Havránka

Bratři Grimmové

b yla jednou jedna královna a ta měla malou dcerku, která ještě neuměla chodit. Jednoho dne byla dívenka tak nezbedná a neposlušná, že se královská matka rozhněvala, a protože kolem zámku letělo právě hejno havranů, otevřela okno a pravila: „Kdyby ses tak proměnila v havrana a uletěla s nimi pryč, abych měla konečně klid!“ Sotva ta slova vyslovila, dítě se proměnilo v havrana a vyletělo jí z rukou. Havránka odletěla do černého lesa a rodiče o ní vícekrát neslyšeli.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

j ednou kráčel tím lesem mládenec a uslyšel havraní skřehotání, tak se vydal po hlase a našel k Havránku; ta mu pravila: „Jsem zakletá královská dcera, ale ty bys mne mohl vysvobodit.“ „Co mám udělat?“ zeptal se. Havránka pokračovala: „Jdi hlouběji do lesa, až najdeš dům, ve kterém bydlí jedna stará žena, ta ti bude nabízet jídlo a pití, ale ty si nesmíš nic vzít; když se něčeho najíš nebo napiješ, upadneš do hlubokého spánku a nebudeš mne moci vysvobodit. V zahradě za domem je pahorek, na tom budeš stát a čekat na mne. Po tři dny ve dvě hodiny po poledni za tebou přijedu v kočáře, poprvé bude tažený čtyřmi bělouši, podruhé hnědkami a třetí den černými vraníky; ale když budeš spát, tak to mě nevysvobodíš.“ Mládenec slíbil, že udělá vše, jak si přeje, ale Havránka řekla: „Už dnes vím, že mě nevysvobodíš, že si od té ženy něco vezmeš.“ Ale on se dušoval, že se bude mít před jídlem i pitím na pozoru.

k dyž přisel do stařenina domu, řekla mu: „Ubohý chlapče, jistě jste vysílený, pojďte a občerstvěte se, jezte a pijte.“ „Ne,“ odvětil: „nebudu nic pít ani jíst.“ Ale stařena mu nedala klidu a pravila: „Když nechcete nic jíst, tak si dejte aspoň jeden doušek, jednou je jako nikdy.“ Tak se nechal přemluvit a trochu se napil. Po poledni vyšel ven do zahrady na pahorek, aby čekal na Havránku. Ale pojednou na něj přišla velká únava, které se nemohl ubránit a lehl si, i když spát nechtěl; sotva se však pohodlně uložil, oči se mu samy zavřely a usnul. Spal tak tvrdě, že ho nic na světě nedokázalo probudit. Kolem druhé hodiny odpolední přijela princezna v kočáře taženém čtyři bílými hřebci, ale byla smutná a říkala si: „Vím, že spí.“ A když vjela do zahrady, ležel mládenec na pahorku a spal. Vystoupila z kočáru, šla k němu a třásla s ním, volala na něj, ale on se neprobudil.

d ruhého dne v poledne zase přišla ta stará žena a nabízela mu jídlo a pití tak dlouho, dokud si nezavdal alespoň jeden doušek. Před druhou hodinou odešel na pahorek do zahrady, aby čekal na havránku, ale padla na něj opět tak velká únava, že nemohl údy ani pohnout; nemohl si pomoci, položil se a upadl do hlubokého spánku. Když spřežení hnědých hřebců přivezlo v kočáře princeznu, byla opět smutná a říkala si: „Vím, že spí.“ Šla až k němu, ale on tvrdě spal a neprobudil se.

d alšího dne stařena řekla: „Copak to má být? Nechcete jíst ani pít, chcete snad zemřít?“ A on odpověděl: „Já nechci a nesmím jíst.“ Postavila před něj mísu s jídlem a sklenici s vínem a on nemohl té vůni odolat a vypil doušek vína. Když přišel jeho čas, odešel do zahrady na pahorek a čekal na princeznu, ale byl ještě unavenější než předešlého dne, lehl si a zase usnul tak tvrdě, jakoby ho do vody hodil. Kolem druhé hodiny přijela princezna v kočáře taženém čtyřmi černými vraníky, opět celá smutná pravila: „Vím, že spí.“ A když k němu přišla, viděla, že opravdu tvrdě spí. Třásla s ním a úpěnlivě na něj volala, ale on se neprobudil. Tu vedle něj položila chleba, kousek masa a láhev vína; toho pití a jídla nikdy neubývalo, ať kdo snědl, co chtěl. Pak si sundala zlatý prsten, na kterém bylo vyryto její jméno, a dala mu ho na prst. Nakonec vedle něj položila dopis, kde mu vypsala, co se událo a taky mu napsala, že pokud ji přece jen chce vysvobodit, pak ji najde na zámku na Skleněné hoře. A když byla hotova, sedla si do kočáru a ten ji vezl ke Skleněné hoře.

k dyž se jinoch probudil a viděl, že zase usnul, propadl velkému smutku a řekl: „Tak měla přece jen pravdu, nevysvobodil jsem ji.“ Tu mu padl pohled na věci, které ležely vedle něj, vzal do rukou dopis, který mu Havránka napsala. Ihned vstal a rozhodl se vydat na Skleněnou horu, ale nevěděl, kde leží. Šel dlouho tím černým lesem, uběhlo celých čtrnáct dní a stále nebyl na jeho konci. Tu se setmělo, a protože byl velmi unaven, lehnul si do křoví, aby tam přespal. Zrovna nadešel čas, kdy lidé zažehávají světla, tu uviděl, jak v dálce něco světélkuje, a tak tím směrem vydal.

p řišel před dům, před kterým stál obr, tak se trochu polekal, ale nakonec si dodal odvahy a šel blíž. Obr zvolal: „To je dobře, že jdeš, už jsem dlouho nic nejedl, tak si tě dám k večeři.“ „Buď tak laskavý a nejez mě,“ řekl mládenec: „já mám dost jídla, aby ses tím nasytil i ty.“ „No jestli je to tak,“ řekl obr: „to můžeš zůstat v klidu, já bych tě snědl, jen kdybych nic jiného nesehnal.“ Vešli do domu, sedli si ke stolu a hoch vyndal chleba, maso a láhev vína a bylo toho dost pro oba. „To se mi zamlouvá.“ řekl obr a jedl, co mu hrdlo ráčilo. Potom se ho mládenec zeptal: „Můžeš mi říct, kde bych našel Skleněnou horu?“ „Můžeme se podívat do mapy, jsou na ní všechny města, vesnice i sídla.“ pravil obr. Vytáhl mapu a hledali onen zámek na Skleněné hoře, ale nic nenašli. „Nic se neděje,“ utěšoval ho obr: „mám ve skříni ještě větší mapu, můžeme se podívat do ní.“ Ale to bylo taky nadarmo. Hoch se chtěl vydat dál, ale obr ho prosil, ať pár dní počká, dokud se nevrátí domů jeho bratr, který vyšel někam za obživou.

k dyž druhý obr přišel, mládenec se ho ptal na Skleněnou horu a on odpověděl: „Až se dosyta najím, pak najdu tu správnou mapu.“ Po jídle šel do své světnice a odtamtud přinesl mapu, ale také v ní Skleněnou horu nenašli, nakonec vytáhl velmi starou mapu a konečně se jim poštěstilo; na té Skleněnou horu našli, ale byla mnoho tisíc mil odtud. „Jak jen se tam dostanu?“ zděsil se hoch. Tu obr pravil: „Mám dvě hodiny čas, takže tě kousek můžu odnést, ale pak musím zpět domů.“ Tak ho obr odnesl asi sto hodin cesty od zámku a řekl mu: „Ten zbytek cesty už dojdeš sám.“ A vydal se zpět domů.

j inoch putoval k zámku; šel dnem i nocí, až konečně jednoho rána stanul na úpatí Skleněné hory. K zámku sice vedla cesta a on se po ní vydal, ale protože byla ta hora ze skla, stále sklouzával zpět a nemohl vyjít nahoru. Tak zůstal zarmoucený stát pod horou a řekl si sám pro sebe: „Zůstanu tady dole a budu na ni čekat.“ Postavil si chatrč a seděl před ní a díval se na cestu, zda po ní nepojede princezna v kočáře, ale nestalo se tak.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

c elý rok tam seděl a čekal, když tu jednoho, jak stál u okna a vyhlížel princeznu, uviděl, jak se opodál perou tři chlapi, až z nich lítají cucky a cáry, a tak na ně zavolal: „Pozdrav pánbů!“ Oni se sice po hlase ohlédli, ale protože ho neviděli, počali se znova mlátit hlava nehlava. Tu opět zavolal: „Pozdrav pánbů!“ Opět ho slyšeli, zarazili se a koukali, kdo by to mohl být, ale když nikoho neviděli, tak začali nanovo. „Pozdrav pánbů!“ zakřičel mládenec potřetí a pomyslil si: „Musím se jít podívat ven, co to tam mají.“ Vyšel ven a zeptal se jich, proč se bijí. Tu mu pravili, že první má hůl, která otvírá každé dveře, když se jich tou holí dotkne, druhý prý má plášť, když si ho přehodí přes ramena, stane se neviditelným, no a ten třetí měl koně, který dokázal vyjít na Skleněnou horu. A prali se kvůli tomu, zda si mají ty zázračné věci ponechat a užívat je společně či si je rozdělit. Mládenec řekl: „No ty tři věci bych s vámi mohl vyměnit, peněz sice moc nemám, ale také mám něco, co je cenné! Ale nejdříve musím ty vaše vyzkoušet, abych viděl, že jsou opravdu kouzelné.“ Tak ho ti hlupáci nechali nasednout na koně, do ruky mu dali hůl a přes ramena mu pověsili plášť. Tu jim každému uštědřil silnou ránu: „Tady máte, vy lenoši, co si zasloužíte, teď jste spokojeni?!“

p ak vyjel nahoru k zámku, a když k němu přijel, byla brána zavřená, tu se jí dotknul tou kouzelnou holí a brána se mžikem rozskočila. Vešel dovnitř a našel schody, které vedly do velkého sálu, kde seděla dívka a měla před sebou zlatý pohár s vínem. Neviditelný mládenec došel až k ní, stáhnul si prsten a vhodil ho do kalicha, až to zacinkalo. Tu dívka zvolala: „To je můj prsten, tak tu musí být taky ten mládenec, co mne měl vysvobodit!“ Hledala v celém zámku, ale nikoho nenašla, chasník zatím vyšel ven, nasedl na koně a odhodil plášť. Když princezna konečně přišla před bránu, uviděla ho a velmi se zaradovala. Seskočil a vzal ji za ruce a ona ho políbila: „Nyní jsi mne vysvobodil a zítra může být svatba.“ [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Die Rabe“ (KHM 93) je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů „Kinder-und Hausmärchen“ (1812-15, 1822, 1857). Z němčiny pro vaše potěšení přeložila a pro vaši radost převyprávěla a poznámkami opatřila Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons