi, abych dokončil svoji cestu, tak ti přísahám, že během tisíce let budeš mít tolik poddaných, kolik si budeš přát.“ Smrti zasvítily oči, když ďáblova slova slyšela, neboť k čemu je jí říše bez poddaných, a tak mu průchod svým územím dovolila.

l ucifer se plazil v hadí podobě po kořenech dál a dál a stále výš a výš, až konečně dorazil na zemi a na kmen stromu, kterému kořeny patřily. Ale byl to Strom poznání, který stál uprostřed ráje. Had vylezl do koruny a omotal se kolem nejspodnější větve, aby si prohlížel tu nádhernou říši, kterou na zemi stvořil Bůh. Opodál leželi pod stromem v trávě Adam a Eva, první lidský pár. Sotva žena uviděla hada s třpytivou kůží, jiskrnýma očima a dlouhým rudozlatým jazykem, posedla ji zvědavost a zeptala se svého muže, co je to za podivuhodné zvíře. Když ďábel zpozoroval, jak je ta žena zvědavá, rozhodl se na ní vyzkoušet léčku.

p otom, co Adam odešel, otevřel had ústa a promluvil svůdným hlasem: „Nechceš pojíst jablek toho stromu?“ Ale Eva nechtěla, neboť Pán to zakázal, však ďábel vynášel chuť i sladkost jablek tak vysoko, že v jedné chvíli na zákaz zapomněla, jedno jablko popadla, utrhla a snědla. Tu jí padla tíha na duši, neboť zhřešila, a aby nenesla ten hřích sama, zavolala svého muže a nabádala ho, aby těch plodů také okusil. Adam se však velmi rozzlobil a Evě její neposlušnost k Pánovým příkazům zle vyčetl. To ji zarmoutilo ještě víc, a protože nechtěla být z ráje vyhnána sama, utrhla ze Stromu poznání další jablko a strčila ho muži do úst násilím, takže ho musel spolknout. Avšak napůl cesty mu zůstalo vězet v krku a od těch čas nosí všechny lidské děti v hrdle Adamovo jablko a budou ho nést, dokud budou existovat.

l ucifer tímto způsobem svou hru vyhrál, lidé museli z rajské zahrady pryč a propadli strastem a nemocem a umírali, aby se stávali poddanými říše, které vládla Smrt. A dříve než uběhlo tisíc let, byl ten slib, který dal ďábel Smrti, vyplněn.

a co se stalo s rájem? Ten vzal Pán ze země a přesadil na Jitřenku, kde je až do dnešního dne. Odkud to vím?

k dysi žil totiž jeden zbožný muž, který nad ztraceným rájem dnem a nocí naříkal a spílal Evě, že díky své všetečnosti lidské děti o ráj připravila. Když jednoho večera stál před svým domem a smutně se díval na nebe a stýskal si po ráji, objevila se vedle něj postava, která ho popadla, vznesla se s ním do vzduchu a ubírala se k Jitřence. Tam se muž ocitl v přenádherné zahradě, ve které stromy nesly skvostná jablka a hrušky, v zelené trávě kvetly a voněly ty nejkrásnější květiny a na větvích stromů a keřů seděli zpěváčkové a zpívali a pískali, že to byla radost. Stál tam také košatý Strom života větvemi živě zelenými i suchými; ty patřily ženám, které musely životem kráčet bezdětné. Muž neměl čas si všechen ten skvost a nádheru prohlédnout, neboť k němu přišla překrásná žena s dlouhými zlatými vlasy a zahalená do zlatých šatů. Přátelsky a láskyplně na něj hleděla a mu bylo při tom pohledu tak dobře, že ji popadl za ruku a vedl pod jednu besídku, aby tam s ní ulehl na měkký zelený pažit. A ona si to nechala líbit a posadila se k němu, ale když ji chtěl obejmout a políbit, odstrčila jeho ruce a on padal hlouběji a hlouběji, dokud nebyl opět na zemi před svým domem. „Vidíš,“ řekla mu bílá postava, která stála opět před ním: „ty spíláš Evě a nyní jsi sám byl v ráji a také jsi pokušení neodolal.“ S tím postava zmizela a ten muž? Už nikdy pramáti Evu za její všetečnost nekáral. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Das Paradies“ je ze sbírky lidových pohádek a pověstí „Volksmärchen aus Pommern und Rügen“ (1891) německého sběratele a folkloristy Ulricha Jahna (1861-1900). Pro vaše potěšení z němčiny přeložila a po svém převyprávěla Jitka Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

Bezruká dívka - Bratři Grimmové
Boží pokrm - Bratři Grimmové
Bratr Štístko - Bratři Grimmové
Chudák a boháč - Bratři Grimmové
Chudoba a pokora vedou do nebe - Bratři Grimmové
Cikán a tři ďáblové - Joseph Haltrich
Délka života - Bratři Grimmové
Dílo Boží a dílo Satanovo - Bratři Grimmové
Dítě Mariino - Bratři Grimmové
Dvanáct apoštolů - Bratři Grimmové
Dvě nevěsty - Bratři Grimmové
Džbánek slz - Ludwig Bechstein
Honza a Černá princezna - Ulrich Jahn
Hvezdné tolary - Bratři Grimmové
Hvozdík - Bratři Grimmové
Jak jeden doběhl až do pekla - Joseph Haltrich
Jak jeden ubohý pasáček sešel ze světa - Bratři Grimmové
Jak přišel sedláček do nebe - Bratři Grimmové
Jak se jeden vypínal až do nebes - Ludwig Bechstein
Jak se jedna chtěla vdávat - Bratři Grimmové
Jak věšeli Měsíc - Bratři Grimmové
Laciné dřevo - Joseph Haltrich
Lískový prut - Bratři Grimmové
Mistr Kopýtko - Bratři Grimmové
Mnich a ptáček - Ludwig Bechstein
Mužík omlazený ohněm - Bratři Grimmové
Nebeská svatba - Bratři Grimmové
O andílkovi v obilí - Otto Sutermeister
O Betelce zlaté a Bětce smolné - Otto Sutermeister
O bílé kůstce - Otto Sutermeister
O Boží milosti - Joseph Haltrich
O Božím upomínání - Joseph Haltrich
O chytrém Filipovi - Franz Georg Brustgi
O černém žabáku a ohnivé kolébce - Ulrich Jahn
O dobru, zlu a spravedlnosti - Otto Sutermeister
O nadání dětí Eviných osudy rozličnými - Bratři Grimmové
O prosťáčkovi - Otto Sutermeister
O říční panně - Otto Sutermeister
O staré matičce - Bratři Grimmové
O třech řečech - Bratři Grimmové
O věčném hladu - Bratři Grimmové
O zbožném vévodovi - Otto Sutermeister
O zmáčené košilce - Bratři Grimmové
O žebrotě žebrácké a pokoře pokorné - Johannes Jegerlehner
Odměna a trest - Joseph Haltrich
Pastýř a Smrt - Bratři Grimmové
Pekelná výpomoc - Joseph Haltrich
Pilný se raduje - Bratři Grimmové
Růže - Bratři Grimmové
Sklenička Matky Boží - Bratři Grimmové
Svatá panna Starosta - Bratři Grimmové
Svatý Josef v lese - Bratři Grimmové
Svéhlavé dítě - Bratři Grimmové
Tři rudovousové - Joseph Haltrich
Tři zelené ratolesti - Bratři Grimmové
Ukradená almužna - Bratři Grimmové
Vrabčák a jeho čtyři synové - Bratři Grimmové
Zasloužená odměna - Joseph Haltrich
Zlatovláska a Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zpívající kosti - Bratři Grimmové
Žitný klas - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons