Bělouš a vraník

Johann Wilhelm Wolf

v jednom hlubokém lese bylo velké jezero a tam provozoval svoje živobytí jeden rybář se ženou, kterým pánbůh daroval pět synů, jednoho krásnějšího než druhého. Každý den za rozbřesku vyjel rybář na jezero, rozhodil svoje sítě a večer je vytahoval plné krásných ryb. Tolik štěstí ale k člověku nepřijde jen tak. Každý den se na jezeře zjevoval malý šedivý mužík a ten poskakoval z rybářovy loďky do sítí a zpět, jakoby do nich ryby vábil. Když rybářovi synové vyrostli, museli starému s rybařením pomáhat. Šlo to spravedlivě, každý den vyplul na vodu jeden z nich, zatímco zbývající čtyři spěchali do města, aby tam prodali úlovek za pěkný peníz.

j ednoho dne přišla řada i na toho nejmladšího, kterému bylo právě dvacet let. Toho dne ale nebylo po šedivém mužíkovi ani vidu ani slechu a večer na rybáře jeho sítě mrkaly prázdnými oky. Tak se ti dva smutně ubírali k domovu, když tu se zjevil šediváček a zeptal se: „Nu lidičkové milí, jakpak vám to dneska šlo?“ „Špatně, velmi špatně,“ povzdechl si rybář: „nechytili jsme ani rybu.“ „Rybáři, neprodal bys mi svého nejmladšího?“ „Co tě nemá, svou vlastní krev neprodám za žádnou cenu!“ zvolal rybář. „Naplnil bych tvoji loďku zlatem, byl bys po věčné časy bohatý muž!“ řekl mužíček: „Když mi ale nevyhovíš, věz, že už ti víckrát nepomohu a včera jsi chytil svoji poslední rybu!“ Tu se rybář zamyslil a pravil: „Dobrá, ale chci vědět, kam mého syna odvedeš a co tam bude dělat!“ „Nic zlého se mu nestane, půjde se mnou a bude se mi starat o dva koně, bělouše a vraníka. Ve zbylém čase se může procházet, jezdit na koni nebo si dělat, co mu bude libo. Každé tři měsíce tě může navštívit.“ „To by šlo,“ řekl rybář: „pokud s tebou synek bude chtít jít.“ Ale ten nejmladší byl člověk s dobrým srdcem a řekl: „Otče, když vám tím dopomohu k takovému štěstí, rád s tím mužíkem půjdu.“ Rybář se rozloučil se synem i s tím podivným mužíkem, a když se vrátil k loďce, blyštěla se v ní hromada zlata a z něj se stal bohatý muž.

j inoch následoval šediváčka, který jej vedl stále hlouběji do lesa, až přišli ke krásnému zámku. A ten vám byl tak nádherný, že se to nedá ani vypovědět. V jedné z komnat bylo velké množství knih. „Ve všech těch knihách si můžeš číst,“ řekl mužík: „ale tam na tu v rohu nesahej, to by byl tvůj konec!“ Nakonec hocha zavedl do stáje, kde stáli dva koně, bělouš a vraník. „O ty se budeš starat.“ řekl mužík: „Na tom bělouši nesmíš nikdy jezdit, každý den mu dáš dva mázy skvělého vína a dostatek chleba, vyhřebelcuješ ho do lesku a budeš jej držet v čistotě, neboť na tom koni mi velmi záleží. Ten vraník dostane oves, seno a vodu, na něm můžeš jezdit domů i do lesa, jak ti bude libo. Všechnu práci ale musíš obstarat během dne, po setmění do stáje nesmíš! Pracuj oddaně a pilně a neposlouchej rady své matky, pak se tu budeš mít dobře a přinese ti to štěstí.“ A jinoch dal mužíkovi své slovo.

k dyž byl hotov s prací, čítával si v knihách a naučil se mnohé podivuhodné věci. S tím zámkem se to ovšem mělo všelijak, něco nebylo v pořádku. Za dne obyčejně vídával jen šediváčka, který přicházel a často ho chválil za jeho píli a vybízel ho, aby se měl nadále k dílu, neboť mu to jistojistě přinese štěstí. Když ale večer sedával na zahradě a nad všeličíms přemýšlel, často zahlédl dvě zjevení, která se tetelila v temnotě, a on nevěděl, co si o nich myslet. Jedno to zjevení vypadalo jako obr a přece to obr nebyl, to druhé vypadalo křehce jako dívka a přeci to dívka nebyla. Duchové se procházeli po zahradě, zjevovali se a zase mizeli, a občas se mu zdálo, že je ten menší nějaký posmutnělý, jakoby ho něco trápilo. Často si kvůli tomu lámal hlavu, až mu z toho třeštilo, ale nezmoudřel mu na ní ani vlásek.

k dyž uplynulo čtvrt roku, vyžádal si na mužíkovi svolení navštívit rodiče. Ten rád souhlasil, jen mu kladl na srdce, aby nedopřával sluchu radám své matky. Jinoch se na cestu vydal na vraníkovi a dříve než se byl nadál, byli u jezera. Místo staré chalupy tam stál přenádherný zámek, a když vstoupil, rodiče mu padli kolem krku. Bratři už byli všichni ženatí a stali se bohatými kupci ve městě. Matka řekla: „Tví bratři jsou zaopatřeni, i ty bys měl přemýšlet o své budoucnosti!“ Syn jí vyprávěl, jak to chodí na zámku, což jí klidu nepřidalo a pravila: „Nebuď takový hlupák a nemehlo, ten šedivý mužík ti jistě žádné štěstí nepřeje. Já na tvém místě bych dávno věděla, co v té zapovězené knize stojí, jinak bych nemohla v noci zavřít oči a nechutnalo by mi ani jíst ani pít. Ten mužík se o tom přeci nedozví, musíš to dělat potají.“ Matka do něj mluvila a mluvila, až ho umluvila, aby jí slíbil, že si tu knihu přečte a jakmile se zase uvidí, že ji vypoví, co v ní stojí. Za několik dní se s rodiči rozloučil a jel na vraníku zpět na zámek.

z počátku pokušení, kterého dnem i nocí ponoukalo, aby si tu knihu přečetl, nasadil pevné opratě. Ale jak si to tak neustále přemílal a přemýšlel, proč by vlastně neměl, opratě mu z rukou pomalu sklouzávaly, až mu jednoho dne vypadly docela. A když měl teď prázdné ruce, nebránilo mu nic, aby knihu nevzal do ruky a nedal se do čtení. Nu, a když už v tom čtení byl, tak si nedal pokoje, dokud ji nepřečetl celou. A byly vám v ní věci k podivení. Třeba to, že ten bělouš není žádný kůň, ale zakletá princezna a vraník je její otec, kterému tento zámek patří. Svojí lidské podoby nabývají jenom v noci jako zjevení, kdyby se našel někdo, kdo by je chtěl vysvobodit, tak tam k tomu bylo taky říkání, ale v tom okamžiku, když o tom četl, objevil se před ním šedivý mužíček a rozhořčeně zvolal: „Co jsi to učinil?!“ Zapírání nepomohlo, šedivák jej nevídanou silou popadl a mrštil jím před zámeckou bránu: „Jen pouhý rok jsi měl být poslušný a pak bys byl šťastný po celý život! Teď si pas třeba svině. To bude tvá odměna!“ a zabouchl bránu. A bylo to!

j inoch zůstal v tom černém a hlubokém lese samotný a samotinký. Ale brzy se mu vrátila odvaha, však ještě není vše ztraceno, nyní přece ví, jak vysvobodit princeznu, a tak si uříznul pořádnou sukovici a začal si klestit cestu houštinou. Tak tím lesem putoval mnoho dní a nocí. Jedl, co kde našel, nejvíce mu šly k duhu všelijaké kořínky a bylinky, a k pití tu bylo taky vody dost. Když bylo toho trmácení právě na tři měřice, začal les řídnout a za pár chvil byl na jeho konci a došel do nějaké vsi. Tam se poptal sedláků, zda pro něj nemají nějakou službu. „Ale jistě,“ odvětil jeden z nich: „jestli chceš, můžeš pást moje svině, pojď se mnou.“ To vám byl věru tvrdý chlebíček zvláště po tom, co se tak dlouhý čas měl tak dobře, ale co jiného si měl počít? Sedlák mu za tu práci slíbil tři děravé groše, na spaní mu vyhradil koutek vedle prasečích chlívků a druhého rána ho poslal se stádem na pastvu. Když tak nyní seděl na poli, aby pochytal nějaké ty lelky, najednou to ve vzduchu nad ním zasvištělo a kolem proletěl pták Noh, který v dálce usednul na jednu horu. Jinoch si zavýsknul, to je ono! O ptáku Nohovi přece četl v té knize. Když Noh přiletěl i druhého dne a zmizel tam, jako včera, vyprávěl o tom večer sedlákovi. „Toho znám dobře,“ řekl sedlák: „už mi sežral nejednu svini, proto se před ním měj na pozoru a k té hoře nechoď!“ „Mně žádnou svini neodnese,“ zvolal hoch: „zítra je vyženu rovnou na tu horu!“ „To sice udělat můžeš,“ odvětil sedlák: „ale bude-li ti večer chybět jediná svině, dostaneš výprask a vyženu tě!“ „Odvážnému štěstí přeje!“ zasmál se pasák a druhého rána vyhnal stádo a ubíral se s ním rovnou cestou k té hoře.

k olem poledne zakryl slunce obrovský černý mrak, to se pták Noh snesl jako blesk dolů ke stádu a popadnul jednu svini do svých spárů. Ale jinoch si zachoval rozvahu, a když se Noh zabýval sviní, vytrhnul mu tři péra a z nich si dvě strčil za uši a jedno si dal do úst. A rázem tu byli dva kohouti na jednom smetišti, protože teď byl silný a mohl létat stejně dobře jako pták Noh. Nelenil a sebral mu ukradenou svini. Pak ptáka Noha popadnul za chřtán a rdousil ho až do samého zardoušení. Potom si vrátil svoji lidskou podobu, nožem rozpáral Nohovi břicho a tu se na něj usmálo velké bílé vejce, se kterým podle té čarodějnické knihy mohl vysvobodit princeznu. Hopsa hejsa! Rázem mu bylo do skoku! Teď by neměnil s žádným králem ani císařem na světě. Toho dne hnal svině domů s veselou písničkou.

s edlák se podivil, že se vrátil v pořádku, ale dříve než se mohl vyptat po příčině toho veselí, zamával mu pasák z povětří a sedlák jen vyvaloval oči. Jinoch letěl stále výš a výš a rozhlížel se, dokud neuviděl zámek. Tam se snesl mezi stromy a vyčkal večera. Pak vyletěl na jednu vysokou lípu, co stála v zahradě a pod kterou vídával večer sedávat ta bledolící zjevení. Ukryl se ve větvích a čekal. Za malou chvilku se otevřely vrata od stáje, nejprve vyšel šedivý mužík, za ním to smutné přesmutné dívčí stvoření a nakonec obr. Mužík zmizel v zámku, ale ti dva přišli k lípě a posadili se pod ní. A srdce toho ve stromě bušilo o překot. Opatrně sáhnul do torny, vzal Nohovo vejce, zamířil a mrštil jím obrovi přímo do čela. V tom okamžení zahřmělo tak strašlivě, jako by se zámek hotovil k puknutí a hroucení, shluknutí a zkroucení. Náš hrdina z toho samým úděsem zavřel oči, a když se měl zase ke koukání, ti duchové byli ti tam a stál tam král se zlatou korunou na hlavě a princezna tak překrásná, že podobnou byste těžko na celém světě našli. Ze zámku přikvačili zástupy dvořanů a sloužících, zdravili se a objímali a zavládlo všeobecné veselí. Král jinocha z toho stromu vysvobodil, vzal ho za ruku, vložil mu do ní ruku princezny a řekl: „Ty jsi nás vysvobodil a budeš nyní mým synem, toto štěstí ti přináleží jako odměna za dobrotu tvého srdce!“

t ak se stal obyčejný rybářský synek nakonec princem.

i nu, kdoví, co bude jednou z vás.

a co se stalo s tím šedivým mužíkem? To už starý nádeník Honza, který mi tuhle pohádku vyprávěl, zapomněl. Zkuste za ním zajít do Jugenheimu [pozn1] a zeptat se ho, možná si konečně vzpomene. [pozn2]

Oddělovač

Poznámka 1 - Dnes by asi nádeník Honza dvojměstí Seeheim-Jugenheim nepoznal. Vy to pohádkové město najdete v přírodním parku Odenwald ve spolkové zemi Hessensko. Najdete ho na jih od Frankfurtu nad Mohanem, odkud se dálnicí A5 vydáte do Darmstadtu a odtud cca 15 km jižněji leží Seeheim-Jugenheim.   Zpět
Poznámka 2 - Lidová pohádka "Der Fischerssohn, der Rappe und der Schimmel" je ze sbírky lidových pohádek "Deutsche Hausmärchen" (1851) sběratele Johanna Wilhelma Wolfa (1817 - 1855). Z němčiny pro vaši radost přeložila a po svém převyprávěla Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Poslechni v MP3    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons