Bratříček a sestřička

Bratři Grimmové

z_hacek ili, byli bratříček a sestřička. Jednoho dne vzal bratříček svoji drahou sestřičku za ruku a řekl: „Od té chvíle, co nám zemřela maminka, nastaly nám zlé časy. Macecha nás celé dny bije a vyhání nás pryč. Jediné, co dostáváme k jídlu, jsou tvrdé kůrky chleba, pro které nenajde jiné použití; i ten psík pod stolem se má lépe, ten se dostane k chutnému soustu častěji než my. Bůh se nad námi smiluj; kdyby to tak věděla naše matka. Pojď, půjdeme spolu do světa.“ Tak šli a šli celý den, a protože neustále pršelo, sestřička řekla: „Vidíš, bratříčku, i Bůh nad námi pláče.“ Večer přišli do hlubokého černého lesa, a protože byli tou štrapácí, hladem a žalostí unavení, tak se tam uložili do jednoho vykotlaného stromu a usnuli.

k dyž se druhého dne probudili, stálo slunce už vysoko na obloze a horkými paprsky je hladilo na tvářích. Tu bratříček pravil: „Sestřičko, já mám žízeň, kdybych věděl, kde je studánka, hned bych šel a napil se. Slyšíš, někde tu šumí!“ Vstal, vzal sestřičku za ruku a šli hledat pramínek. Jejich macecha nebyla jen tak obyčejná macecha, jak už takové macechy bývají, tahle k té vší zlobě, zášti i krutosti byla i čarodějnice. Ihned si všimnula, že děti utíkají a tak je tajně sledovala, jak už to umějí jen čarodějnice, a aby jim uškodila, všechny studánky, potůčky i pramínky v lese začarovala.

k dyž tedy konečně našli potůček, který si zvesela poskakoval přes kameny, chtěl se z něj bratříček napít, ale sestřička zaslechla, jak si pramínek zpívá podivnou písničku: „Kdo ze mne bude pít, v tygra se musí proměnit!“ Zvolala: „Prosím tě, bratříčku, nepij, sic se změníš v divokou šelmu a pak mne roztrháš!“ Bratříček se tedy nenapil, i když měl ukrutánskou žízeň, a pravil: „Dobrá, počkám k dalšímu prameni.“ Když přišli k jinému potůčku, ke svému zděšení sestřička zaslechla, jak si i on zpívá podivnou písničku: „Kdo ze mne bude pít, ve vlka se musí proměnit!“ Zvolala: „Prosím tě, bratříčku, nepij, sic se změníš ve vlka a sežereš mne!“ Bratříček se tedy nenapil a řekl: „Dobrá, počkám k dalšímu prameni, ale tam se napiji, říkej si, co chceš, celého mne spaluje žízeň.“ Když přišli ke třetímu potůčku, uslyšela sestřička, jak si i on zpívá podivnou písničku: „Kdo ze mne bude pít, v srnce se musí proměnit!“ Zvolala: „Prosím tě, bratříčku, nepij, sic se změníš v srnce a utečeš mi!“ Ale bratříček už klečel dole u potůčku a pil, sotva se však první kapka dotkla jeho rtů, změnil se v srnečka. Sestřička se nad svým ubohým zakletým bratříčkem usedavě rozplakala, srnčátko plakalo také, seděli smutně vedle sebe, až dívenka pravila: „Upokoj se milé srnčátko, já tě nikdy neopustím.“ Pak sundala svůj zlatý podvazek a uvázala jej srnčátku kolem krku jako obojek. Potom natrhala ostřici a upletla jemný provaz, na který srnečka přivázala, a vedla jej dál a dál do lesa.

a když byli dlouho, předlouho šli, přišli k lesní chaloupce. Sestřička se podívala dovnitř, a protože chaloupka byla opuštěná, pomyslila si: „Zde bychom mohli zůstat.“ Pak nasbírala jemné chvojí a mech, aby z toho srnečkovi upravila měkké lůžko; každé ráno pak vycházela do lesa, aby tam pro sebe sbírala kořínky, lesní plody a oříšky a pro srnečka trhala hebkou trávu. Večer, když byla sestřička unavená a pomodlila se, položila svoji hlavu na srnečkův hřbítek, to byl její polštářek, a spokojeně spolu usnuli. Nu, kdyby měl bratříček svoji lidskou podobu, byl by to věru skvělý život, co tam v té opuštěné lesní chaloupce vedli.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání

j ednoho dne se událo, že král té země v tom lese pořádal velký hon. Mezi stromy se rozléhal hlahol lesních rohů, štěkání psů a pokřik lovců; a to bylo pro srnečka neodolatelné volání, musil hned tam. „Ach.“ řekl: „sestřičko, pusť mne ven na lov, už to tu déle nevydržím.“ A tak dlouho prosil a žadonil, až nakonec sestřička, která se velmi strachovala o jeho život, souhlasila: „Ale, večer se vrať, já před lovci chaloupku zamknu. Abych tě poznala, žes to ty, zaklepej a řekni, sestřičko, na prahu stojím, vystel mi lůžko měkkým chvojím; když to neřekneš, neotevřu.“ Srneček vyběhl ven vstříc lovcům a bylo mu krásně a bylo mu opojně. Když ho král a lovci uviděli, pustili se do jeho pronásledování, ale darmo se namáhali, dostihnout jej nedostihli, a když už si myslili, že ho mají, tu jim uskočil do křoviny a zmizel. Když se setmělo, běžel bratříček k lesní chaloupce, zaklepal na dveře a řekl: „Sestřičko, na prahu stojím, vystel mi lůžko měkkým chvojím.“ Tu se otevřela malá dvířka, srneček vskočil dovnitř a celou noc odpočíval na svém měkoučkém lůžku.

d ruhého dne přišli lovci znova, a když srnec uslyšel hlahol lesních rohů, pokřik lovců a štěkot psí smečky, opět na něj přišlo to očarování a zase neměl stání a prosil: „Sestřičko, otevři mi, musím ven.“ Sestřička mu otevřela a řekla:„Ale večer musíš být zpět a nezapomeň na naši svoji průpovídku.“ Když král a jeho lovci opět spatřili toho krásného srnce se zlatým obojkem, pustili se za ním, ale ten byl příliš rychlý a hbitý. Tak to šlo celý den; ale k večeru lovci srnce konečně obklíčili a jeden z nich ho zranil na noze, takže kulhal a utíkal o něco pomaleji. Jeden z lovců ho sledoval až k chaloupce a slyšel, jak volá: „Sestřičko, na prahu stojím, vystel mi lůžko měkkým chvojím.“ Pak viděl, jak se otevřely dveře a za srnečkem zase zavřely. Lovec šel ke králi a vypověděl mu, co slyšel a viděl. Tu král rozhodl: „Lov bude pokračovat ještě zítra!“ Sestřička se strašlivě vylekala, když viděla, že srneček je zraněný. Umyla mu krev, přiložil byliny a řekla: „Jdi si lehnout, milý srnečku, aby ses pozdravil.“

a le ta rána byla tak nepatrná, že když srnec ráno vstal, už ji ani necítil, a když zvenčí uslyšel hlahol lovu, nemohl tomu čarovnému vábení odolat a řekl: „Sestřičko, už to nevydržím, musím být při tom!“ Sestřička plakala a prosila: „Oni tě zabijí a já tu na tom božím světě zůstanu sama, nikam tě nepustím.“ „Pak zemřu od zármutku,“ odvětil srneček: „když slyším zvuk lesního rohu, nohy mi samy běží ven.“ Sestřička si nevěděla jiné pomoci, tak dveře s těžkým srdcem odemknula a nechala šťastného srnečka běžet do lesa. Když ho král uviděl, řekl lovcům: „Budeme ho celý den pronásledovat, ale nesmíte ho nikdo zranit.“ Když zapadlo slunce, řekl král tomu lovci: „Pojď a ukaž mi tu chaloupku!“ A když stál přede dveřmi, zaklepal a zvolal: „Sestřičko, na prahu stojím, vystel mi lůžko měkkým chvojím.“ Dveře se otevřely, král vešel dovnitř a našel tam překrásná dívku, že krásnější ještě neviděl. Sestřička se polekala, když viděla, že vstoupil muž se zlatou korunou. Ale král se na ni díval přátelsky, vzal ji za ruce a zeptal se: „Chceš jít se mnou na zámek a stát se mojí ženou?“ „Ano,“ odvětila sestřička: „ale srneček musí se mnou, toho já nikdy neopustím.“ Král odvětil: „Může u tebe zůstat po celý život a nikdo mu neublíží.“ Mezitím přihopsal i srnec, sestřička jej uvázala na provaz z ostřice a vyvedla ven. Král ji posadil před sebe na koně a společně jeli na zámek. Svatba to byla přenáramná, na které si vzal pan král krásnou sestřičku, ze které se rázem stala paní královna a žili dlouhý čas spokojeně a v lásce. O bratříčka bylo dobře postaráno, po libosti si vesele běhal po zámeckých zahradách a královských lesích.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

z lá macecha, od které děti tenkráte utekly do lesa, si po celý ten čas myslila, že sestřičku roztrhala divá zvěř a nebohého bratříčka v srnčí podobě dávno zabili lovci. Jednoho dne se ale zpráva o spokojeném králi, královně a veselém srnečkovi donesla i k jejímu uchu. Zlobou a závistí se sevřelo její černé srdce a od té chvíle neměla stání a neměla ani klidu, celé dny a noci přemýšlela, jak by těm dvěma ublížila. Také její dcera, dívka ošklivější než ta nejčernější noc, ji činila neustálé výčitky: „Já, já jsem měla být královnou, já!“„Uklidni se, děvenko!“ řekla ji stařena a spokojeně pokračovala: „Náš čas ještě přijde, důležité je být u toho!“ A čas se opravdu nachýlil a královna porodila krásného chlapečka, ale král byl zrovna na lovu. Tu na sebe stará čarodějnice vzala podobu komorné, vešla do komnaty, kde ležela mladičká královna, a řekla jí: „Pojď, paní, lázeň je připravená, to ti udělá dobře a vrátí ti to ztracené síly, pospěš, ať nevychladne.“ Její zlolajná dcera jí byla k ruce, a tak obě zesláblou sestřičku popadly a odnesly jí do lázně, tam ji položili a vyšly ven. Dveře zvenčí pečlivě zamknuly a utekly pryč. Protože ty dvě předtím lázeň pekelně roztopily, nebohá královna se v ní za malou chvíli udusila. Když byl ten ukrutný zločin vykonán, vzala čarodějnice svoji ošklivou dceru, na hlavu ji posadila čepec a položila ji do postele na královnino místo. Dala jí také podobu nebohé sestřičky, aby král nic nepoznal, jen to chybějící oko vyčarovat neuměla. Aby to ale král nezpozoroval, poručila dcerce, že se k němu má vždy obracet jen tou stranou, kde má oko.

v ečer, když se král vrátil domů a slyšel, že se mu narodil krásný synáček, zaradoval se a chtěl jít ke své ženě, aby seznal, jak se jí daří. Od toho jej stařena ale odrazovala: „Počkej králi, neroztahuj ty závěsy, světlo by královně nedělalo dobře, musí mít klid.“ Král si nechal poradit, a tak netušil, že v posteli leží falešná královna. Když o půlnoci všichni už spali, tu chůva, která seděla v dětském pokoji u kolébky a hlídala, uviděla, jak se otevřely dveře a dovnitř vešla sestřička. Vzala dítě z kolébky, položila si je do náruče a dala mu pít. Pak mu natřásla polštářek a položila jej zpět. A nezapomněla ani na srnečka, šla do rohu komnaty, kde ležel, pohladila ho po hřbetě a pak vyšla dveřmi zase ven. Chůva se ráno ptala stráže, která bděla celou noc, zdali viděli někoho vcházet. Ale strážci odvětili: „Ne, nikoho jsme neviděli.“ Tak to šlo po mnoho nocí a to zjevení nikdy neproneslo ani slovo a chůva, která to pozorovala, si je neodvážila oslovit. Když uplynul nějaký čas, tu královna jedné noci promluvila: „Co si počne mé dítě? Co si počne bratříček? Už jen dvakrát mohu přijít a nikdy víc!“ Komorná na to neřekla nic, ale sotva sestřička zmizela, běžela ke králi a vše mu vypověděla. I řekl král: „Bože, co to může být? Další noc budu u chlapce hlídat já!“

v ečer šel král do dětského pokoje. O půlnoci se zjevila sestřička a povzdechla si: „Co si počne mé dítě? Co si počne bratříček? Už jen jednou mohu přijít a nikdy víc!“ Postarala se o dítě jako obyčejně a zmizela. Král se ji neodvážil oslovit, ale hlídal u dítěte i následující noc. A sestřička zase povzdechla: „Co si počne mé dítě? Co si počne bratříček? Nyní jsem přišla naposledy a nikdy víc už nepřijdu!“ To nemohl král vydržet, přiskočil k sestřičce a řekl: „Ty nemůžeš být nikdo jiný než má milovaná žena!“ Odvětila: „Ano, já jsem tvoje žena!“ V tom okamžiku se jí z Boží milosti navrátil život, byla zdravá a červenolící jako dřív. Vyprávěla králi o tom zločinu, kterého se na ní dopustily zlá čarodějnice a její dcera. Král je nechal předvést před soud a moudří soudcové nad nimi vyřkli nemilosrdný ortel. Dcera byla odvedena do hlubokého lesa, kde ji rozsápala divá zvěř, a její matka čarodějnice byla upálena na hranici.

v té hodině, kdy se tělo zlé macechy změnilo na popel, proměnil se bratříček opět v člověka a žili pak v lásce a radosti až do konce svých dní. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Pohádka „Brüderchen und Schwesterchen“ (KHM 11) je z rozsáhlé sbírky pohádek bratří Grimmů „Kinder-und Hausmärchen“ (1812-15, 1822, 1857). Z němčiny pro vaše potěšení přeložila a pro vaši radost převyprávěla Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons