O kouzelné strace

Joseph Haltrich

b yl jednou jeden starý sedlák a ten měl dva syny a dvě krávy. Když se to s ním mělo k umírání, zavolal syny a řekl jim: „Hoši, každému z vás tu nechávám jednu krávu, ale žádný z vás nezoře svoje pole sám jen s jednou krávou, takže je zapřahejte vždy spolu a jeden druhému si bratrsky pomáhejte.“ Starý umřel a jeho synové nějaký čas věrně následovali jeho radu, ale jednou se natrefilo, že oral ten mladší a ten starší se přišel podívat. Tenkrát vám bylo velké sucho, slunce žhnulo a země byla vyprahlá a tvrdá jako kámen a ubohé krávy nemohly dál, a protože ten mladší bratr měl slitovné srdce, tak při orání takto naříkal: „Oh, vy moje ubohé krávy! Oh, vy moje ubohé krávy!“ Když to starší bratr uslyšel, rozzlobil se a řekl: „Neříkej moje ubohé krávy, jinak si lidé budou myslet, že jsou obě tvoje!“ Ale bratr na to napomínání za chvíli zapomněl a opět zvolal: „Oh, vy moje ubohé krávy! Oh, vy moje ubohé krávy!“ Tu ten starší pohrozil: „Jestli to řekneš ještě jednou, tak ti tvoji krávu zabiji.“ Ale tento se brzy zapomněl a řekl to znova, takže starší bratr popadl sekeru a jeho krávu zabil. Tak tam ubohý mladší bratr stál a plakal a plakal tak usedavě, že by se nad ním ustrnul i král, kdyby nějaký jel právě kolem, a teprve když nastal večer, obrátil se mladší bratr k domovu, ale protože svého zlého bratra nechtěl a nemohl ani vidět, spal venku ve stodole.

b rzy ráno vzal mladší bratr nůž a šel na pole k mrtvé krávě, aby z ní stáhl kůži a strávil tam tím celý den, a když se večer vydal domů, nešel spát do chalupy, ale opět do stodoly. Když se druhý den vydal na pole, aby se na svoji ubohou krávu podíval, hodovala na ní hejna vran a strak, což ho rozzlobilo: „Jen počkejte! Vy mi tu nebudete jen tak žrát moji krávu!“ A postavil se tam s holí na stráž, aby hned každou, která se vrátí, zabil, ale vrány a straky se nevrátily, dokud tam stál, jen netrpělivě poletovaly kolem, pokukovaly po tom tučném soustu a čekaly. Nakonec si tedy mladší bratr vymyslel lest, vzal kravskou kůži, vlezl do ní a položil se vedle krávy, kde nějakou chvíli bez pohnutí ležel. Vrány a straky nechápaly, kam se poděl, ale když se nic dalšího nedělo, slétly se ze všech stran a krávu sledovaly nejprve z povzdálí, ale když bylo všude ticho, jejich odvaha rostla, až se konečně odvážily a daly se do hodování. Tu se najednou z pod kravské kůže vymrštila ruka, rychle popadla jednu straku a zmizela, zatímco se ostatní vrány a straky poplašeně vznesly do výše. Teď se zase rozhostil klid, ale bylo to marné, ptáci se už nevrátili, a tak to nakonec mladší bratr vzdal a svoji ubohou krávu jim nechal.

p otom se vydal na dalekou cestu do hlavního města, aby tam prodal kravskou kůži; ukořistěnou straku vzal s sebou. Do města dorazil pozdě večer, a protože tu neměl žádné příbuzné ani známé, neměl se ke komu uchýlit na noc, a tak se tu rozhlížel po domech, ve kterých se ještě svítilo světlo, aby tam požádal o nocleh. Nechtěl byl přítěží u chudých, ani se obrátit na příliš bohaté, neboť těm by konání dobra přišlo zatěžko, i kdyby rádi člověka viděli, těžko by si u sebe nechali na noc neznámého cizince. Nakonec si vyhlédl dům, který se mu zdál tak akorát, a zaklepal. Tu slyšel uvnitř šramot a šustot a po chvíli zavolal ženský hlas: „Kdo je to?“ „Chudý pocestný, panímámo, mějte slitování a vezměte mne na noc.“ „Ach, milý muži, u nás nemáme volný ani koutek, jinak bychom vás ze srdce rádi vzali.“ „Ale panímámo, kout za pecí je pro mne dobrý dost, nebuďte tak nemilosrdná.“ „Poohlídněte se, dobrý muži, někde jinde, kde vám nabídnou něco lepšího, já bych se musela stydět nechat vás nepohodlně ležet za pecí.“ „Milá panímámo, z toho si nedělejte hlavu, já jsem k smrti unavený, budu spát dobře i za pecí a hned usnu. A ke všemu, pokud mě neuložíte, budu mít smůlu při prodeji mé kravské kůže. Však víte, že když člověka odeženou od prvních dveří, kde požádal o nocleh, nepřinese to nikomu štěstí.“ Hospodyně ho opravdu na noc nechtěla a byla velmi rozhněvaná, ale když viděla, že se cizinec nedá odbýt a jenom ji zbytečně zdržuje od práce, sundala závoru na dveřích a velmi nepřátelsky ho pozvala dál: „Vy nestydo, tak pojďte rychle dovnitř a pakujte se za pec! Ale pamatujte si, pokud se odvážíte jednou jedinkrát muknout, tak vás na místě vyženu pryč!“ Na tuhle hrubost neměl mladší bratr co říct, ale pěkně ho to žralo. Bez řečí si vlezl s kravskou kůží a strakou za pec, kde si lehnul a dělal, že spí.

m ezitím pokračovala hospodyně v započatém díle. Z pod lavice vyndala podsvinče, které tam při vyrušení ukryla, a dala ho péci do trouby. Potom vzala velkou pánev a smažila lívance, a když byla hotová, šla ke kredenci a přinesla džbán vína. Najednou se otevřely dveře a vešel hezký mladý muž. „Ach, pane kantore, už jsem myslila, že nepřijdete.“ Pak se žertovalo a smálo, hospodyně prostřela stůl a chtěli se dát do jídla, když najednou někdo silně zabušil na dveře a žena ke svému úleku poznala, že je to její muž, který se vrátil z jarmarku. Než by jeden okem mrknul, vyletěl kantor zadními dveřmi ven, hospodyně rychle sklidila ze stolu, podsvinče strčila do komína, lívance do trouby a džbán s vínem postavila pod lavici, potom rozházela postel, svlékla si šaty, zhasla světlo, položila se do postele a dělala, že spí. Hospodáři přišlo čekání za dveřmi dlouhé, a tak tloukl do dveří, jako by je chtěl rozbít na tisíc kousků, a přitom běsnil: „Otevřeš už konečně, ty ženská proklatá?“ Tu hospodyně ustrašeně vstala, přišourala se ke dveřím a otevřela. „Jak to, že je tu najednou taková tma?“ ptal se muž, když vešel: „Před chvílí tu bylo světla jako na kostele! A proč jsi mě nechala tak dlouho čekat? Dvakrát jsem bušil tak, že by to vzbudilo mrtvého!“ „Dvakrát? To není pravda!“ zvolala žena vzdorně: „Ano, jednou možná, zatímco jsem zavírala dveře do zahrady. Já jsem ale slyšela až to poslední klepání a to mě tak vylekalo, že se ještě třesu po celém těle. Byla by to tvoje vina, kdyby se mi něco stalo!“ S tím si lehla zpět do postele a nechala muže tápat ve tmě; však také teď litoval, že byl tak prudký, šel mlčky k ohni, kde byly ještě žhavé uhlíky, fouknul do plamene, zapálil světlo a postavil ho na stůl. Když si sundal svůj těžký cestovní oděv, kožich a rukavice, šel k posteli a měkce řekl: „Ženuško, nemáš pro mě něco k jídlu, jsem hladový, že bych spořádal vola.“ „Žer chleba,“ křikla žena: „ten je pro tebe dobrý dost, bručoune vzteklá!“

t akovéto nakládání hnulo hospodáři opět žlučí, ale neřekl ani slovo, šel ke kredenci, vytáhnul si nakrojený bochník a sednul si ke stolu. Tu za pecí mladší bratr, který vše viděl a slyšel, zatahal za ocas svoji straku a ona hlasitě zaskřehotala. „Ženo, co to bylo?“ zvolal muž. „To je nějaký pobuda, kterého jsem se nemohla pro jeho nestydatou vytrvalost zbavit a musela ho vzít na noc!“ Hospodář vzal světlo a šel k peci, posvítil si a uviděl cizince. „Copak to tam máte?“ zeptal se ho. Mladší bratr řekl: „Kouzelného ptáka, který mluví pravdu!“ „Kouzelný pták! Jeminkote, něco takového jsem nikdy neviděl! Ať nějakou tu pravdu řekne!“ Tak mladší bratr straku štípnul, aby zaskřehotala. „Copak to říkala?“ „V komíně leží na pekáči pečené selátko.“ „Nu, to by mi zrovna bodlo!“ zaradoval se hospodář a sehnul se do komína a ke svému překvapení vytáhnul ještě kouřící selátko, radost pohledět! Hned prostřel a cizince pozval ke stolu a musel pojíst s ním. Když s tím byli hotoví, hospodář řekl: „Ještě bych si něco dal. Koukejte se toho kouzelného ptáka poptat, kde by se co našlo.“ Mladší bratr nelenil, a tak jim straka vyzradila, že v troubě čeká mísa lívanců. „No to by bylo báječné!“ řekl hospodář, hrábnul do trouby a vytáhnul ven mísu a lívance byly ještě teplé. To se ti dva panečku poměli. „Teď by to chtělo něčím zapít, ale víno žádné nemám, zeptej se toho svého kouzelného ptáka, kde by se našlo.“ Kde by? Inu, bylo pod lavicí. Teď byl hospodář nadmíru spokojený, zatímco jeho žena se v posteli málem zalkla hněvem a záští. Když vypili několik sklenic vína, dostal se hospodář do povídavé nálady, vychvaloval kouzelného ptáka a v duchu si myslil: „Kdybys tak takového ptáka měl!“, až nakonec svému hostu řekl: „Poslyšte, příteli, neprodal byste mi svého ptáka? Podívejte, udělal jsem dobrý obchod, dám vám celý výdělek!“ „Kdepak, ten není na prodej!“ řekl mladší bratr: „S jeho pomocí mohu najít všechny zakopané poklady.“ Nyní byl hospodář ještě žádostivější: „Příteli, dám vám půlku svého majetku! Plácněme si!“ Tak si s ním nakonec mladší bratr plácnul: „Dobrá, hospodáři, že jste to vy, máte ji za tu cenu mít, žádnému jinému bych ji neprodal!“

z atímco takto obchodovali, venku se úplně rozednilo, tu hospodyně čile vyskočila z postele a křičela: „Ne, to nikdy nedovolím, abys tomu podvodníkovi dal polovinu majetku pro nic za nic!“ „Co? Podvodníkovi? Pro nic za nic?“ zvolal mladší bratr pohoršeně: „Panímámo, na místě si mého kouzelného ptáka můžete vyzkoušet!“ Tu posedl ženu strach, že teď vyjde najevo její historka s kantorem, a tak zmlkla a řekla smířlivě: „Inu, když je to tak, pro mě za mě, ta polovina majetku je vaše.“ Když hospodář viděl, že žena souhlasí, upaloval k sousedovi, aby si vypůjčil ještě pět tisíc zlatých k tomu tisíci, který přinesl z jarmarku, a mohl cizinci zaplatit dřív, než si to on nebo jeho žena zase rozmyslí. Mladší bratr peníze přepočítal, dal mu svoji straku, na záda si hodil kravskou kůži a chtěl jít pryč. „Počkej, dobrý muži, co to tu máte?“ ptal se hospodář. „Ale to je návnada, na kterou se chytají ti kouzelní ptáci.“ To už chtivost hospodáře zcela zaslepila, neboť si pomyslel: „Co ti pomůže, že máš jednoho kouzelného ptáka, když tomuhle tady zůstane návnada a může chytit tisíc jiných. Tu návnadu musíš získat za každou cenu!“ „Milý příteli,“ řekl mladšímu bratrovi: „vy pro tu návnadu nebudete mít to správné využití jako já, prodejte mi ji a já vám dám tu druhou polovinu mého majetku!“ Mladší bratr se stavěl, že se dlouze zamyslil, ale nakonec se nechal hospodářem umluvit a plácli si: „Inu, hospodáři, že jste to vy, žádnému jinému bych to neprodal. Nyní ale s penězi sem, mám naspěch!“ Hospodář upaloval, aby prodal sousedům dvůr i dům, zatímco jeho žena běhala po světnici jako smyslů zbavená a volala: „Ty podvodníku! Jen počkej!“ „Mám nechat mého kouzelného ptáka promluvit?“ zeptal se mladší bratr a ona zase zmlkla. Za chvíli přiběhl udýchaný hospodář s penězi a ochod byl uzavřen. Mladší bratr si vzal tu hromadu peněz a vydal se rovnou cestou do své vzdálené domoviny, kde se brzy stal díky svému bohatství váženým občanem.

s taršího bratra užírala velká závist, rád by také tolik zbohatnul, a tak, když se dozvěděl jak to nastrojit, zabil svoji krávu, stáhnul ji z kůže a pak číhal na straku, jednu opravdu chytil a pak upaloval do nejbližšího města, kde straku i kravskou kůži nabízel na prodej a chtěl za ně pěkně kulatou sumičku. Ve městě ho měli za blázna a dělali si z něj legraci, takže měl nakonec kromě ztráty krávy ještě z ostudy kabát. A ten hloupý hospodář? Inu, tomu se taky brzy otevřely oči a pochopil, že nemá žádného kouzelného ptáka a žádnou návnadu na chytání jiných kouzelných ptáků, ale obyčejnou hloupou straku, jakých létají po světě tisíce, a docela obyčejnou kravskou kůži. Nakonec musel jít i se svojí hříšnou ženou žebrotou, protože všechen svůj majetek vyhodil oknem. S pravdou se hospodyně hospodáři nikdy nepochlubila, a tak se ta historka musela na světlo boží dostat díky tomu kantorovi, protože jinak bychom o ní nevěděli ani my. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Der Mann mit dem Zaubervogel“ je ze sbírky pohádek „Sächsische Volksmärchen aus Siebenbürgen“ (1856) německého filologa a folkloristy Josepha Haltricha (22.07.1822 - 17.05.1886). Z němčiny přeložila a pro vaši potěchu převyprávěla Jitka Janečková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

Arcimág a jeho sluha - Joseph Haltrich
Báchorka o fazoli - Johann Wilhelm Wolf
Bleška a veška - Bratři Grimmové
Brémští muzikanti - Bratři Grimmové
Bukač a dudek - Bratři Grimmové
Buvolí kráva a rybka - Joseph Haltrich
Chytrá Běta - Bratři Grimmové
Ďáblova babička - Bratři Grimmové
Dědeček a vnuk - Bratři Grimmové
Dietmarova lžipohádka - Bratři Grimmové
Divodějný strom - Anonym
Doktor Vševěd - Bratři Grimmové
Duch v láhvi - Bratři Grimmové
Dva řezníci v pekle - Joseph Haltrich
Dvanáctero líných pacholků - Bratři Grimmové
Fridrich a Katynka - Bratři Grimmové
Hádanka - Bratři Grimmové
Hadí královna - Otto Sutermeister
Hadrnička - Bratři Grimmové
Hambálek - Bratři Grimmové
Holota - Bratři Grimmové
Honza a Jacek - Joseph Haltrich
Honza a loupežníci - Otto Sutermeister
Honza Lenivec - Joseph Jacobs
Honza se žení - Bratři Grimmové
Honza Vejtaha - Otto Sutermeister
Hora Zemúň - Bratři Grimmové
Hrnečku, vař! - Bratři Grimmové
Jak chodil lišák se džbánem, až se ucho utrhlo - Anonym
Jak ďábla okradli o duši - Bratři Grimmové
Jak dělal lišák chůvu - Anonym
Jak dva lhali, až se prášilo - Joseph Haltrich
Jak dvanáct bratrů hledalo nevěsty - Joseph Haltrich
Jak dvě sestry sloužily u čarodějnice - Joseph Haltrich
Jak Honza ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak Honza špásoval - Joseph Haltrich
Jak jedna dostala dárky - Joseph Haltrich
Jak jedni kvůli svatbě utekli - Anonym
Jak jednomu hloupost zlatě vykvetla - Joseph Haltrich
Jak jednomu přišla krása draho - Joseph Haltrich
Jak jednomu uletělo štěstí - Otto Sutermeister
Jak ježek uhonil zajíce k smrti - Bratři Grimmové
Jak kohoutek a slepička sbírali drobečky - Bratři Grimmové
Jak krejčík vylekal obra - Bratři Grimmové
Jak lišák a vlk skákali skrze oheň - Joseph Haltrich
Jak lišák léčil havránčatům svrab - Joseph Haltrich
Jak lišák obral sedláka o ryby - Joseph Haltrich
Jak lišák přelstil kohouta - Joseph Haltrich
Jak lišák přemlouval vlka jíti do loupežnického domu - Joseph Haltrich
Jak lišák přemlouval vlka přes studnu skákati - Joseph Haltrich
Jak lišák přišel o kožich - Joseph Haltrich
Jak lišák sbíral borůvky - Anonym
Jak lišák učil vlka chytat ryby - Joseph Haltrich
Jak lišák učinil zajíce svým nevolníkem - Joseph Haltrich
Jak lišák vedl válku s medvědem - Anonym
Jak lišák vedl vlka do ovčína - Joseph Haltrich
Jak lišák vlkovi ku dvěma sviním pomohl - Joseph Haltrich
Jak lišák vyrobil vlkovi nový ocas - Joseph Haltrich
Jak lišáka přelstily husy - Joseph Haltrich
Jak medvěd a lišák klučili les - Anonym
Jak medvěd, vlk a lišák bojovali - Joseph Haltrich
Jak měl trakař pravdu - Anonym
Jak padla kosa na kámen - Anonym
Jak pes pozval vlka na svatbu - Anonym
Jak přadlenky mlčely - Joseph Haltrich
Jak satanáš pískal na flétnu - Johann Wilhelm Wolf
Jak se dva vsadili - Joseph Haltrich
Jak se dva vychloubali až do nebe - Joseph Haltrich
Jak se Janek Šavlička vydal do Říma - Ulrich Jahn
Jak se jeden učil latinsky - Joseph Haltrich
Jak se jeden vydal do světa - Bratři Grimmové
Jak se jeden vyučil na gaunera - Bratři Grimmové
Jak se jeden ženil s ropuchou - Johannes Jegerlehner
Jak se jednomu lepila smůla na paty - Bratři Grimmové
Jak se kohout ženil - Johann Wilhelm Wolf
Jak se lišák osvobodil - Joseph Haltrich
Jak se lišák vlkovi svezl po hřbetě - Anonym
Jak se lišákovi vysmíval zajíc - Joseph Haltrich
Jak se lišky dělily - Joseph Haltrich
Jak se měl mordýř ku ženitbě - Bratři Grimmové
Jak se nestal střízlík králem - Bratři Grimmové
Jak se Paleček vydal do světa - Bratři Grimmové
Jak se slepička dusila - Bratři Grimmové
Jak se sousedův kohout a sousedčina slepice předháněli - Joseph Haltrich
Jak se stal Popelák králem - Joseph Haltrich
Jak se zajíc poměl s liškou - Anonym
Jak sedláček přechytračil čerta - Bratři Grimmové
Jak sedlák nepřišel o koně - Anonym
Jak si Honza opatřil nevěstu - Franz Georg Brustgi
Jak si kočka dala šít - Anonym
Jak si pasáček vepřů přál - Otto Sutermeister
Jak si vedl krejčík v nebi - Bratři Grimmové
Jak skřítkové křtiny slavili - Bratři Grimmové
Jak skřítkové šili boty - Bratři Grimmové
Jak slepička umřela - Joseph Haltrich
Jak slepičku pohřbili - Joseph Haltrich
Jak smrtisko posílalo posly - Bratři Grimmové
Jak sobě vybrati nevěstu - Bratři Grimmové
Jak Starý Fric prohrál sázku - Ulrich Jahn
Jak starý Sultán vedl vojnu - Bratři Grimmové
Jak šel jeden do nebe - Franz Georg Brustgi
Jak šel sedlák pro vavřín - Bratři Grimmové
Jak šel Smrťák za kmotra - Ulrich Jahn
Jak šla kachnička na vandr - Joseph Haltrich
Jak šly děti na jahody - Ludwig Bechstein
Jak v jednom zámku strašilo - Franz Georg Brustgi
Jak vlci slavili svatého Jána - Joseph Haltrich
Jak vlk přišel k úhoně - Anonym
Janek Karbaník - Bratři Grimmové
Jasné slunce zlé skutky vyjevuje - Bratři Grimmové
Jehňátko a rybička - Bratři Grimmové
Karkulínkové - Anonym
Kdo hledá, najde - Joseph Haltrich
Kmotr - Bratři Grimmové
Kmotra Liška se opět vdává - Bratři Grimmové
Kocour Micpuf - Joseph Haltrich
Kouzelné hadřisko - Bratři Grimmové
Kouzelné trpasličí čepičky - Ludwig Bechstein
Kouzelný oblázek - Otto Sutermeister
Král a sedm zakletých princezen - Jitka Vlk Martináková
Král zlodějů - Bratři Grimmové
Krásná Katynka a Hromburác - Bratři Grimmové
Krvavá komnata aneb vykutálená čečetka - Bratři Grimmové
Lidožroutka lidožravá - Anonym
Líná přadlenka - Bratři Grimmové
Líný Honza a Tlustá Terka - Bratři Grimmové
Lišák a husy - Bratři Grimmové
Lišák a ježek - Joseph Haltrich
Lišák a kmotřička - Bratři Grimmové
Lišák a kočka - Bratři Grimmové
Lišák a kůň - Bratři Grimmové
Lišák a medvěd - Joseph Haltrich
Lišák a šnek - Joseph Haltrich
Lišák a vlk na svatbě - Joseph Haltrich
Lišák a vlk u obecní studny - Joseph Haltrich
Lívanec nejlívancovitější - Anonym
Loupežnická nevěsta - Ludwig Bechstein
Mazaný učitel a čertiska - Joseph Haltrich
Medvěd,vlk, lišák a zajíc na jarmarku - Joseph Haltrich
Miláček Štěstěny - Anonym
Muzikant ve vlčí jámě - Joseph Haltrich
Mužík s kouzelným zrcadlem - Anonym
Na dvorku - Bratři Grimmové
Na nebeském mlatě - Bratři Grimmové
Ne chudoba, ale bohatství činí z člověka mudrce - Joseph Haltrich
Nehodný syn - Bratři Grimmové
Nejlepší jídlo na světě - Johann Wilhelm Wolf
Nemytý a nečesaný - Otto Sutermeister
O chlapečkovi, co stále ujídal - Joseph Haltrich
O chytrém Honzovi - Bratři Grimmové
O chytrém krejčíkovi - Bratři Grimmové
O chytrém pacholkovi - Bratři Grimmové
O Červené Karkulce - Bratři Grimmové
O desíti kůzlátkách a medvědovi - Joseph Haltrich
O děsuplné paní Gertrůdě - Bratři Grimmové
O dvou zakletých pastýřích - Otto Sutermeister
O hrušce, která nechtěla spadnout - Bratři Grimmové
O jednom, co nosil kříž - Joseph Haltrich
O jednom, co se stal přes noc farářem - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co starostí neměl - Franz Georg Brustgi
O jednom, co zbohatl na starém sedle - Ulrich Jahn
O kouzelném flakonku - Franz Georg Brustgi
O křišťálové studánce - Otto Sutermeister
O krvelačném jelitu - Bratři Grimmové
O líné Kateřině - Joseph Haltrich
O lišce a chytré sýkorce - Joseph Haltrich
O milosrdné ruce - Bratři Grimmové
O myšce, ptáčkovi a klobásce - Bratři Grimmové
O nejhloupějším muži na světě - Joseph Haltrich
O nenažraném obrovi - Otto Sutermeister
O obřích hruškách - Otto Sutermeister
O perníkové chaloupce - Jitka Vlk Martináková
O přátelství kočky a myši - Bratři Grimmové
O prohnané Grétličce - Bratři Grimmové
O psím naříkání - Ludwig Bechstein
O řepě - Bratři Grimmové
O slavičí proradnosti - Bratři Grimmové
O slepém, chromém a nahém - Joseph Haltrich
O smutném konci pantáty Košinky - Bratři Grimmové
O třech bílých labutích - Johannes Jegerlehner
O třech bratrech a zlovolném obřisku - Joseph Haltrich
O třech hluchých pastýřích - Joseph Haltrich
O třech ranhojičích - Bratři Grimmové
O třikrát líném Honzovi - Otto Sutermeister
O trpaslici Troubelíně - Johannes Jegerlehner
O vandrování kdovíkudy kdovíkam - Bratři Grimmové
O velkém přátelství psa a vrabčáka - Bratři Grimmové
O vlkovi, který uvěřil vlastním uším - Johann Wilhelm Wolf
O zachráněném háděti - Johann Wilhelm Wolf
O zakleté panně - Otto Sutermeister
O zakleté panně s klíči - Otto Sutermeister
O zlatém telátku - Joseph Haltrich
O ztracené odvaze - Jitka Vlk Martináková
O ztracených dětech - Otto Sutermeister
O zvířecí věrnosti a lidské proradnosti - Bratři Grimmové
Obr Paleček - Bratři Grimmové
Odkud dneska fouká? - Anonym
Oklamaný ďábel - Anonym
Opustíš-li mne, zahyneš - Bratři Grimmové
Palečkovo vandrování světem - Bratři Grimmové
Paní Zima - Bratři Grimmové
Pasáček - Bratři Grimmové
Pečené ryby - Anonym
Podivné hry - Bratři Grimmové
Podivuhodný muzikant - Bratři Grimmové
Podvržené dítě - Bratři Grimmové
Pohádka krajánka ze Lhoty - Bratři Grimmové
Pohádka o hadovi - Bratři Grimmové
Pohádka o pěti bratrech - Joseph Haltrich
Pohádka o pěti prstech na nohách - Joseph Haltrich
Pohádka o rudém kohoutku - Joseph Haltrich
Pohádka z Prolhané Lhoty - Ulrich Jahn
Pole, políčka za mandel sýra - Ulrich Jahn
Potrestaný platýz - Bratři Grimmové
Povedený učenec - Joseph Haltrich
Pozemský ráj - Anonym
Rozumbradové - Bratři Grimmové
Sedláček - Bratři Grimmové
Sedlák, medvěd a lišák - Joseph Haltrich
Sedmkrát zabitý - Joseph Haltrich
Smrťákův zámek - Johann Wilhelm Wolf
Sova - Bratři Grimmové
Spěchej pomalu! - Bratři Grimmové
Stará žebračka - Bratři Grimmové
Starý Fric a selský synek - Ulrich Jahn
Stéblo trávy, uhlíčko a fazole - Bratři Grimmové
Střízlík a medvěd - Bratři Grimmové
Svatba kmotry Lišky - Bratři Grimmové
Švábská sedmička - Bratři Grimmové
To nejméně uvěřitelné - Johann Wilhelm Wolf
Tři bratři - Bratři Grimmové
Tři císařské otázky - Franz Georg Brustgi
Tři dítka Štěstěny - Bratři Grimmové
Tři lenoši - Bratři Grimmové
Tři sestry a lidožroutské obřisko - Joseph Haltrich
Tři tovaryši - Bratři Grimmové
Trpasličí dárky - Bratři Grimmové
V dobrém a ve zlém - Bratři Grimmové
Věčně spokojené dítě - Johann Wilhelm Wolf
Vlk a člověk - Bratři Grimmové
Vlk a člověk podruhé - Joseph Haltrich
Vlk a deset kůzlátek - Joseph Haltrich
Vlk a dva kozlové - Joseph Haltrich
Vlk a dva sedláci - Joseph Haltrich
Vlk a klisna - Joseph Haltrich
Vlk a lišák - Bratři Grimmové
Vlk a lišák u kožešníka v mořidle - Joseph Haltrich
Vlk a sedm kůzlátek - Bratři Grimmové
Vlk a stará koza - Joseph Haltrich
Vlk a svině s dvanácti selátky - Joseph Haltrich
Vlk kajícníkem - Joseph Haltrich
Vlk králem a lišák ministrem - Joseph Haltrich
Vodní víla - Bratři Grimmové
Vychrtlá Líza - Bratři Grimmové
Zaječí nevěsta - Bratři Grimmové
Zakletý dům - Otto Sutermeister
Zlatý klíč - Bratři Grimmové
Zrnko prosa - Joseph Haltrich
Žár i chlad z jedněch úst - Anonym
Železný Honza - Joseph Haltrich
Žid v trnisku - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons