Uhlířský princ

Franz Georg Brustgi

h luboko v šumavských hvozdech bývala kdysi malá víska, lidé jí říkali Černoves, protože v ní žili samí uhlíři. Jeden z nich měl švarného a statného syna, ale bohužel také líného budižkničemu. Místo hlídání milířů utíkal do hostince a celé noci tam s kumpány popíjel, a když pak otec přišel ráno do lesa, byly milíře shořelé a místo uhlí jen hromada popela. Všechno napomínání a domlouvání bylo, jako by jeden hrách na stěnu házel, tak starému nezbylo, než dělat tu práci sám a trávit dny i noci v lese a hlídat oheň.

j ednoho večera se otec vrátil domů tak zmožený, že syna požádal, aby šel do lesa tuto noc k milířům místo něj, padnul do postele a usnul. Matka zprvu nevěřila svým očím, když viděla, jak si syn bere mošnu s jídlem a hotoví se na cestu. „Nu, možná dostal rozum a zanechá toho divokého života,“ pomyslila si: „byl by nejvyšší čas, neboť otec by pomoc na stará kolena potřeboval.“ Hoch na to také myslil, zatímco pochodoval lesem, a pevně si umínil, že se změní v úplně jiného člověka. Ale neuplynula ani hodina jeho nového života a přišlo mu na mysl, že dnešního večera je ve vesnickém šenku tancovačka. Rázem zapomněl na všechna dobrá předsevzetí a pospíchal do hostince. Tam to šlo zvesela, jedlo se, pilo a zpívalo a tancovalo a čas plynul jako voda v potoce. Kohouti už kokrhali, když pospíchal zpět do lesa k milířům. Ale všechno to krásné dřevo bylo už spáleno na popel, nezůstala ani hrstka uhlí. Tu na něj padnul strach z otcovského hněvu a utíkal odtamtud, jako by mu za patami hořelo, stále dál a dál do hlubokého lesa.

c elé hodiny běžel jako štvaná zvěř, zaplétal se do ostrého trnitého křoví, až nakonec hladový a k smrti unavený klesnul do mechu pod nějakou jedli a usnul. Ráno ho tam našel král té země, který tu byl zrovna na lovu. Slitoval se nad ním, a protože to byl statný jinoch a měl i vybrané chování, řekl mu, že se může stát jeho pacholkem. „Ano, to rád.“ odvětil uhlířský synek a ihned vstoupil do služby. Život na královském zámku se mu velmi líbil a vedl si tak dobře, že si ho král brzy oblíbil a udělal ho svým komorníkem.

k rál měl v hlavním městě ještě jeden velký zámek. Tam žila jeho mladší sestra, velmi krásná, ale pyšná a bezcitná princezna, která byla ještě svobodná, protože jí žádný muž nebyl dost dobrý. Mnoho líbezných a bohatých nápadníků se už ucházelo o její ruku, ale na každém si něco našla a jednoho po druhém odmítla. Král ji mohl přátelsky domlouvat či jí činit zlostné výčitky, jak mu bylo libo, ale princezna se jen smála. Když opět odmítla nápadníka, byl to bohatý hrabě, tu si král pomyslil: „Jen počkej! Já tě naučím! Když ti nebyl dobrý hrabě, bude ti dobrý můj komorník!“ Nechal k sobě ihned zavolat uhlíře a zasvětil ho do svého plánu; ten s tím souhlasil.

d alší neděli uhlíře navlékli do knížecího oděvu, dali mu tucet sloužících jako doprovod, nechali zapřáhnout do královského kočáru ty nejlepší vraníky a poslali ho do města do kostela. Tam byl už shromážděn celý dvůr i s princeznou a začalo zpívání, když se otevřela brána a do chrámu vstoupil cizí princ v nádherném oděvu s vznešeným doprovodem. Všichni měli oči je pro něj, také princezna se chytla na vějičku a nespustila z něj oči a měla jediné přání, aby na ni alespoň jednou pohlédnul a pozdravil ji. Ale uhlíř se tvářil velkopansky, nikomu pohled neoplatil a odešel dřív, než bohoslužba skončila.

n ásledující neděli vstoupil uhlířský princ do kostela v ještě vznešenějším oděvu a s početnějším doprovodem a princezna měla oči jen pro něj, až z toho na ni přišlo vzdychání. Ale uhlíř nic neviděl, ani neslyšel a z kostela odešel dříve, než dal kněz lidem poslední amen. Na cestě domů řekla princezna své první dvorní dámě: „Viděla jsi toho krásného prince, který byl dnes už podruhé v kostele? Ten se mi velmi libí a já ho miluji, jen on a nikdo jiný se stane mým muže. Pozvi ho příští neděli mým jménem na zámek na oběd.“

p říští neděle byla k nedočkání. Zámek hučel celý ten týden jako včelí úl, jak ho čistili a pucovali, myli a pulírovali, leštili a cídili. Děvečky a pacholci běhali po zámku sem a tam, mistr kuchař i mistr sklepník měli plné ruce práce. Konečně byla neděle. Celý dvůr byl shromážděn v kostele, když se i po třetí rozletěla brána a vešel uhlířský princ s okázalým doprovodem. Když chtěl zase odejít, tu před něj předstoupila první dvorní dáma, vyřídila mu princeznin pozdrav a pozvala ho na zámek k obědu. „Koho mám své paní ohlásit?“ zeptala se. „Českého prince z Černovsi.“ odvětil. Princezna ho přívětivě přijala a mohl ji odvést ke stolu, který se prohýbal pod rozličnými výtečnými pokrmy a těmi nejdražšími víny. Potom ho princezna zavedla do zahrady a zeptala se, zda by se nechtěl stát jejím mužem. Nu, byl by to věru největší šumavský baloun, kdyby řekl ne! Ještě toho dne oznámili své zasnoubení a třetího dne ve vší nádheře slavili svatbu.

j eden celý rok bydlil uhlíř jako šumavský princ se svou ženou v královském zámku, než si konečně vzpomenul na ubohé rodiče a řekl, že musí navštívit svého nemocného otce. Naložili mu kočár zlatem a jinými poklady a vydal se do svého domova v hlubokých českých lesích. Když byl uprostřed lesa, co neměl konce a byl černý jako noc, přepadli ho loupežníci, vzali mu koně, kočár a všechny peníze, zlato a cennosti a jeho samotného zavedli do jeskyně. Tam ležel na medvědí kožešině těžce nemocný loupežnický kapitán a měl na jazyku smrt. Snad proto se slitoval a uhlíři daroval život, vzali mu ale ty krásné šaty, hodili mu pár starých hadrů a vyhnali ho do lesa. Tak tam stál uprostřed lesa, královský manžel, ubožejší ještě víc než kdysi. Když hleděl na své roztrhané boty a ty hadry, co měl na sobě, styděl se až na půdu, neboť si pomyslel: „Když zaťukám na dveře svého domova, budou si otec i matka myslit, že jsem nějaký žebrák a vyženou mne pryč.“

n akonec po dlouhém váhaní dorazil do Černovsi a vstoupil do otcovského domu, kde se mu vedlo přesně tak, jak se domníval. Když vyprávěl, že se stal ve světě českým princem a že s sebou vezl kočár plný zlata a stříbra, ale v temném lese jej přepadli loupežníci a vše mu až na těch pár hadrů, co má na sobě, sebrali, tu mu řekl otec opovržlivě: „Nu ty jsi mi opravdový princ! Je to na tobě vidět! Lump a lhář jsi! Zapomínáš, že my tě známe dobře!“ Starý si myslel, že syn z toho ničemného života, který vedl, přišel i o ten zbytek rozumu. Tak ho popadnul a přivázal železným řetězem vzadu za pec, tam měl sedět a přemýšlet nad sebou i nad během světa.

t oho času upadla mladičká princezna v královském zámku do podivné nemoci. Nejedla a nepila, s nikým nepromluvila slůvka, smutně hleděla pořád před sebe a plakala suchýma očima. Stesk za ztraceným princem zarmoutil její mysl. Král nechal povolat věhlasné lékaře, aby ji z té nemoci pomohli a dnem i nocí u jejího lůžka hlídali. Ale princezna nechtěla o žádném doktorovi ani léčení slyšet, stále myslela a přemítala nad jednou věcí, jak by mohla nejlépe nepozorovaně uniknout ze zámku a jít hledat svého muže. Až konečně vymyslela plán. Jednoho večera, když jeden z lékařů vstoupil do komnaty, aby u ní držel stráž, nabídnula mu na posilněnou sklenici vína, do které před tím nasypala prášek na spaní. Za malou chvíli doktor tvrdě usnul. Tu si rychle oblékla dlouhý černý učencův plášť a na hlavu si narazila velký doktorský klobouk. Pak si zabalila do torny svatební šaty a zlato, nasedla na koně a ujížděla do šumavských hor.

k dyž byla uprostřed hlubokého hvozdu, vyskákali pojednou z úkrytů loupežníci, zajali ji a vedli do jeskyně. Tam jí padnul pohled na stěnu, kde visel drahocenný oděv a ona ihned poznala, že patřil jejímu muži. Úlek a překvapení na sobě však nedala znát. Kapitán stále ležel na smrt nemocen, a když uviděl, že kumpáni přivedli do jeskyně doktora, poprosil ho ihned o pomoc. „Mohu ti pomoci! Mám náhodou v torně jeden léčebný nápoj, kdo jen doušek vypije, vyléčí mu všechny nemoci a dožije se sta let.“ A přiložila nemocnému k ústům láhev a on se mocně napil. Ale ostatní loupežníci chtěli taky žít sto let, odtrhli svému kapitánovi kouzelný nápoj od huby a jeden po druhém se napili, až v lahvi nezbyla ani kapka. A bylo to! Než by jeden okem mrknul, leželi jeden přes druhého na podlaze a chrápali o závod. Princezna zatím svázala manželovo oblečení do rance, ukryla ho pod svůj široký doktorský plášť a jela tak rychle, jak jen uměla, k Černovsi.

v e vsi bylo zrovna posvícení a hostinec byl plný hostů a nebylo tam ani kousíček místa, kde by mohla na noc složit hlavu. „Je mi to moc líto, urozený pane,“ řekl tlustý hostinský: „ale promluvím se sousedem, starým uhlířem, ten vás určitě na jednu noc uloží.“ Soused souhlasil, přátelsky učeného pána pozdravil a pozval ho, aby s ním pojedl. Zatímco jedli, povzdechl někdo v temném koutě za pecí. Když se doktor za tím hlasem otočil, řekl uhlíř: „Toho si nevšímejte, pane, to je můj syn, haraší mu ve věži, a proto jsem ho tam přivázal. Jen si to poslechněte, vyprávěl, že se oženil s krásnou princeznou a stal se princem. Sám vidíte, že má o kolečko víc.“ „To je jistě můj muž!“ pomyslela si princezna. Dala uhlířovi a jeho ženě zlatý tolar a řekla: „Jděte ještě na posvícení a dejte si džbán vína na moje zdraví. Já musím brzičko ráno odjet, tak půjdu už spát.“ Staří nevěděli, jak by hostovi poděkovali a hnali se vesele ze dveří.

k dyž byli uhlířští pryč, oblékla si princezna svoje svatební šaty, vzala lucernu a posvítila do temného kouta za pecí. „Krásný dobrý večer, můj milý princi z Černovsi.“ řekla: „Kdepak tě to nalézám? Toho bych se ani ve snu nebyla nadála!“ Když uhlíř poznal svoji ženu, hořce se rozplakal a ze samého studu skryl tvář v dlaních. Tu ho princezna láskyplně pohladila po vlasech, políbila ho a řekla: „Už neplakej! Ty jsi a zůstaneš mým milovaným mužem.“ Pak mu uvolnila pouta, umyla mu ruce i obličej, pomohla mu obléci jeho královský šat, který přinesla z loupežnického doupěte. „Tak,“ řekla: „nyní jsme opět princ a princezna. Půjdeme společně na posvícení a oslavíme tam své shledání.“ Tak se vzali za ruce a šli do tanečního sálu, kde předstoupili před rodiče, a uhlíř řekl: „Tak vidíte, že je krásná princezna moje žena a já jsem český princ.“ Otec mu podal ruku na usmířenou a stará matka plakala radostí a štěstím. Princ pak sáhnul do torny a rozhazoval mezi vesničany plné hrsti zlaťáků. „Ať žije princ! Ať žije krásná princezna!“ volali mladí i staří jeden přes druhého, pozvedali plné sklenice a připíjeli vznešenému páru na zdraví.

p ak princezna vyprávěla, jak ji cestou temným lesem přepadli loupežníci a jak je za pomoci uspávacího prostředku zneškodnila. Vesničané se rozhodli, že s nimi udělají krátký proces, chasníci vyskočili, zapřáhli žebřiňák a ujížděli do lesa rovnou do loupežnické jeskyně, odkud se linulo chrápání, jako by řezali do milířů dřevo z celé Šumavy. V mžiku naložili loupežníky na vůz a odvezli do vsi, kde pak ten zlořečený náklad složili a naházeli do Temné věže, odkud již nikdy na denní světlo nevyšli.

p rinc a princezna rodiče bohatě obdarovali, po křesťansku se s nimi rozloučili a šťastně se vrátili do hlavního města, kde je uvítal král, a žili společně až do jeho smrti; pak se stali králem a královnou té krásné české země. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka „Der Köhlerprinz“ je ze sbírky pohádek švábského filologa a folkloristy Franze Georga Brustgi „Das Wunderschiff – Schwäbische Volksmärchen“ (1941). Šumava byla pro pradávného vypravěče daleká exotická země, do které mohl bez rozpaků zasadit děj svého podivuhodného příběhu. Pro vaše potěšení z němčiny přeložila a po svém převyprávěla Jitka Vlk Martináková. .   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Špatní kamarádi - Johann Wilhelm Wolf
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons