O řemesle se zlatým dnem

Johann Wilhelm Wolf

b yl jednou jeden chudý rolník a ten měl syna. Když bylo hochovi patnáct let, poslal ho otec do města, aby si tam hledal službu a vyučil se řemeslu. Chlapec se vydal na cestu, když tu potkal vyšňořeného pána, který se ho zeptal: „Kampak jdeš, hochu?“ „Do města, abych si tam našel mistra.“ odvětil hoch. „Tak to pojď se mnou, já tě vyučím řemeslu, které tě určitě uživí.“ řekl pán a chlapec ho následoval. Přišli do lesa k jeskyni, kde sedělo jedenáct loupežníků a ten uhlazený pán byl ten dvanáctý. Ukázal hochovi velké hromady zlata a stříbra, které tam ležely, a zeptal se ho: „Jak se ti to líbí? Tak bohatý bys chtěl také jednou být, ne?“ „Pane, vy rozumíte tomu nejkrásnějšímu řemeslu na světě, řemeslu, které má zlaté dno.“ odvětil hoch: „K vám půjdu do učení rád.“ Pak společně pojedli a popili a měli dobrou náladu až do večera.

t u podal loupežník jinochovi podivuhodnou hůl, která otvírala všechny dveře, a řekl: „Nyní jdi a koukej, abys něco vydělal.“ Tak šel a pracoval v měšcích jiných lidí, dokud neměl pohromadě dvě sta dukátů. Z téhle práce ho ruce nebrněly, protože všechny zámky se před ním otevřely, sotva se jich dotknul svou holí. Když se vrátil do jeskyně a loupežník přepočítal jeho výdělek, řekl: „Moc toho sice není, ale alespoň něco. Zítra musíš být pilnější.“

n ásledující noci jinoch přinesl tři sta dukátů a loupežník řekl: „Tentokrát je to trochu lepší, ale stále je vidět, že jsi začátečník.“ Tak přišel třetí noci zpět se čtyřmi sty dukáty. „Nu, děláš pokroky,“ řekl mu loupežník: „a odedneška patříš k nám. Ale mohl by ses ještě této noci stát mistrem našeho řemesla, pokud máš odvahu. Dneska jeden z nás odešel, aby ukradl vola, když mu ho cestou sebereš, složíš mistrovskou zkoušku. „Dobrá,“ řekl chlapec. „ale dovolíte mi vyhledat si to, co k tomu budu potřebovat.“ Pak šel hlouběji do jeskyně, vzal si stříbrem vykládanou pochvu šavle, převlékl se za žebráka a vydal se na cestu.

v lese si sedl vedle silnice a zářící pochvu položil vedle sebe. Brzy se tam objevil loupežník s volem, a když uviděl drahocennou pochvu, zůstal stát a zeptal se: „Ej, copak to tu máš? Jak jsi přišel k té nádheře?“ „Našel jsem ji v lese.“ řekl žebrák. „Kde ležela pochva, musí být i šavle.“ řekl loupežník: „Pohlídej mi na okamžik toho vola, podívám se, zda ji nenajdu.“ A spěchal do lesa, aby tam hledal, zatímco hoch hnal vola k jeskyni, kde ho loupežníci oslavovali jako mistra a nakonec ho zvolili kapitánem jejich tlupy.

z toho, že se tak rychle vyučil řemeslu se zlatým dnem, stoupla hochovi do hlavy pýcha, a tak druhého dne loupežníkům řekl: „Zajdu k otci a zůstanu u něj dva dny, po tu dobu si každý z vás může dělat, co chce, ale až se vrátím, přinesu pro vás všechny práci.“ Nechal si osedlat koně, krásně oblečený se vyhoupl nahoru a cválal domů.

j eho otec nevěřil svým očím, když ho viděl, a překvapeně se ho ptal: „Jak jsi k tomu bohatství přišel?“ „Díky mé píli a pracovitosti.“ odvětil hoch pyšně: „Jsem už mistr a se dvanácti tovaryši pracuji dnem i nocí, co to jen dá.“ „A to se na to podívejme! A čímpak se, synku, zabýváš?“ „Vyprazdňuji plné měšce, milý otče.“ „Takže si zloděj?!“ zvolal stařec vyděšeně: „Potom se mi kliď z domu, jinak tě sám předám soudu!“ „Jak chcete, sbohem, otče.“ odsekl, posadil se opět na koně a jel pryč; předtím ale ještě otci hodil na stůl měšec zlata.

c estou se zastavil v hostinci, kde si nechal nalít kořalky a zeptal se: „Co je nového?“ „Nic moc,“ řekl hostinský: „kromě toho, že včera pochytali těch dvanáct loupežníků. Ale byli to jen tovaryši, jejich kapitánovi jsou vojáci na stopě, jmenuje se prý Jenda Vozembouch.“ „Jestli se jmenuje takto, tak to vím, kde je, a budeme ho brzy mít.“ řekl hoch: „Zrovna včera mi v lese vyprázdnil kapsy. Dejte mi nějaké staré šaty a osla, pak ho nalákám do vašeho domu.“ Hostinský to s radostí udělal a jinoch táhl dál, na dalším statku koupil dva koše s vejci, sýrem a máslem a vydal se s tím do hlavního města. Když šel kolem věže vězení, kde sedělo zavřeno jeho dvanáct kumpánů, a viděl, jak leží na zamřížovaných oknech a z očí jim kouká hlad a smutek, zastavil osla, vzhlédl a zvolal: „Copak, vy jste kradli? Co jste to za hlupáky, když nevíte, že s poctivostí dojdete nejdál?“ Tu se zloději rozhněvali, ale on se jen smál a vysmíval, až samou zlostí od oken utekli. Ale on jim to udělal jen proto, že prozradili vojákům jeho jméno.

p řed městskou branou žil jeden tkadlec, ten byl chudý jako kostelní myš a tkal nouzi s bídou. Jenda, který to věděl, k němu šel a daroval mu ty vejce, máslo i sýr. „Poslouchej, bratříčku,“ řekl pak, protože mu řemeslo zachutnalo a nemohl ho nechat být: „já jsem chudý, ty jsi chudý a král má peněz víc, než potřebuje. Co bys řekl tomu, kdybychom mu o pár dukátů odlehčili? Jemu to nic neudělá a nám to pomůže.“ „Inu, zdáš se být jeden z těch, kteří nechají ležet jen rozžhavené železo a mlýnský kámen,“ odvětil tkadlec: „ale souhlasím. Poctivý jsem byl dost dlouho a nic mi to nepřineslo, tak budu pro změnu zloděj. Ale jak se dostaneme do pokladnice?“ „O to se postarám.“ uklidnil ho Jenda. Večer šli k věži, ve které byla královská pokladnice; až u země bylo okno, zavřené trojitou železnou okenicí. Ale Jenda měl svou kouzelnou hůl, sotva se okenice dotkl, tu všechny okenice postupně odskočily a ti dva vlezli dovnitř, nacpali si kapsy penězi a potom šli spokojeně domů.

k dyž přišel druhého dne do pokladnice král, krádež ihned zpozoroval, ale protože všechna okna i dveře byly zavřené, nechal si předvést těch dvanáct loupežníků a zeptal se jich, jak se ten zloděj mohl dostat dovnitř. Ti si dveře i okno prohlédli a hned viděli, kde byla chyba. „Byl tu Jenda Vozembouch.“ řekli: „Vlezl dovnitř oknem.“ Král jim slíbil svobodu, když mu ho chytí, a tak loupežníci na okno nastražili past a krále ujistili, že zítra bude loupežnický kapitán v jeho rukách.

k dyž se setmělo, tkadlec řekl: „To jednou nestálo ani za řeč, pojďme si vzít ještě něco.“ A tak šli k věži, kde se Jenda dotkl svojí holí okna a okenice zase odskočily. „Nechej mne jít prvního.“ řekl tkalci: „Uvnitř by mohlo být něco nastraženo a ty našemu řemeslu rozumíš ještě pramálo.“ „Z cesty! Já ti ukážu, že mám odvahu!“ nedal se tkadlec a vlezl rovnou do pasti, ze které nebylo úniku. „Nu, teď vidíš, kdo měl pravdu.“ Řekl Jenda: „Ale počkej, pomohu nám oběma, jen otoč hlavu.“ Tkadlec to udělal a on mu ji usekl, pak si naplnil kapsy zlatem a s useknutou hlavou šel zpět ke tkalcovu domu.

r áno král spěchal do pokladnice a našel tam zkrvavenou mrtvolu. Nechal zavolat loupežníky, kteří mrtvého ohledali a řekli. „To není on. Ale toho umrlce pověste na šibenici, potom ho chytíte, neboť on se bude pokoušet tělo ukrást. Proto k šibenici postavte silnou stráž!“ Tak se stalo, ale Jenda se králi ve skrytu vysmíval, neboť chytrý zloděj do tak hloupé pasti nikdy nespadne! Natáhl si tkalcovy staré šaty, koupil dva pěkné soudky kořalky, do které přilil uspávací prostředek, a naložil je na osla. Potom nechal u krejčíka ušít dvanáct mnišských kuten, sbalil je a naložil k soudkům.

k dyž se pomalu stmívalo, vydal se s nákladem k šibenici a cestou vyvolával: „Elixír síly! Kdo si koupí posilující elixír?“ Těch dvanáct vojáků na stráži ho uslyšelo i uvidělo, zavolalo na něho a nechalo si elixíru nalít a pálenka jim tak chutnala, že za chvíli byl soudek prázdný. Tu jeden po druhém vojáci popadali a usnuli jako špalky. „Teď je řada zase na mě.“ řekl Jenda, svlékl jim uniformy a naložil je spolu se šavlemi a tkalcovou mrtvolou na osla, potom vojákům natáhl mnišské kutny a uháněl ke tkalcovu domku.

b rzy ráno se vojáci probudili a to si jeden dovede představit, jak valili oči. Nejdříve chtěli všichni dezertovat, ale tu jeden z nich, pěkně vykutálený ptáček, řekl: „Klidně zůstaňte tu, já to zařídím.“ V mnišské kutně šel ke králi, vrhl se mu k nohám a řekl: „Pane králi, darujte mně i mým spolubratrům život! Nezasloužíme si to, ale doufáme, že k nám budete milostivý!“ Král se velmi podivil a řekl: „Otče, život vám daruji rád, ale nevím, čeho jste vy mohli dopustit.“ Tu voják povstal a vše králi vypověděl. Král se sice tomu novému kousku Jendy Vozemboucha od srdce zasmál, ale ve skrytu se přeci jen hněval, a tak si nechal zavolat těch dvanáct loupežníků a pohrozil jim, že je všechny ihned pověsí na šibenici, pokud mu neřeknou jistý prostředek, jak jejich kapitána chytit. Tak mu poradili, aby nechal obklíčit celé okolí a prohledat všechny domy, když Jendu ani potom nechytí, pak se poddají svému osudu.

k rál poručil splnit vše, co mu radili, a tak byly všechny domy v blízkém i širokém okolí prohledány a všichni jejich obyvatelé předvedeni, aby si je těch dvanáct loupežníků prohlédlo. Ale Jendu nenašli, neboť ten byl dávno za horami, kde opět zkoušel svoje umění. Kde ale měl své loupežnické hnízdo, to se král dozvěděl, když konečně prohledali i tkalcův domek. Následujícího dne se těch dvanáct loupežníků houpalo na šibenici. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka "Der Räuberhauptmann Hans Kühstock" je ze sbírky lidových pohádek "Deutsche Hausmärchen" (1851) sběratele Johanna Wilhelma Wolfa (1817 - 1855). Z němčiny pro vaši radost přeložila, po svém převyprávěla a poznámkami opatřila Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons