Dvanáctero bratrů

Johann Wilhelm Wolf

b yl jednou jeden chudý muž, který měl dvanáct věčně hladových synů, a tak mu dali jednoho dne sbohem a nechali se naverbovat jako dvanáct husarů do jedné švadrony, kde z nich měl rytmistr radost, protože to byli udatní vojáci. Jednoho dne ale ten nejmladší něco přehlédl a byl za to od kaprála potrestán výpraskem. Vyprávěl o tom pak svým bratrům, a když byla noc, sbalili si svoje saky i paky, osedlali koně a všech dvanáct jich dezertovalo. Když dorazili do jednoho hostince za hranice země, přijel za nimi jejich rytmistr a zapřísahal je, aby se vrátili. Ale oni to neudělali, nýbrž jeli dál do šírého světa, aby tam hledali své štěstí. Tak přijeli do jednoho přívětivého a krásného lesa, uprostřed kterého stál krásný zámek. Kolem zámku byl hluboký příkop a padací most byl nahoře. Husaři zámek objeli, aby nalezli jiný vchod, a když znova přijeli k mostu, byl spuštěn dolů. Tak se vzmužili a vjeli na most.

v zámecké bráně stála nějaká dáma v černých šatech a s černým obličejem a přátelsky je přijala. Poručila jim sestoupit z koní a vedla je širokým zámeckým schodištěm vzhůru a obrovskou halou do sálu, kde bylo prostřeno pro dvanáct a pokynula jim, aby se posadili ke stolu. Pak jim přinášela výtečné pokrmy a nejvzácnější vína. To věru bratrům lahodilo a pustili se do hodování. Tu černá paní pravila: „Tohle můžete mít pořád, pokud tu zůstanete tři roky a nevyjdete ze zámku. Pokud budete po celý ten čas věrni svému slibu, budete pak bohatě odměněni, to vám slibuji, když ale slib nedodržíte, zle se vám povede.“ A těch dvanáct husarů souhlasilo a takový slib složilo. Jak to prvního dne začalo, tak to pokračovalo napořád. Ve dne jedli a pili a veselili se. Večer šli do ložnic, které jim černá dáma ukázala, a vyspali se v hedvábí. I o jejich koně ve stájích dobře pečovali, takže si kvůli nim nemuseli dělat starosti.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

k dyž uběhly dva roky, už jim jídlo ani pití nechutnalo tak jako na začátku. Nakonec vymyslili úklad, že si v zámecké pokladnici naplní torny zlatem a odjedou pryč. Jen ten nejmladší husar o tom nechtěl ani slyšet a úpěnlivě své bratry prosil, aby od svého zlého úmyslu upustili a té černé paní za vše dobré, co jim učinila, nečinili škodu. Ale oni si nenechali nic namluvit, druhého dne si napěchovali torny a kapsy zlatem a cválali pryč. Bratr je ještě před bránou napomínal, ale nic to nepomohlo, proto řekl: „Kam jdete vy, tam musím i já!“ Naplnil si tornu zlatem a ujížděl s nimi. Přijeli do téhož hostince, kde byli prve, dříve než vjeli do lesa, a žili zde v přepychu a přebytku. Ale za krátký čas všechno zlato prohýřili a rozhodli se jet dál do lesa, aby vyzkoušeli štěstí. Jen ten nejmladší si svoje zlato uschoval u hostinského a na tom bohapustém hýření se nepodílel. Když se bratři rozhodli odjet, řekl, že tu raději zůstane a nechal se u hostinského najmout za sklepníka. Zatímco se jeho bratři rozjeli do světa, vždy dva či tři společně, s tím, že se do toho hostince zase do roka a dne vrátí, on svědomitě vykonával svoji službu, takže byl všemi oblíbený a hostinský, který neměl žádné děti, ho nakonec měl za syna.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

u plynul rok a bratři se vraceli zpět, jeden po druhém a vždy jeden špinavější a roztrhanější než druhý, zrada černé paní jim nepřinesla žádné požehnání. Když byli zase všichni pohromadě, společně se poradili a jednohlasně se shodli na tom, že se vydají opět do zámku a tam vyzkouší ještě jednou své štěstí s černou paní. Nejmladší bratr je od toho chtěl opět odvrátit, ale oni mu nedali pokoje, dokud nakonec nejel s nimi. Projeli zase lesem a na zámek a padací most byl opět spuštěn dolů. V bráně čekala černá paní, neřekla však ani slovo a ani na jednoho se nepodívala. Kráčela před nimi do jídelny, kde bylo opět prostřeno pro dvanáct lidí, a přinesla jim opět to nejlepší a nejvzácnější bez toho, že by však promluvila slůvka a na některého z nich jen koutkem oka pohlédla. Zpočátku byli bratři zaražení, ale brzy začali pít a rozveselili se a byli rozjaření až do hluboké noci. Když usnuli, přišla černá paní a probudila toho nejstaršího a poručila mu jít s ní ven, že mu musí něco říct. A potom si přišla pro toho druhého a tak to šlo po řadě, dokud nepřišla pro nejmladšího. Toho zavedla do kuchyně a ukázala mu v kamenné výlevce puklinu, kterou se má podívat dolů. Tam na černé zemi leželo jeho jedenáct bratrů, jeden přes druhého a měli všichni zlámaný vaz. Černá paní se ho zeptala, zda tu zůstane ještě tři roky nebo si přeje, aby ho srazila dolů k ostatním. Mrtví bratři ale zvedli své zakrvácené hlavy a volali na něj, že to není pravda, že nejsou mrtví, že nemá dát na nic, co mu černá paní říká. Husar se ale nedal zmást a souhlasil. Paní ho zavedla opět do postele a od následujícího dne s ním opět mluvila a sloužila mu lépe než dříve.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

u plynuly skoro tři roky, když jednoho večera přišla a řekla, že teď musí vydržet ještě tři dny, které budou daleko horší než celé tři roky. Co se ale po následující tři noci stane, to musí vydržet a nesmí se nechat zmást, neboť pronese-li jedno jediné slůvko, bude vše ztraceno. V té první noci, když odbila desátá hodina, se otevřely dveře a do ložnice přišlo jeho jedenáct bratrů; smáli se a vyprávěli mu, že nyní sám vidí, že jsou stále živí a že ho černá paní obelhala a má se s nimi jít poveselit. Tak si s ním celé dvě hodiny povídali a různými způsoby se ho snažili přimět k řeči, ale on zůstal pevný a s úderem dvanácté hodiny bratři zmizeli. Druhého rána přišla černá paní a byla z jedné třetiny bílá. Děkovala mu a velmi ho prosila, aby i následující dvě noci vytrval a nedal se ani za nic zmást.

d ruhé noci se úderem desáté hodiny opět otevřely dveře a přišli bratři a přivedli s sebou staré rodiče i hostinského. Ten se svým číšníkem velmi přátelsky rozmlouval, jak je moc rád, že ho našel a co se mu to stalo a tak dál. Hoch mu ale neodpovídal, ačkoliv mu to bylo velmi zatěžko. Nyní se k němu jali promlouvat otec i matka, jak se kvůli němu od toho času, co je pryč, naplakali a nyní by k nim mohl pronést alespoň jedno útěšné slůvko. Když však mlčel, tu pravili, že když nemá pro staré rodiče ani dobré slovo, nechtějí o něm více nikdy slyšet a že více není jejich synem. To ho velmi ranilo, po tvářích mu tekly slzy, ale vytrval a neřekl ani slovo a ve dvanáct hodin všichni zmizeli. Druhého rána přišla černá paní a byla ze dvou třetin bílá. Děkovala mu, neboť nyní je vysvobození blizounko a velmi ho prosila, aby také třetí a poslední noci pevně vytrval.

k dyž byl večer, zavedla ho do nádherně vyzdobené kulaté místnosti. Stál tam uprostřed kulatý stůl a on si k němu musel sednout. Dříve než paní znovu odešla, dala mu do ruky prut a řekla, že téhle noci přijdou rozličná zvířata a budou se na něj sápat. Ale on má zůstat neochvějný a jen, když se některé přiblíží na dosah, má je uhodit tímto prutem. S úderem desáté hodiny dveře samy odskočily a dovnitř vtrhla všelikerá zvěř. Vypadala tak děsivě a strašlivě, že to k vypovězení není; ti tvorové se na něj tlačili blíž a blíž, ale sotva se některé přiblížilo až k němu, uhodil ho tím prutem a ono se stáhnulo zpět. Jak se připozdívalo, byla ta zvířata dotěrnější, neboť sotva jedno uhodil a zahnal, deset dalších na něj cenilo zuby, natahovalo po něm své dlouhé krky, že se stěží mohl ubránit. Ubývalo mu sil a k samému konci se mu dělaly mžitky před očima. Tu konečně udeřila dvanáctá hodina, zapraštělo to tak strašlivě, jakoby se zámek propadal pod zem a on se zhroutil v bezvědomí na stůl.

k dyž se opět probudil, ležel na krásném lůžku a kolem stáli bohatě odění sloužící. Pomohli se mu obléci a zavedli ho do obrovského sálu, kde seděl na zlatém trůnu král, vedle něj královna a okolo stálo dvanáct krásných princezen a ta černá paní, která byla nyní celá sněhobílá, byla nejstarší z nich. Král řekl: „Díky své věrnosti jsi vysvobodil nás a zámek, za to si smíš vyvolit jednu z mých dcer a já ti věnuji korunu a k tomu celé království.“ Husar se dlouho nerozmýšlel a vyvolil si tu nejstarší, do které se během těch tří let ze srdce zamiloval.

z a velkého jásotu a radosti uspořádali nádhernou svatbu a oni byli nejkrásnější pár, který byl kdy vůbec k vidění. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Die zwölf Brüder“ je ze sbírky pohádek "Deutsche Hausmärchen" (1851) sběratele Johanna Wilhelma Wolfa (1817 - 1855). Z němčiny pro vaši radost přeložila a po svém převyprávěla Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons