Špatní kamarádi

Johann Wilhelm Wolf

j ednou se vydali na společný na vandr do světa švec a krejčí, kteří si slíbili, že jeden při druhém budou věrně stát, budou spolu snášet dobré i zlé a co by měl mít jeden, bude mít i ten druhý. Ale nenašli nikde práci, a protože se jim vandrovaní už zajídalo, dali se na vojnu. Byl zrovna dlouhý čas míru a nemuseli se bát žádné války, takže lodička jejich života by neměla narazit na útesy. Krejčík měl rychlejší nohy než švec a mnohokrát byl vpředu, navíc byl řádně výřečný a o své statečnosti vedl tolik řečí, jak se umí dobře ohánět mečem a z každé šlamastyky se vyseká, že se stal brzy svobodníkem, pak poddůstojníkem a nakonec samotným šikovatelem. Jak stále šplhal výš a výš, byl pyšnější a pyšnější, až k posledku byla jeho pýcha bez hranic. A nejvíce tím chvástáním a naparováním trpěl právě jeho kamarád švec, kterému se nakonec vojenská služba tak zprotivila, že jednoho večera si svázal svůj ranec a upaloval, jako by mu za patami hořelo.

k olem poledne přišel do jednoho lesa, a protože neznal cestu, brzy se ztratil. Když tak bloudil a netušil, kde se nachází, přišel k němu nějaký lovec, který se rovněž ztratil a ptal se ho na cestu. „Nu, jsem na tom jako ty.“ odvětil švec. „Dva by mohli pořídit více než jeden,“ namítnul lovec: „když se budeme držet pospolu, jistě najdeme z lesa cestu ven.“ Tak to učinili, ale byl už večer a přichvátala temná noc a lesu nebyl stále konec. Tak švec vylezl na jeden vysoký dub, rozhlédl se a uviděl v dálce malé světýlko. S nadějí kráčeli tím směrem a přišli k malé chaloupce, kde seděla stařenka, škrábala brambory a vařila polévku. „Mohli bychom tu zůstat přes noc?“ zeptal se švec. „Ne!“ odvětila stařenka: „Jděte, jak nejrychleji můžete pryč, neboť jste v loupežnickém doupěti, když vás tu ti zlosynové nachytají, přijdete o hlavy. Kolem půlnoci přichází k jídlu první kapitán se svými dvanácti kumpány a v poledne druhý kapitán se svými dvanácti lidmi. Ta první tlupa musí být již nablízku. Pátrají po králi, který se ztratil v lese, proto spěchejte, abyste byli odtud pryč dříve, než vás tu dostihnou.“ „To nepůjde,“ řekl švec: „já nás z toho nějak dostanu, jen nám řekni, jak se ti dva náčelníci jmenují a jaká mají poznávací znamení a ty, kamaráde, dělej všechno, co budu dělat já.“ Tak mu žena vše vypověděla, neboť ty loupežníky ze srdce nenáviděla a k té službě byla donucena.

b rzy potom se venku zvednul povyk a lomození a do světnice se přihrnul první kapitán s dvanácti loupežníky. Švec šel směle k němu a pravil: „Pozdravuje vás náš kapitán, máte nám říci, zda jste krále chytili, neboť my jsme jeho stopy docela ztratili.“ „Nám se nevedlo lépe.“ odvětil kapitán a díval se na ševce podezíravě: „Jsme mu ale na stopě, o chycení však ještě nemůže býti řeči. Sedněte si k nám ke stolu a pojezte s námi, potom dáme řeč a vám se lépe pomašíruje zpět k vašim.“ Tak si ti dva sedli ke stolu a lovec dával dobrý pozor, co dělal švec a udělal to rovněž. Švec položil lžíci a vidličku obráceně, neboť to bylo poznávací znamení druhé tlupy. „Nyní vidím, že k té bandě opravdu patříte,“ řekl náčelník: „dosud jsem vám ještě nemohl věřit, neboť ten lovec nevyhlíží zrovna jako opravdový lupič.“ Nyní se dali konečně do řeči, vyprávěli o svých skutcích a švec jim toho nalhal tolik, že by to osel v káře neutáhnul. K tomu se najedli a napili tak, jakoby v dalších osmi dnech nečekali ani sousto. Po jídle musel každý předvést nějaký kousek. Když přišla řada na ševce, řekl, že jim ukáže, co ještě jistě neviděli, neboť vypije kotel vařícího oleje. „To je nemožné!“ zvolali loupežníci. „Nu teď to můžete vidět.“ řekl. Stařena zavěsila nad oheň kotel, naplnila ho po okraj olejem a zahřívala. Když vařil a bubliny stoupaly nahoru, řekl švec: „Sedněte si do půlkruhu kolem mne, abyste dobře viděli, ty, kamaráde, se postav za mne a udělej ostatním místo.“ Nyní švec přinesl kotel, zvedl jej k ústům a zvolal: „Teď dávejte pozor!“ Ale střehnul se, aby se oleje napil, zatočil kotlem ve výši a vařící olej vychrstnul loupežníkům do obličejů. Pak v mžiku popadl meč a dříve, než přišli k sobě, jednomu po druhém zutínal hlavy.

k dyž byl švec s loupežníky hotov, ohlédl se po svém kamarádovi, ale dlouho ho nemohl nalézt. Konečně ho objevil pod jednou lavicí, kam si lovec zalezl. „Nu ty jsi mi hrdina,“ smál se švec: „ty jsi jistě běžel pro kuráž několikrát, viď? Vylez ven, vidíš, že práce je hotova. Teď mi pomoz, pokud je ti život milý, ty chlapy uklidit dříve, než přijde druhá banda.“ Tak mu lovec pomáhal, ale vypadal při tom tak špatně, že bylo ihned jasné, že takovou práci ještě nikdy nedělal. Vykopali před loupežnickým doupětem hlubokou jámu a ty zlosyny naházeli dovnitř a pak jim ucpali huby hlínou. Stařenka zatím poklidila olej a krev ve světnici, dala zase vše do pořádku a uvařila pro druhou bandu jídlo. V poledne dorazil se svými společníky druhý kapitán. Švec před něj směle předstoupil a řekl: „Mám vás pozdravovat od našeho kapitána, dopadl krále a měl by sem dorazit kolem druhé hodiny, máte na něj počkat.“ „Má krále?!“ zvolal kapitán: „Mrzí mě, že jsem ho nechytil sám, ale i tak je to důvod k pořádné oslavě, sedněte si s námi, pojezte a popijte.“ Tak si ti dva sedli k loupežníkům a položili nože a vidličky tak, jak je pokládala první banda. Tu řekl náčelník: „Nyní teprve vidím, že k té bandě opravdu patříte, dříve jsem vám nevěřil, zvláště tobě, lovče, neboť ty vypadáš, že neublížíš ani komáru!“ Švec se dal s kapitánem do řeči a vyprávěl všelicos o zločinných skutcích, o kterých ta první tlupa včera vyprávěla, že loupežníci na lovce úplně zapomněli. Po jídle zase předváděli své kousky a on udělal ten svůj s vařícím olejem a tak dobře, že si nemohl žádný z lupičů stěžovat, že by svůj díl nebyl dostal. „Co byste si se svými opařenými hlavami počali?“ zvolal švec a pozutínal jim je.

p o lovci zase nebylo ani vidu ani slechu. Když se zeptal stařenky, řekla mu, že ho viděla lézti na půdu. Švec vylezl za ním a našel ho schovaného ve slámě: „Jsou všichni mrtví?“ zeptal se smrtelné bledý lovec. „Jdi dolů a zeptej se jich sám!“ odvětil tento: „Ty jsi mi pěkný bambula, zase jsi mne nechal ve štychu.“ Tak lovec vylezl ven a radoval se ševcem i stařenkou, že vše nakonec tak dobře dopadlo. Když loupežnické doupě prohledali, našli tam obrovské poklady zlata, stříbra, drahokamů, oděvů, zbraní a jiných věcí. Toto darovali klášteru, který stál nedaleko na okraji lesa, a stařenka ty poklady do kláštera následovala, aby tam dožila v klidu. Švec si vzal tolik zlata, kolik se mu vešlo do torny, ale lovec se ho nechtěl ani dotknout. Nyní vandrovali ti dva dál a kolem večera přišli k hlavnímu městu království. Brána byla zavřená, obrátili tedy do nejbližší vsi a tam se ubytovali v hostinci. Když se švec druhého rána probudil a chtěl probudit i svého kamaráda, byl pryč, ani svůj účet nezaplatil. „No to je dobře, že jsem se takového lumpa zbavil.“ řekl si, hostinskému vše zaplatil a rázoval si to k městu.

v městské bráně se před ním postavili strážci do pozoru a důstojník zvolal: „K poctě zbraň!“ „Ten se asi kouknul na dno sklenice hned po ránu!“ pomyslil si švec a šel ke královskému zámku. Tu královské straže vyskočili, postavily se do pozoru a důstojník zvolal: „K poctě zbraň!“ Švec přistoupil k důstojníkovi a zeptal se ho překvapeně: „Co to tropíte za hlouposti? Já jsem jen obyčejný švec a jdu se ke králi poptat po službě.“ „Ano, mám vás, Vaše Excelence, ihned uvést k Jeho Veličenstvu.“ řekl důstojník. Švec potřásl hlavou, pokrčil rameny a pomyslil si: „Jsou ti vojáci všichni potřeštění.“ Král k němu byl nade vše milostivý, ptal se ho, jak se jmenuje, odkud pochází a co umí. Švec mu vyprávěl vše do posledního puntíku. „Poznal bys toho svého vykutáleného kamaráda lovce, kdybys ho zase viděl?“ „Toho hoška bych vytáhnul z řady tisíce jiných!“ Tu král odešel do vedlejší komnaty a za malou chvíli dovnitř vstoupil lovec. „Tak tady jsi, ty zbabělče!“ zvolal švec: „Ty jsi mi pěkný ptáček, ale já jsem králi všechno vypověděl a on tě jistě řádně vypeskuje!“ „Pomalu, pomalu, příteli.“ řekl lovec a rozepnul kabát, stáhnul si klobouk a tu ubohý švec uviděl, že je to sám král. Chasník byl strachem celý ochromený, ale král jej uklidnil a zakázal mu cokoliv o tom, co se stalo, povídat. Pak ho poslal jako plukovníka k regimentu, u kterého byl krejčík šikovatelem.

t u si novopečený plukovník pomyslel: „Nu počkej, hošku, teď si to odskáčeš!“, a když poprvé jel ve své nádherné uniformě a s kloboukem s dlouhými péry kolem svého regimentu, zahlédl v řadě i šikovatele, svého starého kamaráda krejčíka. Při každé exercírce si něco na šikovateli našel, jednou nebyla dost dobře vycíděná postroj nebo dost ostrá šavle, podruhé ušmudlaný kabát nebo nakřivo čepice, a tak na šikovatele od rána do večera pršely tituly jako hlava skopová, špinavec a lenoch a jiné. Odvážil-li se odmlouvat nebo se omlouvat, tu dostal basu za odmlouvání nebo neslužebné chování. Mlčel-li při výčitkách, tu byl prohlášen za zatvrzelého a bůh ví, jak jinak nazýván, zkrátka ubohý krejčík neudělal nikdy nic pořádně a mohl to ložit, jak chtěl, a tak byl den ze dne zoufalejší. Za nějaký čas byl pojednou předvolán k plukovníkovi. Ten se ho zeptal: „Poznáváš mne?“ Ale šikovatel nevěděl, co říci. Když řekne ano, potom lže a to se nehodí, ale když řekne ne, což byla pravda, to se hodí právě tak málo. Nakonec se rozhodl raději říci pravdu, protože to přece jen bude lepší a řekl: „Ne.“ „Potom ti mohu říci, kdo jsem.“ řekl plukovník: „Já jsem tvůj starý kamarád švec. Myslím, že teď jsi už moudřejší a tvoje pýcha a chlubivost tě přešly. Jako odměnu za to přestálé příkoří tě jmenuji vrchním šikovatelem.“

o d toho času se již krejčík nikdy planě nevychloubal, ale také si už ve své vojenské kariéře nepolepšil. Zato švec nakonec zemřel jako polní maršál. [pozn1]

Oddělovač

Poznámka 1 - Lidová pohádka "Die schlechten Kameraden" je ze sbírky lidových pohádek "Deutsche Hausmärchen" (1851) sběratele Johanna Wilhelma Wolfa (1817 - 1855). Z němčiny pro vaši radost přeložila a po svém převyprávěla Jitka Vlk Martináková.   Zpět


Stáhni eBook    -   Formátuj pro tisk    -   Pošli pohádku na email
Oddělovač

Ostatní pohádky v této kategorii:

A byli dva bratři - Bratři Grimmové
A bylo těch otázek patero... - Johann Wilhelm Wolf
Arcilhář - Franz Georg Brustgi
Bělouš a vraník - Johann Wilhelm Wolf
Bílý had - Bratři Grimmové
Bratříček a sestřička - Bratři Grimmové
Bratříček, sestřička a tři psi - Joseph Haltrich
Bubeník - Bratři Grimmové
Chlapec a Had Hadisko - Joseph Haltrich
Chudý mlynářský tovaryš a kočička - Bratři Grimmové
Chytrá selská dcerka - Bratři Grimmové
Chytrý Martin - Franz Georg Brustgi
Čarodějné zelíčko - Bratři Grimmové
Čarodějův učeň - Anonym
Čertův ukoptěný bratr - Bratři Grimmové
Ďábel se třemi zlatými vlasy - Bratři Grimmové
Dary vodních panen - Joseph Haltrich
Divous a princátko - Bratři Grimmové
Drakobijce - Franz Georg Brustgi
Dvanáctero bratrů - Johann Wilhelm Wolf
Dvanáctero lovců - Bratři Grimmové
Hadelum-pum-pum - Ulrich Jahn
Havránka - Bratři Grimmové
Holínky z buvolí kůže - Bratři Grimmové
Honza Hlupec - Bratři Grimmové
Honza Ježek - Bratři Grimmové
Honza silák - Bratři Grimmové
Honzíček a Grétička - Bratři Grimmové
Houslista a tancující prasátka - Johann Wilhelm Wolf
Hurle, burle, bác! - Bratři Grimmové
Husopaska - Bratři Grimmové
Husopasky pláčou perly - Bratři Grimmové
Jak císař Josef opatřil synovi kmotra - Johann Wilhelm Wolf
Jak dva vandrovali - Bratři Grimmové
Jak jeden krejčík ke štěstí přišel - Bratři Grimmové
Jak jeden skrze hrášek ke štěstí přišel - Joseph Haltrich
Jak jednoho ohněm zkoušeli - Johann Wilhelm Wolf
Jak král hledal nevěstu - Joseph Haltrich
Jak měl jeden pro strach uděláno - Johann Wilhelm Wolf
Jak princezny po nocích tancovaly - Bratři Grimmové
Jak Rozum pokoušel Štěstí - Ulrich Jahn
Jak Rozum se Štěstím vandrovali - Joseph Haltrich
Jak se narodila pohádka - Ludwig Bechstein
Jak se stal dlaždič princem - Johannes Jegerlehner
Jak se stal Hrbáček králem - Jitka Vlk Martináková
Jak si Jáchym vysloužil princeznu - Ulrich Jahn
Jak šel Honza pro zlaté péro ptáka Ohniváka - Bratři Grimmové
Jak šli čtyři bratři do světa - Franz Georg Brustgi
Jak vařili komáří paštiku - Bratři Grimmové
Jalovec - Bratři Grimmové
Janíček a tři psi - Anonym
Jednoočka, Dvouočka a Tříočka - Bratři Grimmové
Jorinda a Joringel - Bratři Grimmové
Kačenka a princátka - Ludwig Bechstein
Kamenný Kryštof a tři kouzelné oříšky - Bratři Grimmové
Kmotřička Smrt - Bratři Grimmové
Kocour v botách - Bratři Grimmové
Kohout se zlatým peřím - Franz Georg Brustgi
Kosmáček - Bratři Grimmové
Košík mandlí - Johann Wilhelm Wolf
Košile, meč a prsten - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná loď - Franz Georg Brustgi
Kouzelná píšťalka - Johann Wilhelm Wolf
Kouzelná torna, klobouk a roh - Bratři Grimmové
Kouzelný kůň - Joseph Haltrich
Kouzelný strom - Joseph Haltrich
Král Drozdí brada - Bratři Grimmové
Král ze Zlaté hory - Bratři Grimmové
Královna růží - Ludwig Bechstein
Královská hádanka - Bratři Grimmové
Královská stráž - Jitka Vlk Martináková
Královský dar - Jitka Vlk Martináková
Královský syn a ďáblova dcera - Joseph Haltrich
Kravál Kraválisko - Johann Wilhelm Wolf
Krejčík a tři psi - Johann Wilhelm Wolf
Křišťálová koule - Bratři Grimmové
Kupecký syn a princezna - Franz Georg Brustgi
Labutí panna - Joseph Haltrich
Lesní chaloupka - Bratři Grimmové
Locika - Bratři Grimmové
Lodník a tři anglické princezny - Ulrich Jahn
Loupežnická jeskyně - Johann Wilhelm Wolf
Lovec a syn trpasličího krále - Ulrich Jahn
Medděd - Bratři Grimmové
Medděd a kouzelné housle - Ulrich Jahn
Medvědí princ - Otto Sutermeister
Modrá lucerna - Bratři Grimmové
Modrovous - Bratři Grimmové
Mordýřský zámek - Bratři Grimmové
Nejmilejší Roland - Bratři Grimmové
Nemocný král a jeho tři synové - Franz Georg Brustgi
O blýskání na lepší časy - Franz Georg Brustgi
O chlupatci chlupatém a králi nevěrném - Otto Sutermeister
O dvanácti bratrech - Bratři Grimmové
O havraním skřehotání a věrném milování - Ulrich Jahn
O Janku Senzačním - Ulrich Jahn
O jazyku falešníka, horším než kopí protivníka - Johann Wilhelm Wolf
O jednom s vlčími způsoby - Ulrich Jahn
O jednom, co byl mladý k ženitbě - Ulrich Jahn
O jednom, co pásl kohouty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co prochodil železné boty - Johann Wilhelm Wolf
O jednom, co se vyučil lovcem - Bratři Grimmové
O jednom, co si vyseděl štěstí na jedli - Otto Sutermeister
O jednom, kterému neporoučeli - Johann Wilhelm Wolf
O kouzelné fazoli - Bratři Grimmové
O kouzelném býčím rohu - Joseph Haltrich
O kouzelném ptáčkovi - Jitka Vlk Martináková
O králi Mořeplavci - Franz Georg Brustgi
O králi, který měl dobré srdce - Jitka Vlk Martináková
O královském orání a kupeckém namlouvání - Ulrich Jahn
O krásné labutí panně - Johann Wilhelm Wolf
O létajícím princi - Bratři Grimmové
O lidožravé princezně - Johann Wilhelm Wolf
O lískových oříšcích - Ludwig Bechstein
O nebojácném Honzovi - Johann Wilhelm Wolf
O ovčáku, který se smál naposled - Johann Wilhelm Wolf
O panně Mahuleně - Bratři Grimmové
O přeukrutném hoři - Jitka Vlk Martináková
O princezně ve věži - Joseph Haltrich
O princezně zakleté v Moři Nepokojů - Ulrich Jahn
O princezně, co ráda přemýšlela - Anonym
O princezně, která milovala květiny - Jitka Vlk Martináková
O princezně, které ustřihli cop - Anonym
O princi, který se ničeho nebál - Bratři Grimmové
O ptáku Ohniváku - Johann Wilhelm Wolf
O ptáku se zlatým peřím - Bratři Grimmové
O řemesle se zlatým dnem - Johann Wilhelm Wolf
O rudé labuti, černém psu a šedivé kočce - Bratři Grimmové
O rybáři a jeho ženě - Bratři Grimmové
O silném Honzovi - Joseph Haltrich
O silném Honzovi a třech dracích - Otto Sutermeister
O statečném krejčíkovi - Bratři Grimmové
O Štětináči štětinatém - Joseph Haltrich
O Temnotě temné a lásce věrné - Joseph Haltrich
O tom hadím namlouvání - Johann Wilhelm Wolf
O třech podivuhodných psech - Ludwig Bechstein
O třech prokletých princeznách - Bratři Grimmové
O trojím vraním skřehotání - Bratři Grimmové
O vděčné otrocké duši - Johann Wilhelm Wolf
O věrném a nevěrném - Bratři Grimmové
O věrném hříbátku a statečném princátku - Johann Wilhelm Wolf
O věrném Janovi - Bratři Grimmové
O věrném Pavlovi - Johann Wilhelm Wolf
O vlčím mámení - Ulrich Jahn
O zlaté huse - Bratři Grimmové
O zlaté kachně Gondoláně - Franz Georg Brustgi
O zlatém ptáku - Joseph Haltrich
O zpívajícím rákosu - Joseph Haltrich
O železné peci - Bratři Grimmové
O živé vodě - Jitka Vlk Martináková
Obecní pasák a jeho chytrá dcera - Joseph Haltrich
Obrobijce - Joseph Haltrich
Obušku, z pytle ven! - Bratři Grimmové
Oslíček - Bratři Grimmové
Osmnáctero vojáků - Johann Wilhelm Wolf
Pasáček zajíců - Johann Wilhelm Wolf
Poctivý Petr a jeho falešní bratři - Joseph Haltrich
Podivuhodná řemesla - Bratři Grimmové
Podivuhodný pták - Joseph Haltrich
Pohádka o jednom, co se učil bát - Bratři Grimmové
Pohrobek - Johann Wilhelm Wolf
Poletuška - Bratři Grimmové
Polovina všeho - Joseph Haltrich
Popelka - Bratři Grimmové
Popelka z Vystrkova a Úpětína - Johannes Jegerlehner
Popelka ze Lhoty a Nemanic - Otto Sutermeister
Pravá nevěsta - Bratři Grimmové
Princezna a ropušák - Ulrich Jahn
Princezna a víla - Franz Georg Brustgi
Princezna Myší kožíšek - Bratři Grimmové
Princezna na hrášku - Bratři Grimmové
Princezna na stromě - Ulrich Jahn
Princezna z hory Muntserrat - Johann Wilhelm Wolf
Princezna z Ohňového zámku - Joseph Haltrich
Princezna ze Rmutného dolu - Johann Wilhelm Wolf
Ptačí král - Joseph Haltrich
Putování k ptáku Nohovi - Franz Georg Brustgi
Řeznický tovaryš - Johann Wilhelm Wolf
Rumpelniček - Bratři Grimmové
Sedmero krkavců - Bratři Grimmové
Sen malého pasáčka - Ludwig Bechstein
Silák Vilík s tisícerem stigmat - Joseph Haltrich
Slepičí bujón - Johann Wilhelm Wolf
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen - Franz Georg Brustgi
Smrťákův kouzelný klíč - Ulrich Jahn
Smuténka a Ukrutěnka - Jitka Vlk Martináková
Sněhurka - Bratři Grimmové
Sněženka a Růženka - Bratři Grimmové
Spanilá Růžička - Joseph Haltrich
Strašlivá loupežnická historie - Bratři Grimmové
Šediváček - Johann Wilhelm Wolf
Šest služebníků - Bratři Grimmové
Šestero labutí - Bratři Grimmové
Šestka táhne světem - Bratři Grimmové
Šípková Růženka - Bratři Grimmové
Tři černé princezny - Bratři Grimmové
Tři hadí lístky - Bratři Grimmové
Tři hejkálkové - Bratři Grimmové
Tři královské děti - Johann Wilhelm Wolf
Tři krkavci - Otto Sutermeister
Tři labutě - Franz Georg Brustgi
Tři pírka - Bratři Grimmové
Tři přadleny - Bratři Grimmové
Tři ptáčkové - Bratři Grimmové
Tři růže na jednom stonku - Franz Georg Brustgi
Tři zaslíbené princezny - Bratři Grimmové
Třináct zakletých princezen - Johann Wilhelm Wolf
Trylkující a hopkající skřivánek - Bratři Grimmové
Uhlířský princ - Franz Georg Brustgi
Uloupená princezna - Franz Georg Brustgi
V lese žijí čarodějnice - Bratři Grimmové
Včelí královna - Bratři Grimmové
Věrná žena - Johann Wilhelm Wolf
Víla na rybníce - Bratři Grimmové
Vřeteno, člunek a jehla - Bratři Grimmové
Vychytralý provazník - Franz Georg Brustgi
Zlaté království - Johann Wilhelm Wolf
Zlaté předení a čarodějné mámení - Ulrich Jahn
Zlatovlásek - Joseph Haltrich
Zlatovláskové - Bratři Grimmové
Zlatý jelen - Johann Wilhelm Wolf
Zloduch zlodušný a Réza Rezatá - Bratři Grimmové
Žabí král aneb železný Jindřich - Bratři Grimmové
Željesboj - Bratři Grimmové
Živá voda - Bratři Grimmové



Poděkování: Robert Straka (plnění databáze) | Tomáš Macek (CSS)      
Kontakt: webmaster@pohadky.org      

pohadky.org, jejímž autorem je Jitka Martináková a Petr Macek, podléhá licenci:      
Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .      
Licence Creative Commons