Tři královské děti

Johann Wilhelm Wolf

b yl jednou jeden král a ten měl syna, který už měl věk na ženění, ale nechtěl žádnou z nabízených princezen, nýbrž si přál ženu svého zalíbení, a proto putoval zemí sem a tam a nechal si předvést všechny dívky. Mezi všemi se mu nejvíce líbila jedna selská dcerka, ale když se o ni u jejích rodičů ucházel, její otec mu bez okolků řekl, že dcerku nedostane, neboť ona je jejich jedinou oporou ve stáří. Tu královský syn pravil, že pokud není jiná překážka, že se o ně rád postará a dá jim tolik peněz, aby mohli žít v dostatku. To udělal a tím byla celá věc vyřízena. Pak dívku posadil do kočáru a vezl ji do penzionátu pro šlechtičny, kde se měla vyučit všemu, co potřebují princezny, a když všechno uměla, tak si ji opět vyzvednul a oženil se s ní. Ale královské matce nebyla nevěsta po chuti, snažila se jí všemi způsoby ublížit a snížit ji v očích jejího muže ji, což se jí ale dlouhý čas nedařilo.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

p o nějakém čase mladá královna porodila krásné děvčátko zrovna v čase, když byl král na lovu, stará královna podplatila porodní bábu a děvčátko odnesla, synovi však řekla, že to byl tak ohavný zmetek, že na něj nemohl žádný člověk popatřit bez odporu, a proto ho nechala ihned zahrabat. Ubohé děvčátko ty zlolajné ženy položily do truhličky a hodily do potoka a ono plavalo pryč a stále dál a dál, dokud nepřiplavalo do blízkosti jednoho mlýna. Mlynářka stála u okna, uviděla truhličku a zavolala svého muže, aby ji vytáhnul z vody a podíval se, co v ní je. To učinil a od srdce se zaradoval, když uvnitř našel krásné děvčátko, a protože sami žádné děti neměli, řekl mlynář své ženě: „Jaké by to asi bylo, kdybychom si vzali tu děvenku za svou?“ „Zrovna jsem na to myslela.“ odvětila žena a tak to udělali a o dívenku se starali, jako by to bylo jejich vlastní dítě. Mladá královna se nad svým neštěstím velmi trápila a také král byl velmi smutný, ale brzy se jejich smutek proměnil ve velkou radost, když jednoho dne poznala, že ji Bůh požehnal dalším dítětem. Když to zlá tchýně slyšela, velmi se zlobila a každý den krále posílala na lov. Tak se stalo, že když nebyl opět doma, přinesl čáp děťátko a stařena krále lehce obelhala a dala mu na vědomost, že žena poznova porodila zmetka, který vyhlížel ještě hrůzněji než ten prvý. Ale to dítě bylo opět děvčátko a ona s ním udělala, co s tím prvním, položila ho do truhličky a hodila do potoka. A ono plavalo až k mlýnu a těmi dobrými lidmi bylo přivítáno stejně srdečně jako sestřička. Bolest, kterou král a královna cítili, se nedá slovy vypsat. Plakali dnem i nocí, až si málem oči vyplakali. A neměli žádnou radost, když se objevila nová naděje, že by jim mělo být dopřáno další dítě. A to bylo také dobře, že se na ně ani netěšili, neboť ta zlá královna matka byla jako už dvakráte rychle po ruce a krásného chlapečka, kterého dívka porodila, vyměnila za zmetka, který toho času opravdu přišel na svět dole ve městě. Když král dítě viděl, strašlivě se rozhněval a řekl, že už více nechce o své ženě nic slyšet ani ji vidět. Tu zlá královna matka triumfovala a skákala radostí, až se její staré kosti třásly. Ale ten chlapec se ubíral touž cestou jako jeho dvě sestřičky, doplaval k mlýnu a byl přijat stejně radostně jako ony. Vyrůstal se sestřičkami a byl z něj krásný hoch a zůstal v mlýně, dokud mu nebylo patnáct let.

t u se událo, že jednoho dne jela královna matka kolem mlýna, a když viděla děti, přišlo jí to dost podivné. Vystoupila ze svého kočáru, vešla do mlýna a vyptávala se mlynáře, zda jsou to jeho děti. „Ne,“ řekl mlynář: „Bůh mi je poslal po vodě.“ A pak jí vyprávěl ten celý příběh, ukázal jí také ty truhličky, které tenkráte z vody opatrně vylovil. Tu stará královna poznala, že ty děti jsou královské a řekla mlynáři, že ty tři děti musí zabít, jestli ne, pak zemře on sám. Mlynář slíbil, že to udělá, ale neudělal, nýbrž vše dětem řekl a dal jim svého jediného osla, aby na něm mohly utéci. Tak se děti následujícího dne s pláčem rozloučily, hoch si sednul na osla a sestřičky se posadily do dvou košů, které měl osel uvázané po stranách. Tak královské děti vytáhly do světa.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

k dyž byly už pár dnů na cestě, přišly do jednoho lesa, kde uviděly na cestě ležet knížku. Hoch ji zvednul a přečetl si první stranu. Tu se před ním zdvihnula velká černá mlha a když zmizela, stál tu nějaký duch, který se ptal: „Co poroučí můj pán a vládce?“ Zpočátku se sourozenci nemálo vylekali, ale brzy se z úleku vzpamatovali a hoch řekl: „Postav nám krásný zámek a dovnitř nanos vše, co do takového zámku patří.“ Tu se poznova zvedla mlha a když zmizela, stál tam překrásný zámek s nádhernými zahradami, sloužící pospíchali ven, aby je pozdravili jako své nové pány. Vstoupili dovnitř a tam vám byla všechno tak krásné, nic krásnějšího si ani nemohli přát. Když stará královna slyšela o zámku tří sourozenců, převlékla se a plížila se tam, aby si je prohlédla. Ihned děti poznala a nechala si předvést mlynáře. Ten ovšem setrval u své lži, ale nic mu to nepomohlo, nakonec se musel přiznat a od toho okamžiku neměla královna matka žádného klidu. Myslela dnem i nocí na úklad, kterým by ty děti mohla přivést do neštěstí, neboť se bála, že by její zrada na synovi mohla po ten čas, po který budou na živu, vyjít na světlo Boží. Jednoho dne si natáhla šaty žebračky a vydala se na zámek. Když jí sourozenci dali bohatou almužnu, řekla, že mají sice vše, co jen si člověk může přát, ale ještě jim chybí jediné a je opravdu velká škoda, že to nemají. A oni se ptali, co by to mělo být? Tu stařena řekla: „Větvička ze stromu se zlatým ovocem. Když ji ve vaší zahradě zasadíte, vyroste z ní rychle strom a bude zrovna tak nést zlaté ovoce.“ Tu se sourozenci uradili, že by tu větvičku mohli získat, a tak bylo rozhodnuto, že se jinoch vydá do světa, aby ji přinesl.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

d louho předlouho putoval ze země do země, dokud nepřišel k zahradě, ve které rostl zlatý strom. Tu k němu přišel nějaký stařík a zeptal se, copak si přeje. „Chci jen jednu větvičku ze stromu se zlatým ovocem.“ odvětil. „Radím ti, abys to nedělal,“ řekl mužík: „neboť je to velmi nebezpečné. Budou se na tebe sápat a pokoušet tě roztodivné přízraky, pokud se jen jednou ohlédneš, tu se proměníš v solný sloup.“ „To neudělám, dám si přece pozor.“ řekl jinoch a vstoupil do zahrady. Šel rovnou ke stromu se zlatým ovocem a ulomil jednu větvičku. Byl skoro venku ze zahrady, když za ním někdo zavolal a chytil ho za kabát. Ohlédnul se, kdo by to tak mohl být, ale v tom okamžiku z něj byl solný sloup.

k dyž byl hoch již nějaký čas pryč, přišla opět královna matka v podobě žebračky a dívenkám pravila: „Tomu krásnému zámku nechybí nic než mluvící pták a je to opravdu škoda, že ho nemáte.“ „A kdepak bychom ho našly?“ zeptaly se sestry. „V zahradě, kde roste strom se zlatým ovocem.“ řekla stařena. Tu pravila ta starší sestra: „Já toho ptáka přinesu a hned se také podívám, kde je náš bratr.“ Vydala se na cestu a přišla rovněž k té zahradě. Tu se objevil ten šedivý mužík a ptal se jí, copak si přeje. „Chci si odtud odnést mluvícího ptáka,“ odvětila: „a také se podívat, co dělá můj bratr.“ „Nepokoušej se o to,“ řekl mužík: „a zůstaň raději tu venku, je to velmi nebezpečné, neboť jestli se na zpáteční cestě jen jedinkrát ohlédneš, bude z tebe jako z tvého bratra solný sloup.“ „Já si na sebe dám pozor.“ pravila dívka a vešla do zahrady. Tam ulomila větvičku za zlatého stromu a vzala mluvícího ptáka, který visel vedle v kleci. Ale když byla skoro u branky, někdo na ní zavolal, rovnou jakoby to byl její bratr, a ona něco zapomněla. Ohlédla se a rázem z ní byl solný sloup, který stál vedle bratra.

t o vám byla radosti, když královna matka zvěděla, že se bratr ani sestra nevrátili. Šla k nejmladší sestře převlečena za žebračku, obdivovala zámek a pak pravila: „Nechybí tu opravdu nic, jen křišťálová voda, která prýští z opravdu průzračného pramene.“ „Kde člověk tu vodu najde?“ zeptala se dívka a ta zlovolná žena ji odvětila: „V zahradě, kde roste strom se zlatým ovocem a bydlí mluvící pták.“ Tu si dívka pomyslila, že křišťálovou vodu musí mít a také se muže zbavit starostí, neboť by se mohla dozvědět, kde zůstávají její bratr a sestra. I vydala se rychle na cestu a po dlouhém putování došla k zahradě. Tam našla mužíka, který ji zapřísahal a varoval, aby nechodila dovnitř, neboť nevyjde už ven, a povede se jí tak, jak se vedlo bratrovi a sestře. Ale když si stála na svém, mužík řekl, že se nesmí nechat svést a ohlédnout se. Pokud ale bude mít křišťálovou vodu, potom s ní musí oba ty solné sloupy, které stojí u východu ze zahrady, postříkat, neboť jsou to její sourozenci. Dívka vešla do zahrady a našla pramen, ze kterého prýštila voda a ona si naplnila dvě láhve a nenechala se vylekat, když to kolem ní křičelo, vylo a bručelo, jako by se čerti v pekle ženili. Šla klidně a statečně zpět a vylila jednu láhev vody na solné sloupy a ty se v tu ránu proměnily v její sourozence; a pak spolu běželi ven ze zahrady. Teď byla radost převeliká! Královské děti byly opět spolu a k tomu měly všechno, co si přály, větvičku ze stromu se zlatým ovocem, mluvícího ptáka i křišťálovou vodu. Větvička vyrostla během noci v překrásný strom, ve větvích seděl mluvící pták a u jeho nohou prýštila křišťálová voda, člověk nic krásnějšího neviděl. Věhlas toho nádherného zámku tří sourozenců se nesl krajem, až konečně dospěl k uším samotného krále, který uslyšel o těch třech podivuhodnostech, které princezny přinesly z daleké ciziny, a byl velmi zvědavý, takže nasedl na koně a jel rovnou na zámek.

s ourozenci ho přátelsky uvítali a chtěli ho ihned provést zámkem, ale král se nemohl pohledu na ně nasytit. Bylo mu s nimi tak dobře, jako už dlouho ne, nemyslil jinak, než je musí přitisknout na srdce a políbit. Zeptal se: „Řekněte mi, odkud jste a kdo jsou vaši rodiče?“ „My jsme doma ve mlýně a mlynářské děti.“ řekli sourozenci, ale mluvící pták zakřičel: „Žádné mlynářské děti, královské děti!“ a vše králi po pořádku vyprávěl. Člověk si dokáže představit, jak tím byli král i sourozenci překvapeni a jaká z toho pošla radost. Na místě přistavili kočár a jeli všichni k těm poctivým mlynářským lidem a ptali se, odkud ty tři děti pocházejí. Zpočátku nechtěl rybář s pravdou ven, a řekl, že jsou to jeho děti, ale když mu král dal na srozuměnou, že už byl zpraven, tu mu mlynář ozřejmil, jak je vylovil z vody a jak mu stará královna poručila, aby je zabil, jmenoval také den i hodinu, kdy ty tři truhličky dorazily do mlýna. S tím nebyl král ještě spokojen, a tak nechal do mlýna předvést tu porodní bábu, neboť by rád slyšel, že v té hře byl někdo jiný než jeho vlastní matka. Ale také porodní bába vyprávěla vše tak, jak už vypověděl mluvící pták, a tak král už neměl žádnou pochybnost. Sevřel své děti ještě jednou na srdci a odjel pryč s tím poručením, že se mají na zámku objevit následujícího dne. Doma poručil přichystat velkou hostinu, pak tajně spěchal k ubohé ženě, která po celou tu dobu žila opuštěná v malé chaloupce na nejvzdálenějším konci královské zahrady. V slzách ji prosil o odpuštění za všechno to bezpráví, kterého se na ní dopustil a vyprávěl jí celý příběh. Byl to úplný zázrak, že ta dobrá žena samou radostí neumřela, když ji z jejího nešťastného osamocení náhle vytrhnulo tak obrovské štěstí, pojednou dostala zpět svého muže i své děti.

n ásledujícího dne, když hosté právě seděli u stolu, král se zeptal: „Co myslíte, co si zaslouží ti tři sourozenci za to, když si o svojí újmě a bez mého svolení vystavěli tak krásný zámek?“ Tu hned královnu napadlo: „Ať je hodí do vařícího oleje!“ Tu se otevřely dveře a dovnitř vstoupila mladá královna, na hlavě měla královskou korunu a za ruku vedla své krásné děti. Král je políbil a vyprávěl hostům, jak se to vše událo. Potom řekl: „Tu smrt, kterou pro ně zamýšlela, ať zakusí ta, která se ke mně zachovala zrádně a s mými bližními jednala tak zle!“ Tu vyskočili vojáci a zlou královnu popadli, ale mladá královna a děti prosili krále tak dlouho, dokud ji nedaroval život a nechal ji jen uvrhnout do žaláře, kde měla sedět až do smrti.

v šichni od těch časů žili v radosti, míru a štěstí a celá královská rodina byla jedno srdce a jedna duše. [poz1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka "Die drei Königskinder" je ze sbírky lidových pohádek "Deutsche Hausmärchen" (1851) sběratele Johanna Wilhelma Wolfa (1817 - 1855). Z němčiny pro vaši radost přeložila a po svém převyprávěla Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons