O zlaté kachně Gondoláně

Franz Georg Brustgi

t o žila kdysi jedna vdova a ta měla tři syny, byla věru ráda, když chlapci jeden po druhém skončili se školou a měli se pustit do vydělávání peněz. Protože je otec častokrát nabádal, že řemeslo má zlaté dno, tak se každý vyučil užitečnému řemeslu a pak měl jít na zkušenou do světa. Ten nejstarší se stal tkalcem, prostřední ševcem a nejmladší sedlářem.

n ejprve se měl na cestu do světa vydat tkadlec. Starostlivá matka mu do rance sbalila vše, co tak tkalcové na cestách potřebují, a k tomu košile a punčochy, kazajku a pár bot na neděli. Zbývající místo zaplnila vlastnoručně upečeným koláčky, neboť to byl tenkrát na tom místě takový obyčej. „Jdi v pokoji, chlapče,“ řekla: „zůstávej nadále pilným a počestným, ke každému buď slušný, a když potkáš chudáka, tak se s ním rozděl o koláče, které jsem ti dala do rance.“ S tím se ten nejstarší rozloučil. Po několika dnech vandrování, přišel do hlubokého lesa. Tu potkal nějakou starou ženu, která ho prosila o něco k jídlu. Tkadlec řekl nevrle: „Kliď se! Co mám, to sám potřebuji!“ a chtěl jít dál svou cestou. Ale nemohl udělat dopředu ani krok; mohl se natahovat, jak chtěl. Bezradně se rozhlížel po té ženě, ale ta zmizela. Byla to totiž lesní žínka, která vandrovnímu tovaryši zkřížila cestu za štěstím a za tu nevrlost ho odměnila zádržným kouzlem, takže se musel obrátit domů.

r ychleji než by se člověk nadál, přišel čas, kdy měl jít na vandr i druhý syn. Také jemu svázala matka vše potřebné do rance, zbylé místo vyplnila koláčky a řekla: „Nyní chci vidět, jak daleko dojdeš ty, můj synku. Zůstaň poctivý chlap a ke všem lidem buď milý a nezapomeň dát ze svých koláčů tomu, kdo tě požádá o něco k jídlu.“ Tak se švec rozloučil a putoval stejnou cestou, kterou šel rok před tím jeho starší bratr. Po několika dnech přivandroval k hlubokému a černému lesu a potkal lesní žínku. Přicházela v podobě roztřesené stařenky, která se sotva belhá o holi, a prosila o kousek chleba. Ale on ji dal jen hrubou a ponurou odpověď: „Nemám chleba! Mám jen koláčky a těch mám sám málo!“ A chtěl jít dál, ale v dalším okamžiku ho spoutalo kouzlo lesní žínky a nemohl udělat ani krok a musel se vydat zpět k matce. Ani tkadlec ani švec doma o tom, proč se po pár dnech vrátili domů celí mrzutí a sklíčení, nepravili ani slůvko.

k dyž zase uplynul rok a matka na vandr vypravovala svého nejmladšího syna, tu zaplakala a řekla: „Ach, můj milovaný, tebe nechávám jít s velkými obavami v srdci. Jen aby se ti nevedlo stejně jako bratrům. Dávám ti vše, co můžeš v cizině potřebovat, máš to svázané v ranci, dávej na to dobrý pozor. Také nějaké koláčky, které máš tak rád, jsem ti tam dala. Zůstaň věrný a dobrý a nenech žádného, který bude v nouzi, aby tě žádal o jídlo zbytečně.“ Tak se vydal ten nejmladší zvesela do světa. Po několika dnech přišel do lesa, kde ho unavená a v kříži celá ohnutá stařenka prosila o něco k jídlu. Ihned sundal ranec ze zad, otevřel ho a vysypal jí všechny koláčky, které ještě měl, do klína. Tu na něj lesní žínka přátelsky pohlédla a řekla: „Protože ses ke mně tak hezky zachoval, tak se ti dobře povede. Daruji ti jednu kachnu, která má zlaté peří a jmenuje se Gondolána. Pokud ti ji někdo bude chtít ukrást anebo jí vytrhnout zlaté pírko, tak řekneš „Zlatá kachno Gondoláno, ať na tobě visí, co na tebe sáhlo!“ a v tu ránu nebude moci jeden uniknout a musí jít tam, kam půjde ona.“

h och jí poděkoval, vzal Gondolánu a táhnul tím lesem dál. Zatímco si takto vykračoval, v duchu si opakoval její jméno, aby mu nakonec ještě nevypadlo z hlavy. Pomalu se schylovalo k večeru, když přišel do jednoho hostince, kde si chtěl dát večeři a přenocovat. Když přinesli jídlo, chtěla kachna také. Posadila se na stůl k sedláři a vybírala si z talíře ty nejlepší kousky. To vám hostinský i hosté vyvalovali oči! A zvláště tři urozené slečinky, které v hostinci nocovaly. „Copak je to za krásné zvířátko!“ volaly, celé očarované a prosily ho, aby jim daroval jedno zlaté pírko. Ale on jim takové přání odmítl vyplnit, nebude své milé kachničce trhat její drahocenné peří. Tu slečinky prosily hostinského, aby je dnešní noci nechal spát v pokoji, který byl vedle toho cizince, a on souhlasil. Okolo půlnoci, když si dívky myslely, že sedlář už tvrdě spí, tichounce vstaly z postelí a vplížily se do jeho komory. Oknem svítil dovnitř měsíc, stříbrné světlo dopadalo zrovna na Gondolánu, která se uložila na sesličce vedle postele svého pána a hlavu si zastrčila pod křídlo. Zrovínka si chtěly vytrhnout několik zlatých pírek, když kachna zakřičela, jak nejhlasitěji uměla. Jinoch se ihned probudil a řekl: „Zlatá kachno Gondoláno, ať na tobě visí, co na tebe sáhlo!“ Tak musely dívky zůstat celou noc u kachny a byly vám jen v košilích!

k dyž druhého dne sedlář snídal, zavolal na kachnu: „Zlatá kachno Gondoláno, pojď dolů a vše, co na tobě visí, sem jít musí!.“ Tak musely slečinky v košilích sejít dolů do šenku na snídani. A když se pak vydal na cestu, neměly jiné volby, než běžet za ním a jeho kachnou. Za nějakou chvíli přišel do jedné vsi. Zdejší farář stál zrovna u okna, a když uviděl sedláře, kachnu a ty tři dívky, zvolal: „Takové velké dívky a nestydíte se chodit po ulicích jen v košili?“ Vyběhl z domu, popadl tu poslední za ruku, aby ji odtrhnul, ale jinoch zvolal: „Zlatá kachno Gondoláno, ať na tobě visí, co na tebe sáhlo!“ A tak musel farář s nimi, ačkoliv se zpěčoval a volal o pomoc.

p otom táhli kolem domu, na kterém pracovalo sedm zedníků. Když tito viděli ten podivuhodný průvod, přiběhli se zednickými lžícemi, aby dívky osvobodili. Ale sedlář zvolal: „Zlatá kachno Gondoláno, ať na tobě visí, co na tebe sáhlo!“ Tak se těch sedm zedníků více neodtrhnulo a muselo táhnout s nimi. Když ušli další kus cesty, přišli do nějakého města, ve kterém byla velká pekárna. Pekařští tovaryši uviděli kachní průvod a želeli těch tří košilatých dívek a chtěli jim pomoci. Tak se seběhlo třicet pět tovaryšů, v rukách měli pekařské lopaty a vpadli na sedláře, ale ten jen řekl: „Zlatá kachno Gondoláno, ať na tobě visí, co na tebe sáhlo!“ A to hned muselo těch třicet pět pekařských tovaryšů na konec průvodu a tam zůstalo.

k večeru přišel hoch se zlatou kachnou a jejím veselým průvodem do jednoho hostince, aby tam přenocoval. Poručil si připravit večeři a pak ještě nějaký čas poseděl u vína s párem urozených hostů z města. Od těch se dozvěděl podivuhodnou zprávu: král má jedinou dceru, tak vyprávěl jeden, která je tak vážná, že se ještě v životě nezasmála. Proto král rozhodl, že princeznu dostane za ženu ten, kdo ji dokáže rozesmát. „To by bylo něco pro mne,“ pomyslil si sedlář: „mít za ženu princeznu, to by se mi věru nevedlo zle!“ A tak se druhého dne vydal na zámek, ohlásil se u krále a řekl mu, že by se odvážil princeznu rozesmát. Tím byl král velmi potěšen a poručil mu přijít na zámek druhého dne o desáté hodině i se svými lidmi.

t o vám bylo přenádherné letní ráno. Slunce zářilo a bylo teploučko, v parku zpívali na stromech ptáci o závod. Krásná královská dcera stála s dvorními dámami v altánu a dívala se dolů na ten zvláštní průvod, který právě vcházel na zámecký dvůr, zlatou kachnu, tři panny jen v košilích, tlustého faráře, sedm zedníků se lžícemi a třicet pět pekařských tovaryšů s lopatami, všichni viseli na kachně jeden za druhým jako pestré perly na jedné šňůře. „Copak to je?“ výskala princezna a musela se od smíchu držet komorné. Smála se tak, že jí po tvářích tekly slzy. Když to král viděl, byl rád a řekl: „Na stará kolena jsem se dožil toho štěstí, že se moje milovaná dcerka směje.“ Potom sám sestoupil na zámecký dvůr, sedláři poděkoval, poručil ho obléci do krásných a drahocenných šatů a vedl ho k princezně. Byla vám to překrásná a veselá svatba. Nevěsta princezna se smála a zářila jako vycházející slunce; a smála se od srdce a ještě radostněji, když za rok nato kolébala na rukou dítě.

k dyž starý král zemřel, stal se sedlář králem a panoval po boku své milované královny mnoho let v míru a ve štěstí. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Die gute Gonda“ je ze sbírky pohádek švábského filologa a folkloristy Franze Georga Brustgi „Das Wunderschiff – Schwäbische Volksmärchen“ (1941). Pro vaše potěšení z němčiny přeložila a po svém převyprávěla Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons