Zlatovlásek

Joseph Haltrich

b yl jednou jeden chudý, chudičký muž, který měl jednoho syna, a protože nevěděl, jak by ho nadále uživil, zavedl ho jednoho dne do hlubokého černého lesa, a když tam snědli poslední kousek chleba a dítě usnulo, tu otec vstal a šel domů, neboť doufal, že až se hoch probudí, ztratí se a cestu domů už nikdy nenajde, a tak se také stalo. Když hošík otevřel oči a viděl, že otec je pryč, zvedl se a chtěl jít domů, ale bloudil stále hlouběji do lesa a byl už večer a on běhal ustrašeně sem a tam, až konečně uviděl chaloupku, kde mohl požádat o nocleh. Vstoupil dovnitř a našel tam u stolu starého slepého muže, který jedl slepičí polévku, a protože byl také velmi hladový, šel k němu, vzal si lžíci a jedl s ním. Slepý muž to ale zpozoroval a zeptal se: „Kdopak tu jí mojí slepičí polévku?“ „To já, dědečku,“ zvolal hoch: „protože mám velký hlad.“ Tu se stařec zaradoval a řekl: „Na tebe jsem dlouho čekal, u mne se budeš mít dobře.“ Po jídle mu rozestlal měkkou postýlku a spalo se mu tak krásně, jako by byl v nebi. Druhého dne, když vstal, stařec mu řekl: „Budeš pást mé kozy.“ S tím byl hoch srozuměn, a když se večer vrátil domů, jedl se slepým dědečkem opět slepičí polévku a chutnala mu výborně.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

t ak pásl kozy den za dnem celých dvanáct let a stařec s ním byl velmi spokojen. Jednoho dne mu dal meč a řekl: „S tím mečem vše usekneš!“ Když pak hnal kozy opět na pastvu, musel s nimi táhnout dost daleko, neboť dokola už vše spásly. Přišel do lesa, ve kterém se kmeny i listy stromů třpytily, protože byly z ryzí mědi, a zatímco se tomu podivoval, přiřítil se na něj měděný drak a řval: „Poslyš, človíčku, co mi tu se svými kozami pleníš můj les?!“ A chtěl hocha i s nebohými kozami spolykat, ale on tasil svůj meč a jednou ranou mu setnul všechny hlavy. Potom šel do dračího zámku; tam vám bylo vše z mědi, vidět ani slyšet tam nebylo ani živáčka, jen na stěně visela měděná uzda a tu si vzal s sebou. Když večer přihnal kozy domů, daly více mléka než kdy předtím. Potom vyprávěl dědečkovi, jak zabil draka a vzal si měděnou uzdu ze zámku. „Tak ta uzda je z celého zámku nejlepší věc,“ pravil stařec: „neboť když jí zatřeseš, objeví se ihned tak velké vojsko v měděné zbroji, jak si budeš přát.“

d ruhého dne hnal kozy ještě dál a přišel do lesa, kde stály stromy z ryzího stříbra a zářily a blyštěly se, až oči přecházely. Zatímco tam tak stál a tu krásu si prohlížel, přiřítil se na něj stříbrný drak a řval: „Poslyš, človíčku, co mi tu se svými kozami pleníš můj les?!“ A chtěl ho i s nebohými kozami pohltit, ale on tasil svůj meč a jednou ranou mu setnul všechny hlavy. Potom šel do dračího zámku; tam vám bylo vše ze stříbra, ale vidět ani slyšet tam nebylo ani živáčka, jen na stěně visela stříbrná uzda a tu si vzal s sebou. Když večer přihnal kozy domů, daly mléka třikrát více než předešlého večera. Potom vyprávěl dědečkovi, jak zabil draka a vzal si ze zámku stříbrnou uzdu. „Tak ta uzda je z celého zámku nejlepší věc,“ pravil stařec: „neboť když jí zatřeseš, objeví se ihned tak velké vojsko ve stříbrné zbroji, jak si budeš přát.“

t řetího dne hnal kozy ještě dál a dorazil do lesa, kde byly stromy celé ze zlata. To vám byla nádhera! Jak se to třpytilo a blyštělo! Když se tam tak porozhlížel, přiřítil se na něj pojednou zlatý drak a řval: „Poslyš, človíčku, co mi tu se svými kozami pleníš můj les?!“ A chtěl ho ihned i s nebohými kozami spolykat, ale on tasil svůj meč a jednou ranou mu setnul všechny hlavy. Potom šel do dračího zámku; tam bylo vše ze zlata, ale vidět ani slyšet nebylo ani živáčka, jen na stěně tam visela zlatá uzda a tu si vzal s sebou. Když večer přihnal kozy domů a pak je dojil, daly devětkráte více mléka než předešlého večera. Potom vyprávěl dědečkovi, jak zabil zlatého draka a vzal si zlatou uzdu ze zámku. „Tak ta uzda je z celého zámku nejlepší věc,“ pravil stařec: „neboť když jí zatřeseš, objeví se ihned tak velké vojsko ve zlaté zbroji, jak si budeš přát.“

n ásledujícího dne stařec řekl: „Vrať mi ten meč, svoji službu udělal a svoji sílu osvědčil, s těmi třemi uzdami se nyní vydáš do světa a vysloužíš si tu nejkrásnější princeznu.“ To se hochovi zamlouvalo, a tak se hotovil na cestu, ale před tím, než se na ni vydal, zavedl ho stařec do temné sluje, kde ze skály prýštil pramen. „Tady si umyj hlavu.“ A pokropil hochovy vlasy proudící vodou, a když tento vyšel opět na denní světlo, jeho vlasy zářily jako slunce, neboť byly z ryzího zlata. „Nyní se můžeš vydat na cestu, ale měj stále pokrývku na hlavě, aby nikdo tvoje zlaté vlasy neviděl.“ Když dorazil do královského města, ty tři uzdy ukryl pod jedním stromem a na královském dvoře se zeptal, zda nepotřebují sluhu. Nu právě jim chyběl jeden kuchtík, a tak byl jako takový do služby přijat, ale měl jednu podmínku, že nemusí sundávat svoji čepici, neboť má ošklivou prašivinu. Protože byl šikovný a přičinlivý, mistr kuchař si jej velmi oblíbil a rozličně mu podstrojoval.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

k rál měl tři překrásné dcery, ale ta nejmladší byla ta nejkrásnější. Tu se stalo, že tato onemocněla a ulehla na lůžko a zatímco král a dvě starší princezny byli v kostele, poslal mistr kuchař Zlatovláska, aby nemocné zanesl polévku. Tak se spolu ti dva dali do řeči a princezně se rázem ulevilo a cítila se znovu zdravá tak, že když nastal čas a na královský dvůr přicházelo množství mladých hrabat i knížat, aby žádali o ruku krásných princezen; o ruku té nejmladší se snažili nejvíce, i když ona na nikom laskavým pohledem nespočinula, a její sestry se zaslíbily dvěma urozeným knížatům, a otec naléhal, aby si také nějakého knížete vybrala, tu rázně pravila: „Vezmu si toho kuchtíka a nikdy nikoho jiného!“ A bylo to! Král se zhrozil, na chvíli úplně ztratil řeč, ale pak začal soptit a ve vzteku nechal princeznu zavřít do temné věže.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

j ednoho dne se král zapletl do války se svým sousedem a ta dvě knížata, jeho zeťové mu museli být ku pomoci a táhnout s ním do bitvy. Kuchtík prosil mistra kuchaře, aby mu dovolil se na tu bitvu z dálky podívat, a protože mu mistr nedokázal nic odepřít, nakonec svolil. Zlatovlásek šel na místo, kde měl ukryté uzdy, vytáhnul tu měděnou a zatřásl s ní. Tu se objevilo množství zbrojného lidu, bylo ho jako listí v lese, všichni byli v měděné zbroji a před ním stál statný kůň a nesl měděnou zbroj, kterou si natáhnul; nasednul na koně a uháněl i se svým vojskem do bitvy. Král i zeťové byli blízko porážce a již se hotovili k útěku, když se v už beznadějné bitvě objevilo měděné vojsko a v krátké době nepřítele přemohlo. Pak hoch, dříve než mu král mohl poděkovat, se svým vojskem odcválal, přijel ke stromu, položil uzdu na místo a vojáci v tu ránu zmizeli. Král se vrátil s vojskem domů a vyprávěl o tom zázračném zjevení, které mu přispěchalo v nejvyšší nouzi na pomoc a pak hned zmizelo.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

p o nějakém čase musel král opět do války, do které se vydal i kuchtík, když před tím kuchaři řekl, že se chce jen z dálky podívat. Ale šel na místo, kde měl ukryté uzdy a vytáhnul tu stříbrnou uzdu a zatřásl s ní. Tu se objevil nespočet vojáků, pod jejichž kroky duněla země a jejichž stříbrná zbroj na slunci oslnivě zářila. Před jinochem stál opět osedlaný kůň s brněním, které si navléknul, a ujížděli do bitvy. Král byl opět blízek porážce a už utíkal, když jej Zlatovlásek obrátil zpět a boj se započal znova a nepřítel byl na hlavu poražen. Král se rychle rozjel k mladému rekovi, aby mu poděkoval, ale ten po vykonaném činu ujel i se svým vojskem k místu, kde ležely uzdy, vrátil k nim tu stříbrnou a v tu ránu bylo vše pryč. Král se svým vojskem vrátil domů a vyprávěl o zázračném vojsku a jeho statném veliteli ve stříbrné zbroji a bylo mu líto, že jej nedostihnul, aby mu poděkoval a aby ho poznal.

a běžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

a opět se sebral nepřítel a byl silnější než dříve a král mu táhnul se svým vojskem vstříc. A kuchtík žádal na kuchaři dovolení, aby se směl podívat na bitvu, a pak šel na místo, kde měl schované uzdy, vytáhnul tu zlatou a zatřásl s ní. Brzy se tu tísnilo vojsko tak nesmírné, že se hemžilo jako kobylky. Vojáci zářili ve zlaté zbroji a před hochem stál osedlaný kůň a na něm zlaté brnění. Oblékl se, svoje zlaté vlasy nechal pod přilbou lehce splývat na ramena a hnal se s vojskem do bitvy. Tam byl král již na hlavu poražen a jeho vojsko rozmetáno do všech stran. Tu na bojiště napochodovalo zlaté vojsko, obořilo se na nepřítele a zcela ho zahubilo. Král chtěl svému zachránci poděkovat, ale když se rozhlédnul, byl i se svým vojskem pryč. Doma nechal král připravit velkou oslavu toho vítězství, protože nyní byli všichni jeho přátele poraženi. Bylo tam ale tolik hostů, že sloužící nestíhali vše přihotovit, a tak musel kuchař k té práci přistavit též kuchtíka.

k rál zrovna myslil na svoji nejmilejší dceru ve věži, a protože jeho srdce bylo tou radostí z vítězství naladěno smířlivě, tak jí nechal vzkázat, že pokud se nyní rozhodne vzít si za manžela nějakého knížete či hraběte, tak ji opět přijme jako milované dítě. Avšak i když ubohá dívka ve věži trpěla, už celý rok tam přežívala o samotě a jen chlebu a vodě, tak přece zůstala věrná tomu, kterého nosila v srdci a řekla: „Nikdy si nevezmu nikoho jiného než kuchtíka!“ Tu se král velmi rozhněval, a protože k němu zrovna kuchtík přistoupil s mísou zvěřiny a měl na hlavě čepici, zvolal: „Ty nestoudníku! Jak se opovažuješ předstoupit před svého krále s pokrytou hlavou!?“ S tím zvedl ruku a čepici mu srazil z hlavy, až odlétla do kouta. Najednou před ním jinoch stál v celé své kráse a zlaté kadeře mu padaly na ramena a zářily jako slunce. Tu král ihned poznal svého zachránce, padl před ním na kolena a volal: „Odpusť!“ Zlatovlásek krále zvednul, pak do sálu s jásotem přivedli nejmladší princeznu a ta slavnost se rázem změnila ve svatbu a na zámku zavládla velká radost.

p o svatbě jel Zlatovlásek s princeznou do zlatého lesa a tam se usadili na zlatém zámku. Ten měděný a stříbrný zámek věnoval svým švagrům. Ale toho slepého muže hledal marně, také jeho chaloupka zmizela a nikdy více o něm už neslyšel. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka "Goldhaar" je ze sbírky lidových pohádek "Sächsische Volksmärchen aus Siebenbürgen" filologa a folkloristy Josepha Haltricha (22.07.1822 -17.05.1886). Z němčiny přeložila a pro vaši potěchu převyprávěla Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons